knieža ta popová vzemše střiebrné, vecěchu : „Nelzě jich vložiti v slúp, nebo mzda krve jest.“ Mt27,7 Tehdy vzemše radu, kúpichu za ně pole hrnčieřové ku pohřbi pútničie. Mt27,8 Proto to pole nazváno jest Acheldemach, to jest Pole krve , až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehdy sě naplnilo slovo, ješto praví Jeremiáš prorok a řka: I vzali sú třidcěti střiebrných, mzdu najatého, jenž jest byl najat ot synóv izrahelských, Mt27,10 i dali jě za pole hrnčieřovo , jakož mi jest ustavil hospodin.

Mt27,11 Tehdy Ježíš stáše před vladařem . I otáza jeho vladař a řka: „Ty li jsi král židovský?“ Vecě jemu Ježíš: „Ty pravíš.“ Mt27,12 A když zavolachu naň kniežata popová a starší, nic neotpovědě. Mt27,13 Tehdy jemu vecě Pilát: „Neslyšíš, co svědečstvie pravie proti tobě?“ Mt27,14 A on neotpovědě jemu k tomu k žádnému slovu, tak že [ velmě ]text doplněný editorem[645] velmě] vehementer lat. vladař tomu sě podivi. Mt27,15 A v den slovútný obyčej jmějieše vladař pustiti lidu jednoho vězně, kteréhož by chtěli. Mt27,16 I jmějiechu tehdy jednoho znamenitého vězně, jemužto dějiechu Barnabáš. Mt27,17 Tehdy k těm, ješto sě biechu sebrali, vecě Pilát: „Koho chcete, abych vám pustil: Barnabášě, či Ježíšě, jemužto dějí Kristus?“ Mt27,18 Nebo vědieše, že pro závist biechu jej jemu dali. Mt27,19 A když sedieše na súdě, posla k němu jeho žena a řkúci: „Nic tobě a tomu spravedlnému, nebo sem mnoho [ trpěla ]text doplněný editorem[652] trpěla] passa lat. dnes skrzě viděnie proň.“ Mt27,20 Ale kniežata popová a starší naradichu lidu, aby prosili za Barnabášě , a Ježíšě zatratili. Mt27,21 Tehdy otpověděv vladař , vecě jim: „Koho chcete ze dvú, aby byl puštěn?“ Tehdy oni vecěchu: „Barnabášě!“ Mt27,22 A protož vecě jim vladař Pilát: „A což pak učiním z Ježíše, jemužto dějí Kristus?“ Mt27,23 Vecěchu všichni: „Ukřižuj jej!“ Vecě jim vladař : „Co jest zlého učinil?“ Oni pak viece voláchu a řkúce: „Ukřižuj jej!“ Mt27,24 Tehdy viděv Pilát, že nic neprospěje, ale viece hlučno jest a pokřično , vzem vodu umy rucě přede vším lidem a řka: „Nevinen jsem já ote krve spravedlného tohoto, vy vězte.“ Mt27,25 Tehdy otpověděv vešken lid, vecě jemu : „Krev jeho na ny a na našě syny!“ Mt27,26 Tehdy pusti Barnabášě, a Ježíšě bičovaného vyda jim, aby byl ukřižován.

Mt27,27 Tehdy rytieři vladařěvi přijemše Ježíšě v konšelský dóm, sebrachu sě k němu a vešken lid . Mt27,28 A svlekše jej, pláštěm črveným jej oděchu Mt27,29 a spletše korunu z trnie, vsadichu na jeho hlavu a trest v jeho pravú ruku dachu . A klekajíce před ním, posmieváchu sě před ním a řkúce: „Zdráv, králi židovský!“ Mt27,30 A plijíce naň, vzěchu trest i tepiechu hlavu jeho. Mt27,31 A když sě jemu posmievachu , svlečechu s něho plášč i oblečechu jej v jeho rúcho i vedechu jeho, aby jej ukřižovali.

Mt27,32 A vychodiece pak nalezechu člověka cyrenského, jdúce proti němu , jménem Šimona; toho připudichu, aby vzal kříž jeho. Mt27,33 I přijidechu na miesto, jemužto dějí Golgata, ješto jest miesto stínaných hlav, i ukřižovachu jeho . Mt27,34 I dachu jemu víno píti s žlučí smiešené. A když okusi, nerodi píti. Mt27,35 A když jej pak ukřižěvachu, rozdělichu mezi sobú rúcho jeho mecíce losy, aby sě naplnilo, ješto jest skrzě proroka řečeno: Dělili sú sobě mé rúcho a na mé rúcho metali sú losy. Mt27,36 A sediece stržiechu jeho. Mt27,37 I položichu nad jeho hlavu jeho vinnu psanú: Toť jest Ježíš, král židovský. Mt27,38 Tehdy dva lotry biešta s ním ukřižována, jeden na pravici a druhý na levici, Mt27,39 a ti, ješto jdiechu mimo něho, haniechu jej, hýbajíce svými hlavami Mt27,40 a řkúce: „Vach, jenž zkažuješ chrám boží a ve třech dnech jej uděláváš, spas sám sě. Jsi li syn boží, sejdi s křížě.“ Mt27,41 A takež kniežata popová posmievajíce sě praviechu: Mt27,42 „Jiné jest spasil, a sám sebe spasiti nemóž. Jsi li král izrahelský, sejdi nynie s křížě, a uvěříme jemu. Mt27,43 Úfa u boha, vypra viž