přesta jejie krve tečenie. L8,45 I vecě Ježíš: „Kto jest mne sě dotekl?“ A když všichni přiechu, vecě Petr i ti, ješto s ním biechu: „Přikazateli, zástupové tě tisknú [a dávie]text doplněný editorem[371]a dávie] et affligunt lat., a ty pravíš: Kto sě jest mne dotekl?“ L8,46 I vecě Ježíš: „Vždy sě jest mne [někto]text doplněný editorem[372]někto] aliquis lat. dotekl, nebo sem já poznal, že jest ze mne moc vyšla.“ L8,47 To uzřěvši žena, že sě nemóž utajiti, přijide třasúci sě i pade před jeho nohami, a pro kterú potřebu jeho sě jest dotkla, ukáza přede vším lidem, i kterak jest inhed uzdravena. L8,48 Tehdy on vecě jie: „Dci, viera tvá, ta tě jest spasila, jdi u pokoji.“ L8,49 A ještě to mluvieše, až přijide kterýs k kniežěti chrámovému a řka jemu: „Tvá dci jest umřěla, protož neroď volati mistra.“ L8,50 Tehdy Ježíš uslyšěv to slovo, otpovědě otci té děvečky: „Neroď sě báti, jediné uvěř, budeť uzdravena.“ L8,51 A když přijde k domu, neda jíti s sobú ižádnému, jediné Petrovi a Janovi a Jakubovi a otci a mateři té děvečky. L8,52 I plakáchu všichni žělejíce jie. Tehdy on vecě jim: „Neroďte plakati, neboť jest neumřěla děvečka, ale spíť.“ L8,53 I posmieváchu sě jemu vědúce, že jest umřěla. L8,54 Pak Ježíš držě ji za ruku, zavola řka: „Děvečko, vstaň!“ L8,55 I navráti sě její duch, že inhed vsta. I káza jie dáti jiesti. L8,56 I podivi sě její otec i mátě, jimžto on přikáza, aby nikomému nepravili, což sě jest stalo.
Devátý
L9,1 Pak povolav dvúnádcte apoštolóv, dal jim jest moc i vládanie nade všěmi běsy a také, aby neduhy uzdravovali. L9,2 A poslal jě jest, aby kázali králevstvie nebeské a uzdravovali nemocné. L9,3 I řekl jest k nim: „Ničehož nebeřte na cěsty: ani holi, ani mošny, ani peněz, ani chleba, ani dvú sukní jmievajte. L9,4 A v který koli dóm vejdete, tu ostaňte a odtud nevychoďte. L9,5 A ktož koli vás nepřijme, vyjdúce z toho města, vyraztež z svých noh prach na ně, jim na svědečstvie.“ L9,6 Pak oni vyšedše, túláchu sě po vesniciech, kážíce i uzdravujíce všudy.
L9,7 A uslyšav Herodes, jenž vládnieše nad čtvrtú čiestí Židovstvie, co sě dějieše ot Ježíšě, blúdieše na své mysli, protože někteří mluviechu, L9,8 že jest Jan vstal z mrtvých, a někteří praviechu, že sě jest Heliáš zjěvil, a jiní, že jest jeden z starých prorokóv vstal z mrtvých. L9,9 I vecě Herodes: „Já sem Jana sťal, a kto jest tento, o němž já toliko slyším?“ I hledáše, by mohl jeho viděti.
L9,10 A vrátivše sě apoštolé, rozpráviechu jemu, co sú koli učinili. A pojem jě, sjide za sě na pusté miesto, ješto slóve Bethsaida. L9,11 To když poznachu zástupové, jidechu za ním, an jě přivíta a mluvieše jim o králevství božiem. A ty, ješto biechu potřěbni jeho, uzdravováše. L9,12 A již sě bieše počal den chýliti k večeru, a přistúpivše dvanádcte apoštolóv, vecěchu jemu: „Rozpusť zástupy, ať jdú do městec i do vsí, ješto příležie, a naleznú sobě pokrm, nebo tu jsme na pustém miestě.“ L9,13 I vecě k nim: „Vy jim dajte jiesti.“ Tehdy oni pověděchu: „Nenie u nás viece nežli pět bochencóv a dvě rybě, jediné ač bychom šli a kúpili pokrma tomuto všemu zástupu.“ L9,14 A tu bieše bezmála pět tisícóv muží. I vecě k svým učedlníkóm: „Kažte sě jim zsaditi jako na kvasu po pětidcát.“ L9,15 A tak učinichu i posadichu všěchny. L9,16 An vzem pět bochencóv a dvě rybě, vzezřě v nebe i požehna a rozlámav i rozda svým učedlníkóm, aby kladli před zástupy. L9,17 I jěchu všickni a bychu syti. A by vzdviženo drobtóv dvanádcte košiev, ješto jim bieše zbylo.
L9,18 I stalo sě jest, když sám bieše modle sě, biechu s ním učedlníci. I otáza jich
