ryby, zdali za rybu dá jemu hada? L11,12 Pakli poprosí vajcě, zdali jemu poskyte ščíra? L11,13 A proto vy jsúce zlí, a znáte dávati dobré dánie vašim synóm, čím viece otec váš nebeský dá dobrého ducha prosícím sebe s nebe.“
L11,14 A pak Ježíš vypuzěváše běsa a ten byl němý. [A když vyvrže diábla, mluvil jest němý.]text doplněný editorem[477]A když vyvrže diábla, mluvil jest němý] Et cum eiecisset daemonium, locutus est mutus lat., nemá Kyas I vzdivichu sě zástupové. L11,15 Tehdy někteří z nich mluviechu: „Mocí Belzebuba, kniežěte diábelského, vypúzie diábly.“ L11,16 A jiní pokúšějíc jeho, znamenie s nebe potřěbováchu ot něho. L11,17 A on uzřěv jich myšlenie, vecě: „Všeliké královstvie samo v sobě rozdělené zpustie a duom na dóm padne. L11,18 A pakli sathan sám v sobě rozdělen jest, kterak stojí jeho králevstvie? Nebo mluvíte, že já mocí Belzebubovú vypuzuji diábly. L11,19 Pakli to mocí Belzebubovú činím, vaši synové čí mocí vyhánějí a vypuzují? A protož oni budú vaši súdcě. L11,20 Pakli já v prstu božiem vymietám diábly, tehdy přijde k vám nebeské králevstvie. L11,21 Když silný oděnec ostřiehá své chyšě, s pokojem jest všecko, což má. L11,22 Pakli silnější jeho přijda, přemóž jej, všecko jeho oružie otnese, v něžto jest úfal, a jeho plen rozdělí. L11,23 Ktož nenie se mnú, proti mně jest, a ktož se mnú nesbierá, ten rozsýpá. L11,24 Když nečistý duch vyjde z člověka, chodí v miestech bezvodných, hledaje otpočinutie, a nenalezna otpočinutie, die: Vráci sě do svého domu, otkud sem vyšel. L11,25 A když přijde, nalezne jej chvoštištěm umetený a okrášlený. L11,26 A tehdy šed, přijme k sobě jiných sedm duchóv horších sebe a vejdúce tu budú bydleti. I bude poslednie hodina toho člověka horšie než dřieve.“
L11,27 I stalo sě jest, když domluvi Ježíš řěč, vzdvihši hlas jedna žena z zástupu, vecě jemu: „Blažené břicho, které tě jest nosilo, i prsi, jěž si ssál!“ L11,28 Tehdy on vecě: „Ovšem a blažení jsú, ješto slyšie slovo božie a ostřiehají jeho.“
L11,29 A když běžiechu k němu zástupi, jě sě mluviti: „Porozenie toto porozenie zlé jest, divóv hledá, a divové nebudú jemu dáni, jediné div proroka Jonášě. L11,30 Neb jakož jest byl Jonas v břišě velrybově tři dni a tři noci, takež bude syn člověčí v srdci země tři dni a tři noci. Anebo takto: Jakož jest byl Jonas v div Ninivitským, takež bude i syn člověčí tomuto porození. L11,31 Králevna ot poledne povstane na súdě proti mužiem tohoto porozenie a otsúdí jě, nebo jest přišla z krajin světa, chtieci slyšěti múdrost Šalomúnovu, a teď jest větčí než Šalomún [tento]text doplněný editorem[495]tento] hic lat., nemá Kyas. L11,32 Mužie ninivitščí povstanú na súdě proti tomuto porození a otsúdie jě, nebo sú činili pokánie pro Jonášěvo kázanie, a teď jest větčí než Jonas.“
L11,33 „Nebo ižádný zažha světedlnici, vstrčí ji v kút ani pod kbel, ale na sviecen ji vstaví, aby ktož jdú v dóm, světlo viděli. L11,34 Světedlnicě tvého těla jest oko tvé. Bude li oko tvé sprostné, všecko tvé tělo bude světlé. Protož viz, aby světlo, ješto jest v tobě, nebylo temné. Pakli tvé oko bude zlé, tehdy tvé tělo všechno bude temné. L11,35 Protož viz, aby světlo, ješto jest v tobě, nebylo tmú. L11,36 Pakli tvé tělo bude všěchno světlé, nemaje ižádné čiesti nebo dielu temností, tehdy bude všechno osvieceno a jako světlost hromová prosvietí tě.“ L11,37 A když domluvi, prosieše jeho jeden duchovník, aby u něho obědval. An všed k němu, sěde za stól.
L11,38 Tehdy duchovník jě sě v sobě mysliti řka: „Proč sě jest neumyl před obědem?“ L11,39 I vecě k němu Ježíš: „Již, vy duchovníci, to, což jest zevna, omýváte, jako řěpici a okřín, ale což jest vnitř u vás, plno jest lúpežě a zlosti. L11,40 Blázni! Však ktož jest učinil to, což jest zevna, také jest i to učinil, což jest
