rucě pochopili, aby snad neurazil o kámen tvé nohy.“ L4,12 A otpověděv Ježíš, vecě jemu: „Řečeno jest: Nebudeš pokúšěti hospodina boha svého.“ L4,13 A když sě jest dokonalo všecko pokušenie, diábel otjide ot něho až do času.
L4,14 I vráti sě Ježíš v moci duchové do Galilee a jeho ohlášenie vyjide po všem kraji o něm. L4,15 A učieše jě v jich školách a bieše veleslaven ote všěch. L4,16 I přijide do Nazaretha, kdež jest byl vzchován, a vjide podlé svého obyčeje v sobotní den do školy i povsta, chtě čísti. L4,17 I podachu jemu kněh proroka Izaiášě. A rozvinuv knihy, naleze miesto to, kdež bieše psáno: L4,18 Duch hospodinóv na mě, proněžto jest umazal mě, zvěstovati chudým poslal mě, uzdraviti skrušeného srdcě L4,19 a kázati jatým propuštěnie a slepým viděnie, vypustiti zlámané na propuštěnie, kázati léto hospodinovo vzácné a den otplatný. L4,20 A když sklopi kniehy, vráti jě mistru i sěde. A všěch oči biešta ve škole naň patřiece. L4,21 I počě k nim mluviti, že sě jest dnes naplnilo toto písmo u vašich uší. L4,22 A všichni jemu dáváchu svědečstvie a diviechu sě milosti jeho slov, ješto vycháziechu z jeho úst, a mluviechu řkúc: „Však jest tento syn Jozefóv.“ L4,23 I vecě jim: „Ovšem povězte mi toto podobenstvie: Lékaři, uzdrav sě sám!“ I vecěchu duchovníci k Ježíšovi: „Co smy slyšěli učiněno v Kapharnaum, učiň i zde v tvé vlasti.“ L4,24 I povědě: „Věrně pravi vám, že ižádný prorok nenie vzácen v své vlasti. L4,25 U pravdě vám pravi, že mnoho vdov bylo jest v Izraheli za dnóv Heliášových, když jest bylo zavřěno nebe tři léta a šest měsiecóv, když jest byl veliký hlad po všie zemi, L4,26 a k ižádné nebyl jest poslán Heliáš, jediné do Sarepta sidonské k jedné vdově. L4,27 A mnozí trudovatí biechu v Izraheli za proroka Helizea, i žádný z nich nebyl uzdraven nebo očistěn, jediné Naaman syrský.“ L4,28 I naplnichu sě všickni hněvu ve škole to slyšiece. L4,29 A vstavše vyvrhú jej z města i vedechu jej až na vrch hory, na niežto bieše jich město uděláno, chtiece jeho dolóv strčiti, L4,30 ale on pocházěje skrzě ně, jdieše.
L4,31 I sjide do Kapharnaum, do města galilejského, a tu jě učieše v soboty. L4,32 I diviechu sě jeho učení, že v moci bieše jeho řěč. L4,33 A ve škole bieše člověk, jmaje běsa nečistého, i zakřiče velikým hlasem L4,34 a řka: „Nechaj nás, co tobě jest do nás, Ježíši Nazarenský, žes přišel, chtě ny zatratiti? Však viemy, žes ty svatý boží.“ L4,35 I požehra naň Ježíš a řka: „Oněměj a vyjdi z něho!“ A když jej povrže běs na prostředcě, vyjide z něho a nic jemu neškodi. L4,36 I sta sě strach mezi všěmi a mluviechu mezi sobú řkúce: „Kteraké jest toto slovo, že svú mocí i silú přikazuje nečistým duchóm, i vycházějí?“ L4,37 I roznese sě jeho rozhlášenie v každém miestě toho kraje.
L4,38 Pak vstav Ježíš ze školy, vjide v dóm Šimonóv. A cti Šimonovu držiechu veliké zimnicě. I prosiechu jeho za ni. L4,39 An stoje nad ní, přikáza zimnici, aby ji opustila. A inhed vstavši, slúžieše jim. L4,40 Pak když slunce zajide, všichni, jížto jmějiechu nemocné ot rozličných neduhóv, vodiechu jě k němu. A on na ně rucě vzloživ, uzdravováše jě. L4,41 I vycháziechu ze mnohých běsové, volajíce a řkúce, že ty jsi syn boží. An jim laje, nedadieše jim mluviti, že vědiechu jeho býti Kristem.
L4,42 A když by den, vyšed jdieše na pusté miesto a zástupové hledáchu jeho. I přijidechu k němu a držiechu jej, aby ot nich neotšel. L4,43 Jimžto on vecě, že i jiným městóm musím zvěstovati královstvie božie, neb proto sem poslán. L4,44 I kázáše v školách galilejských.
