kniežata popová vzemše střiebrné, vecěchu: „Nelzě jich vložiti v slúp, nebo mzda krve jest.“ Mt27,7 Tehdy vzemše radu, kúpichu za ně pole hrnčieřové ku pohřbi pútničie. Mt27,8 Proto to pole nazváno jest Acheldemach, to jest Pole krve, až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehdy sě naplnilo slovo, ješto praví Jeremiáš prorok a řka: I vzali sú třidcěti střiebrných, mzdu najatého, jenž jest byl najat ot synóv izrahelských, Mt27,10 i dali jě za pole hrnčieřovo, jakož mi jest ustavil hospodin.

Mt27,11 Tehdy Ježíš stáše před vladařem. I otáza jeho vladař a řka: „Ty li jsi král židovský?“ Vecě jemu Ježíš: „Ty pravíš.“ Mt27,12 A když zavolachu naň kniežata popová a starší, nic neotpovědě. Mt27,13 Tehdy jemu vecě Pilát: „Neslyšíš, co svědečstvie pravie proti tobě?“ Mt27,14 A on neotpovědě jemu k tomu k žádnému slovu, tak že [velmě]text doplněný editorem[645]velmě] vehementer lat. vladař tomu sě podivi. Mt27,15 A v den slovútný obyčej jmějieše vladař pustiti lidu jednoho vězně, kteréhož by chtěli. Mt27,16 I jmějiechu tehdy jednoho znamenitého vězně, jemužto dějiechu Barnabáš. Mt27,17 Tehdy k těm, ješto sě biechu sebrali, vecě Pilát: „Koho chcete, abych vám pustil: Barnabášě, či Ježíšě, jemužto dějí Kristus?“ Mt27,18 Nebo vědieše, že pro závist biechu jej jemu dali. Mt27,19 A když sedieše na súdě, posla k němu jeho žena a řkúci: „Nic tobě a tomu spravedlnému, nebo sem mnoho [trpěla]text doplněný editorem[652]trpěla] passa lat. dnes skrzě viděnie proň.“ Mt27,20 Ale kniežata popová a starší naradichu lidu, aby prosili za Barnabášě, a Ježíšě zatratili. Mt27,21 Tehdy otpověděv vladař, vecě jim: „Koho chcete ze dvú, aby byl puštěn?“ Tehdy oni vecěchu: „Barnabášě!“ Mt27,22 A protož vecě jim vladař Pilát: „A což pak učiním z Ježíše, jemužto dějí Kristus?“ Mt27,23 Vecěchu všichni: „Ukřižuj jej!“ Vecě jim vladař: „Co jest zlého učinil?“ Oni pak viece voláchu a řkúce: „Ukřižuj jej!“ Mt27,24 Tehdy viděv Pilát, že nic neprospěje, ale viece hlučno jest a pokřično, vzemvodu umy rucě přede vším lidem a řka: „Nevinen jsem já ote krve spravedlného tohoto, vy vězte.“ Mt27,25 Tehdy otpověděv vešken lid, vecě jemu: „Krev jeho na ny a na našě syny!“ Mt27,26 Tehdy pusti Barnabášě, a Ježíšě bičovaného vyda jim, aby byl ukřižován.

Mt27,27 Tehdy rytieři vladařěvi přijemše Ježíšě v konšelský dóm, sebrachu sě k němu a vešken lid. Mt27,28 A svlekše jej, pláštěm črveným jej oděchu Mt27,29 a spletše korunu z trnie, vsadichu na jeho hlavu a trest v jeho pravú ruku dachu. A klekajíce před ním, posmieváchu sě před ním a řkúce: „Zdráv, králi židovský!“ Mt27,30 A plijíce naň, vzěchu trest i tepiechu hlavu jeho. Mt27,31 A když sě jemu posmievachu, svlečechu s něho plášč i oblečechu jej v jeho rúcho i vedechu jeho, aby jej ukřižovali.

Mt27,32 A vychodiece pak nalezechu člověka cyrenského, jdúce proti němu, jménem Šimona; toho připudichu, aby vzal kříž jeho. Mt27,33 I přijidechu na miesto, jemužto dějí Golgata, ješto jest miesto stínaných hlav, i ukřižovachu jeho. Mt27,34 I dachu jemu víno píti s žlučí smiešené. A když okusi, nerodi píti. Mt27,35 A když jej pak ukřižěvachu, rozdělichu mezi sobú rúcho jeho mecíce losy, aby sě naplnilo, ješto jest skrzě proroka řečeno: Dělili sú sobě mé rúcho a na mé rúcho metali sú losy. Mt27,36 A sediece stržiechu jeho. Mt27,37 I položichu nad jeho hlavu jeho vinnu psanú: Toť jest Ježíš, král židovský. Mt27,38 Tehdy dva lotry biešta s ním ukřižována, jeden na pravici a druhý na levici, Mt27,39 a ti, ješto jdiechu mimo něho, haniechu jej, hýbajíce svými hlavami Mt27,40 a řkúce: „Vach, jenž zkažuješ chrám boží a ve třech dnech jej uděláváš, spas sám sě. Jsi li syn boží, sejdi s křížě.“ Mt27,41 A takež kniežata popová posmievajíce sě praviechu: Mt27,42 „Jiné jest spasil, a sám sebe spasiti nemóž. Jsi li král izrahelský, sejdi nynie s křížě, a uvěříme jemu. Mt27,43 Úfa u boha, vypraviž