světě přěbyv, buohu sě dostal.
Život svatého Cyrilla biskupa
Když tomu všemohúcie milost chtěla buožie, aby sě viera křesťanská spořě vzmnožila, Svatopluk, moravský král, od svatého Cyrilla, moravského arcibiskupa, svatý křest jest přijal. A potom když bratr svatého Cyrilla jménem Metudius po jeho skončení miesto něho moravským biskupem byl učiněn, tehda české slovutné kniežě jménem Bořivoj a jeho buohobojná kněžna, svatá Ludmila, v tom městě, ješto Velehrad slóve, tu jest tehdy moravského arcibiskupstvie stolec i hlava bieše, v kostele svatého Víta od blaženého arcibiskupa Metudia oba svatý křest jsta přijala.
V těch časiech to české kniežě Bořivoj měl jest dva syny. Jeden slul Spytigneus a druhý Vratislav. Tehda Spytigneus, nemnoho na světě přěbyv, umřěl a Vratislav po něm v Čechách kniežětem ostal. Potom to slovutné kniežě Vratislav s svú kněžnú, jiejžto jmě bylo Dragomíř, měl dva syny, svatého Václava a nemilostivého Boleslava. A když Vratislav kniežě s pravým srdcem křesťanskú vieru milováše, na to jeho kněžna Drahomíř nic netbala, ale pohanských modl vždy sě přídržieše. Potom po těch časiech to šlechetné kniežě Vratislav svého syna, svatého Václava, tiem úmyslem, aby potom českým kniežětem byl, svatéj Ludmile jeho chovati poručiv, skončal. A jeho kněžna Dragomíř v druhého syna Boleslava sě uvázavši,
