Urbana přěd modlu vésti, aby obět vzdal. Ale on v tvář téj modle plinuv, buohu sě pomodlil a inhed ta modla spadši, dvamezidcietma pohanských kněží zabila. Zatiem kázal starosta svatého Urbana s tovařistvem železnými klikami dráti a potom hlavy jim stieti. A tak sě buohu dostali.
Tuto sě vypravuje o světiej trojici
Starých mudrcóv jest pověděnie, jež nic bludnějšieho nenie, než tu drzost v srdci jmieti, ktož chce vše rozomem jieti, jehožto ižádní rozomy obklúčiti nemohú. O tom pravie všickni světí mistři, ež což jest o svatéj trojici psáno, to jest výše všeho světa rozomu, ani mohú o tom příklady přirození býti, ni sě to čím přirozeným móž dolíčiti ani smysly ohraditi, jediné věrú s pravým srdcem v duši schrániti. Nebť ta přěvysoká trojnost, kakli sě v sobě trojí, kakli sě v sobě sjednává, kterým li sě činem syn od otcě a duch od otcě a od syna pocházie, kakž kolivěk o tom mistři píší, však o tom nikda nekonají, ale vždy divně buoží moci ostavují, to vždy u pravéj vieřě držiece, ež otec, syn, svatý duch jest vše jeden hospodin. Avšak dalekými činy pokrytým zjěvením rozličná podobenstvie buoh otec, syn tu ukázal, jež téj chvalnéj trojnosti duch svatý pocházie, jenž jakžto v svéj podstati božsky svú moc nese, tak ji milosrdně a rozličně světu ukazuje. To kázanie rozličně sě množí podlé těch svatých jmen jeho, jimižto sě světu skazuje. Jakžto mluví
