dáti. Mt14,10 A poslav i stě Jana v žaláři. Mt14,11 I přinesena by jeho hlava v okříně i dána by dievcě i nese své mateři. Mt14,12 A přistúpivše jeho mlazší, vzěchu jeho tělo i pohřbichu je. A přišedše pověděchu Ježíšovi.
Mt14,13 To když uslyšě Ježíš, jěde odtud na lodíčcě na púšti súkromě. A když to uslyšěchu zástupové, jidechu po něm pěškami z měst. Mt14,14 A vyšed uzřě zástup veliký i smilova sě nad nimi i uzdravi jich nemocné. Mt14,15 A když by k večeru, přistúpichu k němu mlazší jeho a řkúce: „Pusté miesto jest a čas již minul; pusť zástupy, ať šedše do měst, kúpie sobě krmě.“ Mt14,16 Ale Ježíš vecě jim: „Nemají potřeby jíti, dajte vy jim jiesti.“ Mt14,17 Otpověděchu oni jemu: „Nemámy zde, jediné pět chlebóv a dvě rybě.“ Mt14,18 Jenž vecě jim: „Přineste mi jě sěm.“ Mt14,19 A když káza zástupu siesti na sěně, vzem patero chleba a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehna. A zlámav i da mlazším chléb, mlazší pak zástupóm. Mt14,20 I jěchu všickni a biechu nasyceni. I vzdvižechu ostatek dvanádcte košóv plných otruskóv. Mt14,21 A těch, ješto byli jedli, byl jest počet pět tisícóv mužóv kromě žen a dětí.
Mt14,22 A inhed připudi Ježíš své mlazšie, aby vsědli na lodíčku a přědešli jej přes přievoz, až by i pustil zástupy. Mt14,23 A pustiv zástupy, vjide na horu sám modliti sě. A když by k večeru, sám bieše tu, Mt14,24 ale lodíčka prostřed moře metáše sě vlnami, nebo bieše vietr protivný. Mt14,25 Ale čtvrtú hodinu noci přijide k nim, chodě na moři. Mt14,26 A vidúce jej na moři chodiece smútichu sě a řkúce, že obluda jest, a strachy vzvolachu. Mt14,27 A inhed Ježíš promluvi k nim a řka: „Jmějte úfanie, jáť jsem, neroďte sě báti.“ Mt14,28 Ale Petr otpověděv, vecě: „Hospodine, jsi li ty, kaž mi k sobě přijíti na vodách.“ Mt14,29 A on vecě: „Přiď!“ Vystúpiv Petr z lodie, chodieše na vodách, aby přišel k Ježíšovi. Mt14,30 A viděv pak vietr veliký jdúce, bál sě. A když počě tonúti, vzvola a řka: „Hospodine, spas mě!“ Mt14,31 A inhed Ježíš vztáh ruku, i dosěže jeho a řka: „Malé viery, proč si sě mýlil?“ Mt14,32 A když přijide k lodíčcě, přesta vietr. Mt14,33 Ale ti, ješto v lodíčcě biechu, přijidechu i modlichu sě jemu a řkúce: „Věru ty jsi syn boží.“ Mt14,34 A když sě přěvezechu, přijidechu do země genezaretské. Mt14,35 A když poznachu jej mužie toho miesta, poslachu po všiej té vlasti i ofěrovachu jemu všěcky, ješto sě zle jmějiechu, Mt14,36 a prosiechu jeho, aby asa rúcha podolka jeho sě dotkli. A kteříž kolivěk sě dotkniechu, uzdraveni sú byli.
XV.
Mt15,1 Tehdy přistúpichu k němu ot Jeruzaléma mistři a duchovníci a řkúce: Mt15,2 „Proč mlazší tvoji přestupují přikázanie starších? Nebo neumývají rukú, když chléb jědie.“ Mt15,3 Ale on otpověděv, vecě jim: „Proč vy také přestupujete přikázanie božie pro vašě ustavenie? Nebo bóh jest řekl: Mt15,4 Cti otcě a máteř. A ktož bude láti otci nebo mateři, smrtí umře. Mt15,5 Ale vy pravíte: Ktož kolivěk die otci nebo mateři: Dar, kterýž kolivěk ote mne jest, tobě prospěje, Mt15,6 i nepoctí otcě svého ani mateře; i přestúpili ste kázanie božie pro vaše ustavenie. Mt15,7 Pokrytci, dobřě jest prorokoval o vás Izaiáš prorok a řka: Mt15,8 Lid tento usty mě ctí, ale srdce jich daleko jest ote mne. Mt15,9 Bez příčinka následujíce mne, učiece učenie a přikázanie člověčie.“
Mt15,10 A sezvav k sobě zástupy, vecě jim: „Slyšte a rozumějte! Mt15,11 Ne to, což vchodí v usta, poškvrnije člověka, ale to, což pochodí z úst, to poškvrnije člověka.“ Mt15,12 Tehdy přistúpivše jeho mlazší, vecěchu jemu: „Vieš li, že duchovníci slyšěvše to slovo, pohoršili sě?“ Mt15,13 Tehdy on vecě otpověděv jim: „Všeliké sadičie, jehožto nesadil otec mój nebeský, bude vykopáno. Mt15,14 Nechajte jich, slepíť jsú a vódcě slepcoví. A povede li slepec slepcě, oba v duol upadneta.“ Mt15,15 Ale Petr otpověděv,
