[543r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceplamenem[88]plamenem] plamem rkp. ohněvým. Mt5,23 Proto když ofěruješ svuoj dar na oltář a tu vzpoměneš, že tvuoj bratr jmá něco proti tobě nelibého[89]nelibého] navíc oproti lat., Mt5,24 nechaj tu svého daru přěd oltářem, jdiž dřéve a smiř sě s svým bratrem, a tepruv přída, ofěrujž dar svuoj. Mt5,25 Buď[90]Buď] Buud rkp. povolen svému protivníku[91]protivníku] + cito lat., když jsi s ním na cěstě, ať snad tebe nezradí protivník k súdci, a súdcě podá tebe biřicovi i budeš vržen v žalář. Mt5,26 Jistě tobě pravi, nevyjdeš odtud, pokudž nevrátíš poslednieho šarta.“
Mt5,27 „Slyšěli ste, že jest řečeno[92]řečeno] rzieczeno rkp. starým: Necizolož. Mt5,28 Ale já vám pravi, všeliký, ktož uzří ženu cizí[93]cizí] navíc oproti lat. a jiej požádá, juž s ní cizoloži srdcem svým. Mt5,29 Pakli tě pohoršije[94]pohoršije] ohorſſygie rkp. tvé pravé oko, vylup je[95]je] gie rkp. a vrz od sebe. Neb jest tobě hodné, aby zhynul jeden[96]jeden] gieden rkp. z tvých úduov, nežli by tvé všecko tělo u plamen bylo uvrženo. Mt5,30 Pakli tvá pravá ruka pohoršije[97]pohoršije] pohorſſygie rkp. tebe, utna ju vrziž od sebe. Neb jest tobě hodné, aby jeden[98]jeden] gieden rkp. zhynul z tvých úduov, než by tvé všecko tělo šlo do plamene. Mt5,31 Řečeno[99]Řečeno] Rzieczeno rkp. jest také starým[100]starým] navíc oproti lat.: Ktož[101]Ktož] Ktoz rkp., Vraštil 47, Kto Kyas 50 kuoli pustí[102]pustí] puuſty rkp. od sebe svú ženu, daj jiej list rozvuodný. Mt5,32 Ale já vám pravi, že každý, ktož pustí[103]pustí] puuſty rkp. od sebe svú ženu kromě jejiej viny v smilství, činí, že ona cizoloží. A ktož tak propuščenú[104]propuščenú] propuuſſczenu rkp. pojme, cizoloží.“
Mt5,33 „Opět jste slyšěli, že jest řečeno[105]řečeno] rzieczeno rkp. starým: Nepřisáhaj křivě, ale navrať hospodinu přísahy tvé. Mt5,34 Ale já vám pravi ovšem nepřisáhati, ani na nebi, neb jest stolicě buožie, Mt5,35 ani na zemi, neb jest podnož nóh jeho, ani na Jeruzalémi, neb jest město velikého krále. Mt5,36 Ani na svéj hlavě budeš[106]budeš] buudeſſ rkp. přisáhati, neb nemóžeš jediného[107]jediného] giedyneho rkp. vlasa učiniti biela nebo črna. Mt5,37 Ale buď vašě řěč: Jest, jest, [b]označení sloupcene, ne. A jest li co toho viece, ote zlého jest.“
Mt5,38 „Slyšěli ste, že jest řečeno[108]řečeno] rzieczeno rkp.: Oko za oko, zub za zub. Mt5,39 Ale já vám pravi, neprotivujte sě zlému. Pakli tě kto udeří po pravém líci[109]líci] + tuam lat., poskyť jemu i druhého. Mt5,40 A tomu, kto sě s tobú[110]tobú] tobuu rkp., Vraštil 47, tebuu Kyas 52 v súdě korčí, chtě tvú sukni vysúditi, přidaj jemu i plášč. Mt5,41 A ktož kuoli tě přinuzí k tisíci kročějí, jdi s ním jiná dva tisícě[111]tisícě] navíc oproti lat.. Mt5,42 A kto u tebe prosí, daj jemu. A kto u tebe čeho[112]čeho] navíc oproti lat. zajímá, neodvracij sě od něho.“
Mt5,43 „Slyšěli ste, že jest řečeno[113]řečeno] rzieczeno rkp.: Budeš milovati svého bližnieho a nenáviděti nepřietele svého. Mt5,44 Ale já vám pravi, milujte nepřátele své a těm dobřě čiňte, kto vás nenávidie[114]nenávidie] původně nenawidy,druhé -e nadepsáno. A proste za své násilníky, kto sě vám protivie, Mt5,45 a tak budete synové vašeho otcě, jenž jest v nebesiech. Jenž jest kázal slunci vzníti na dobré i na zlé a dává déšč nad spravedlné i ne na pravé. Mt5,46 Nebo když milujete ty, jížto[115]jížto] gijzto rkp., Kyas 52, gyzto Vraštil 48 vás milují, kterú odplatu budete[116]budete] buudete rkp. jmieti? Nebo to obecní hřiešníci činie. Mt5,47 Pakli budete[117]budete] buudete rkp. pozdravovati své bratřie tolikož, což viece činíte? Však to i pohané činie. Mt5,48 Protož buďte[118]buďte] původně buudete, první-e- vyradováno, + vos lat., nemá var. svrchovaní, jako otec váš nebeský svrchovaný jest.“
Mt6,1 „Snábdějte[119]Snábdějte] Snadbdiegte rkp., aby své spravedlnosti nečinili přěd lidmi, kdež oni vidie, neb jinak nebudete[120]nebudete] nebuudete rkp. jmieti odplaty u vašeho otcě, jenž jest v nebesiech. Mt6,2 Protož když činíš almužnu, neroď v trúbu trúbiti přěd sobú, jako licoměrníci činie v svých buožniciech[121]buožniciech] -ž- zapsáno na razuře i na uliciech, aby čest jměli od lidí. Věrně vám pravi, vzěli jsú odplatu svú. Mt6,3 Ale když ty činíš almužnu, nevěz tvá levicě, co činí tvá pravicě, Mt6,4 aby tvá almužna ostala v zatajení[122]zatajení] zatagieny rkp., a tvuoj otec, jenž vidí v zatajení[123]zatajení] zatagieny rkp., odplatí tobě.“
