[501]číslo strany rukopisutak vesele jiesti. Tehda jeden[aka]jeden] gieden mezi nimi odpovědě: Tyto lidi smy pro křesťanskú vieru zbili. To uslyšav svatý Viktor, s velikým vzdešením vecě: A kak bych já byl sčastný[akb]sčastný] zczaſtny člověk, bych sě byl tu s nimi sšel. Tehda oni jeho[akc]jeho] gieho otázachu: A zdas ty také křesťan[akd]křesťan] krzieſtyan? K tomu svatý Viktor vecě: Semť sluha Jezukristóv. Netáhl toho dořéci, až sě oni vzchopivše, na tom miestě jej zahubichu. A ta dušě za jinými do nebeského královstvie šla. Zbiti jsú tito světí po buožiem narození dvě stě osmdesáté léto.
Svatý život svaté Justiny děvicě dokonán
Svatá Justina děvicě z toho města[ake]města] myeſto, ješto Antiochia slóve, rodem dci byla jednoho[akf]jednoho] giednoho pohanského kniežěte. K jednomu okenci často chodiec naposlúcháše, ano jeden[akg]jeden] gieden jáhen jménem Prelus[1548]slova jménem Prelus zapsána jinou, mladší rukou na prázdném místě [svaté]text doplněný editorem[1549]doplnění naznačeno Hankou in margine čtenie čte, a ten jáhen[1550]slova čtenie čte, a ten jáhen zapsána jinou, mladší rukou na prázdném místě; slova a ten podtržena a Hankou in margine připsáno „jenžto“ dotad ji vieřě učil, až ji k Jezukristu i obrátil. To jejie[akh]jejie] gyegye matka, podlé otcě na pokoji ležiec, počě rozprávěti, ež sě Justina na křesťanskú vieru obrátila. A tak když o tom řěč prodlista, oba usnusta. A inhed sě jima Kristus s anděly zjěvil a tak jima řka: Poďta ke mně, dám váma nebeské královstvie. Z toho viděnie procítivše, inhed i se dceří[1551]podtrženo, Hankova excerpce sě pokřstiti kázali.
Těch časuov bieše jeden velí[1552]podtrženo, Hankova excerpce čarodějník, jenž slul Cyprianus, z své mladosti po sedmi let od svých starost diáblu obětován. Ten jistý Cyprianus svatú Justinu svěcským milováním velmi milováše, proněžto dal sě na veliké čáry, zda by mohl kterým činem ku povolení manželstva obrátiti, anebo jednomu svému přieteli, jemužto Angla[502]číslo strany rukopisudius
