tak vesele jiesti. Tehda jeden mezi nimi odpovědě: Tyto lidi smy pro křesťanskú vieru zbili. To uslyšav svatý Viktor, s velikým vzdešením vecě: A kak bych já byl sčastný člověk, bych sě byl tu s nimi sšel. Tehda oni jeho otázachu: A zdas ty také křesťan? K tomu svatý Viktor vecě: Semť sluha Jezukristóv. Netáhl toho dořéci, až sě oni vzchopivše, na tom miestě jej zahubichu. A ta dušě za jinými do nebeského královstvie šla. Zbiti jsú tito světí po buožiem narození dvě stě osmdesáté léto.
Svatý život svaté Justiny děvicě dokonán
Svatá Justina děvicě z toho města, ješto Antiochia slóve, rodem dci byla jednoho pohanského kniežěte. K jednomu okenci často chodiec naposlúcháše, ano jeden jáhen jménem Prelus [svaté]text doplněný editorem[1549]doplnění naznačeno Hankou in margine čtenie čte, a ten jáhen dotad ji vieřě učil, až ji k Jezukristu i obrátil. To jejie matka, podlé otcě na pokoji ležiec, počě rozprávěti, ež sě Justina na křesťanskú vieru obrátila. A tak když o tom řěč prodlista, oba usnusta. A inhed sě jima Kristus s anděly zjěvil a tak jima řka: Poďta ke mně, dám váma nebeské královstvie. Z toho viděnie procítivše, inhed i se dceří sě pokřstiti kázali.
Těch časuov bieše jeden velí čarodějník, jenž slul Cyprianus, z své mladosti po sedmi let od svých starost diáblu obětován. Ten jistý Cyprianus svatú Justinu svěcským milováním velmi milováše, proněžto dal sě na veliké čáry, zda by mohl kterým činem ku povolení manželstva obrátiti, anebo jednomu svému přieteli, jemužto Angladius
