Ježíš vecě: „Ó, národe nevěřící a převrácený, dokovad [budu s vámi? Dokovad]text doplněný editorem[403]budu s vámi? Dokovad] ero vobiscum? Usquequo lat. budu vás trpěti? Přineste jej ke mně sěm.“ Mt17,17 I treskta jej Ježíš, i vyjide ot něho diábel, i by uzdraveno dietě jeho od toho času. Mt17,18 Tehdy přistúpichu mlazší k Ježíšovi tajně a řkúce: „Proč smy my nemohli jeho vyvrci?“ Mt17,19 Vecě jim Ježíš: „Pro vaše nevěřenie. Ale zavěrné pravi vám: Budete li jmieti vieru jako zrno horčičné, diete této hořě: Jdi tamto, a pójde. A nic nebude vám nepodobno a nelzě. Mt17,20 Ale tento národ nemóž vyvržen býti, jediné modlitvú a postem.“

Mt17,21 A když přebýváchu v Galilei, vecě jim Ježíš: „Syn člověčí má zrazen býti v lidské rucě Mt17,22 a zabijí jej a třetí den z mrtvých vstane.“ I smútichu sě násilně.

Mt17,23 A když přijidechu do Kafarnaum, přistúpichu k Petrovi ti, ješto bráchu dan, i vecěchu jemu: „Mistr váš zda neplatí dani?“ Mt17,24 Vecě: „Také.“ A když vjide v dóm, předjide jej Ježíš a řka: „Co sě tobě vidí, Šimone? Králi zemští ot koho berú dan nebo plat: ot svých li synóv, čili ot cizích?“ Mt17,25 A on vecě: „Ot cizích.“ Vecě jemu Ježíš: „Tehdy prázdni jsú synové. Mt17,26 Ale abychom nepohoršili jich, jdi k moři a pusť udici a tu rybu, ještoť najprvé uviezne, vezmi, a otevra usta jejie, nalezneš peniez. Ten vezma dajž za mě a za sě.“

XVIII.

Mt18,1 V ten čas přistúpichu k Ježíšovi jeho mlazší a řkúce: „Kto sě zdá, by byl větčí v nebeském králevství?“ Mt18,2 A přivolav Ježíš děťátko, postavi je prostřed nich Mt18,3 i vecě: „Zavěrné pravi vám, neobrátíte li sě, abyšte byli jako dietky, nevejdete do nebeského králevstvie. Mt18,4 Protož ktož sě pokoří jako toto děťátko, ten jest větčí v nebeském králevství. Mt18,5 A ktož přijme jedno děťátko [takové]text doplněný editorem[409]takové] talem lat. v mé jmě, mě přijímá. Mt18,6 A ktož pohorší jednoho z těchto maličkých, ješto u mě věřie, slušie jemu, aby pověšen byl osličí kámen na jeho hrdlo, aby utopen byl v hlubokém moři. Mt18,7 Hoře světu ot pohoršenie! Nebo potřěbie jest, aby přišlo pohoršenie, ale však hoře člověku tomu, skrzě něhožto přijde pohoršenie. Mt18,8 Pakli tvá ruka nebo tvá noha tebe pohoršije, utni ji a vrz ot sebe. Dobrotě tobě do života mdlému a chromému vjíti nežli dvě nozě a dvě rucě jmajíce vrženu býti u věčný plamen. Mt18,9 Pakli tvé oko tebe pohoršije, vydři je a vrz ot sebe. Lépeť jest tobě jedno oko jmajíc vjíti v život věčný nežli obě oči jmaje vrženu býti v pekelný oheň. Mt18,10 Vizte, abyšte netupili z těchto maličkých ijedno. Nebo pravi vám, že anjelové jich vždy vidie obličej otcě mého, jenž jest na nebesiech. Mt18,11 Nebo jest přišel syn člověčí, aby spasil to, což jest bylo zahynulo. Mt18,12 Co sě vám vidí? By kto jměl sto ovec a jedna z nich když by zablúdila, však ostaví devět a devadesát na horách a jde hledat té, ješto jest zablúdila? Mt18,13 A udá li sě jemu, že ji nalezne, zavěrné pravi vám, že sě bude viece jie radovati nežli devieti a devadesáti, ješto sú nezablúdily. Mt18,14 Takež nenie vóle před vaším otcem, jenž jest v nebesiech, aby jeden zhynul z těchto malitkých.“

Mt18,15 „Pakli shřěší proti tobě bratr tvój, jdi a treskci jej mezi tobú a mezi ním samým. Bude li tebe poslušen, získal si bratra tvého. Mt18,16 Nebude li tebe poslušen, přičiň s sobú jednoho nebo dva, aby v ustech dvú nebo tří stálo všeliké slovo. Mt18,17 Pakli jich nebude poslušen, pověz kostelu. Pakli i kostela nebyl by poslušen, ale buď tobě jako pohan a zjěvný hřiešník. Mt18,18 Zavěrné pravi vám, což kolivěk sviežete na zemi, budeť svázáno i na nebi, a což kolivěk rozviežete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Mt18,19 Opět vám pravi, jest li to, že dva z vás povolíta na zemi, každá věc, za kterúž budú prositi, stane sě jim ot mého otcě, jenž jest na nebesiech. Mt18,20 Nebo kdež sě sberú dva nebo