Mojžieš podlé křě, jakož jest pověděl hospodina boha Abrahamova a boha Izákova a boha Jakubova. L20,38 Tehdy bóh nenie mrtvých, ale živých, nebo jsú všickni jemu živi.“ L20,39 Tehdy otpovědě jeden z mudrákóv, i vecě jemu: „Mistře, dobře si pověděl.“ L20,40 A viece jeho nedrzniechu o ničemž otázati.
L20,41 I povědě k nim: „Kterak nazývají Krista, by byl syn Davidóv? L20,42 Ano sám David praví v knihách řečených Žaltář o něm: Řekl jest hospodin hospodinu mému: Sěď na pravici mé, L20,43 dokudž nepoložím tvých nepřátel podnož tvých noh. L20,44 Protož když jeho David vzývá hospodinem, kterak jeho syn jest?“ L20,45 A to slyšieše vešken lid, an takto vecě svým učedlníkóm: L20,46 „Varujte sě ot mudrákóv, ješto [chtie]text doplněný editorem[877]chtie] volunt lat. choditi v dlúhém rúšě a milují pozdravenie na trhu a prvnie stolicě u božniciech a prvnie seděnie na kvasiech, L20,47 jížto sehlcijí domy vdovie, pochlebujíce dlúhými modlitbami, ti přijmú větčie zatracenie.“
Prvý a dvadcátý
L21,1 Pak popatřiv uzřě ty bohatcě, ješto kladiechu své dary v obecnú škříni. L21,2 I uzřě jednu vdovu chudú, ana klade dva šarty v obecnú škříni, L21,3 i vecě: „Věrně pravi vám, že tato chudá vdova vložila jest viece než tito všichni jiní. L21,4 Nebo tito všickni, ješto jim zbývá, vložili sú dary bohu, ale tato, což jest jměla, všeho svého póžitka, to jest položila.“
L21,5 Tehdy někteří mluviechu o chrámu, že dobrým kamením i dary jest ozdoben. I vecě jim: L21,6 „Toto, ješto vidíte, přijdú dnové, v nichžto nebude ostaven kámen na kameni, by nebyl obořen.“ L21,7 I tázachu jeho řkúce: „Přikazateli, kdy to bude a které znamenie bude, kdy sě to stane a počne dieti?“ L21,8 On jim vecě: „Vizte, abyšte nebyli svedeni, neboť přijdú mnozí ve jmě mé praviece, že já jsem a čas sě přiblíži, a vy neroďte po nich choditi. L21,9 Protož když uzříte války i svády, neroďte sě lekati, nebo to musí prvé býti, ale ne inhed bude dokonánie.“ L21,10 Tehdy vecě jim: „Vstane lid proti lidu a králevstvie proti králevství L21,11 a země třěsenie bude veliké v některých miestech a šelma a hlad a hrózy z nebe a zázraci velicí budú.“
L21,12 „Ale před tiem přede vším vrhú na vy svoji rucě i zstíhají vás i rozdadie po svých školách i po žalářích, táhnúce vy před krále i před poprávcě pro mé jmě. L21,13 A to sě vám přihodí na svědečstvie. L21,14 Protož vložte v svá srdcě, abyšte nemyslili, kterak byšte jim otpověděli, L21,15 nebo já vám dám usta i múdrost, jiežto nebudú sě moci protiviti ani omlúvati všichni vaši nepřietelé. L21,16 A budete zrazeni ot svých otcóv i mater i bratří i ot rodičiev i ot přátel a na smrt vás poddadie. L21,17 A budete v nenávisti všěm lidem pro mé jmě. L21,18 A vlas s vašie hlavy nezahyne, L21,19 nebo u vašem utrpění obdržíte své dušě.“
L21,20 „Však když uzříte obleženo jsúce zástupy Jeruzalém, vězte, že sě jest přiblížila jeho pustota. L21,21 Tehdy kto jsú v Židovství, utiekajte na hory, a kto jsú prostřed jeho, otejděte preč, a ktož jsú v židovských krajích, nevchoďte v ně, L21,22 nebo dnové pomsty tito jsú, aby sě všecko naplnilo, což jest psáno. L21,23 Ale běda bude těžkým ženám i pěstúnkám v těch dnech, neboť bude veliká zádava na zemi i hněv tomuto lidu. L21,24 A padnú ot mečě a zejmáni budú rozvedeni mezi všěchny národy a Jeruzalém bude šlapán ot pohanóv, dokudž sě nedoplnie časové národoví.“
L21,25 „A budú znamenie v slunci i u měsieci i v hvězdách a na zemi dav lidský pro řvánie vln zvuku mořského L21,26 a lidé zvadnú čekajíce strachu, ješto přijde všemu světu, nebo moci nebeské hnú sě. L21,27 A tehdy
