křivého svědečstvie. Mt19,19 Cti otcě svého a máteř svú. A budeš milovati svého bližnieho jako sám sě.“ Mt19,20 Vecě jemu jinoch: „Toho sem všeho ostřiehal ot mé mladosti, co mi sě ještě nedostává?“ Mt19,21 Vecě jemu Ježíš: „Chceš li svrchován býti, jdi, prodaj všecko, což jmáš, a daj chudým, i budeš jmieti poklad v nebi. A poď, následuj mne!“ Mt19,22 A když uslyšě jinoch ta slova, jide pryč smuten, nebo bieše jmaje mnoho dědin. Mt19,23 Ale Ježíš vecě svým mlazším: „Zavěrné pravi vám, že bohatý nesnadně vejde v králevstvie nebeské. Mt19,24 A opět pravi vám, snadnějie jest velblúdovi skrzě dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti v nebeské královstvie.“ Mt19,25 Tehdy uslyšěvše to mlazší, diviechu sě velmi a řkúce: „Ktož tehdy moci bude spasen býti?“ Mt19,26 Tehdy vzhléd Ježíš, vecě jim: „U lidí to nelzě jest, ale u boha všecko jest snadno a lzě.“
Mt19,27 Tehdy otpověděv Petr, jemu vecě: „Teď smy my ostavili všecko i šli smy po tobě, co nám proto bude?“ Mt19,28 Ale Ježíš vecě jim: „Zavěrné pravi vám, že vy, ješto ste šli po mně, v druhém narození, když sěde syn člověčí na stolici své velikosti, sědete i vy na dvanádcti stoliciech, súdiece dvanádcte národóv izrahelských. Mt19,29 A každý, ktož ostaví dóm nebo bratří nebo sestry nebo otcě nebo máteř nebo ženu nebo syny nebo rolí pro mé jmě, stokrát viece vezme a věčný život bude jmieti. Mt19,30 Ale mnozí budú první poslední a poslední prví.“
XX.
Mt20,1 „Podobno jest králevstvie nebeské k člověku hospodářěvi, jenž vyšel ráno v prvú hodinu najímat dělníkóv do své vinnicě. Mt20,2 A když učini nájem s dělníky z peniezě dennieho, posla jě do své vinnicě. Mt20,3 A vyšed v třetí hodinu, uzřě jiné stojiece na tržišti prázdny, Mt20,4 i vecě jim: Jděte i vy do mé vinnicě, a což bude pravé, to vám dám; Mt20,5 a oni jidechu. Opět pak vyjide v šestú hodinu a v devátú a též učini. Mt20,6 V jedenádctú pak hodinu vyjide i naleze jiné stojiece i vecě jim: Co tuto stojíte cělý den prázdni? Mt20,7 Vecěchu jemu: Neb nikto nás nenajal. Vecě jim: Jděte i vy do mé vinnicě. Mt20,8 A když by večer, vecě pán vinnicě svému strójci: Pozov dělníkóv a vrať jim jich mzdu, počna ot posledních až do prvních. Mt20,9 A když přijidechu, ješto v jedenádctú hodinu biechu přišli, vzachu každý po peniezi denniem. Mt20,10 A přišedše ti, ješto v první hodinu byli najěti, […]text doplněný editorem[445]…] arbitrati sunt quod plus essent accepturi: acceperunt autem et ipsi singulos denarios lat., Mt20,11[…]text doplněný editorem[446]…] Et accipientes lat. reptáchu proti otci čeledniemu Mt20,12 a řkúce: Tito poslední jedinú sú hodinu dělali, a rovnys jě nám učinil, ješto smy nesli práci celého dne a horko. Mt20,13 Tehdy otpověděv jednomu z nich, vecě: Přieteli, nečinímť křivdy, však si sě z peniezě ujednal se mnú. Mt20,14 Vezmi, coť jest tvé, a beř sě pryč. A já chci tomuto posledniemu dáti jako i tobě. Mt20,15 Zda mi nenie lzě učiniti to, což chci? Zda oko tvé zlostné jest, že jsem já dobrý? Mt20,16 A tak budú první poslední a poslední první. Nebo mnoho jest pozvaných, ale málo vybraných.“
Mt20,17 A jda Ježíš do Jeruzaléma, poje s sobú dvanádcte mlazších svých tajemně i vecě jim: Mt20,18 „Aj toť, jdem do Jeruzaléma a syn člověčí bude zrazen kniežatóm, popóm a mistróm a otsúdie jej na smrt Mt20,19 a dadie jej pohanstvu, aby jím klamali a bičěvali a ukřižěvali, a třetí den z mrtvých vstane.“
Mt20,20 Tehdy přistúpi k němu mátě synóv Zebedeových s svými syny, modléci sě a prosieci něco ot něho. Mt20,21 Jenž vecě jie: „Co chceš?“ Ona jemu vecě: „Řci, ať tato má dva syny sědeta, jeden na pravici a druhý na levici v tvém králevství.“ Mt20,22 Tehdy Ježíš otpověděv, vecě: „Neviete, co prosíte. Móžete li píti kalich ten, ješto já mám píti?“ Vecěchu jemu: „Móžemy.“ Mt20,23 Vecě jim: „Kalich mój budete píti. Ale seděti
