k našemu naučení napsáno jest. Majíť takové částky k celému tělu církve svaté připojovány býti, což se děje, když obecné nějaké povědění případné přidáváme k zvláštní věci. Jako kdyby mělo o Janovi Křtiteli mluveno býti, museli bychme toho přirozeného pořádku následovati, totiž vypravovati nejprvé o jeho rodičích, o početí, o narození, o vychování, o povolání, o ouřadu, o svědectví Kristovu o něm, o smrti a těch věcech, kteréž se tu dály, i co po smrti, jaká o něm naděje.
V té částce o rodičích toto se zavírá, že pobožných lidí prosby vždycky bývají vyslýchány a že souženi souce potom naposledy potěšení přijmou a že i kněžské manželství Bohu se líbí.
V dílu tom o početí nejprv ukazuje se služba andělů, že souce poslové boží, jsou služebníci církve. Potom že Bůh pamatuje na svá zaslíbení. Itemcizojazyčný text že božím skutkům přirozený tento světský běh překaziti nemůže. Za tím že Jan, ještě jsa v životě matky, poznal Krista Pána, čímž se utvrzuje to, že dítky Bůh přijímá a že chce Bůh tomu, aby jej člověk započal ctíti hned v dětinství.
Itemcizojazyčný text v částce té o narození ukazuje se vděčnost za božská dobrodiní, pobožných lidí jedněch k druhým přívětivost se připomíná, tak že se jedni z druhých radují, když jim Bůh svého požehnání uděluje. Potom že pobožní mají své dítky Bohu obětovati a poroučeti.
Život pak jeho útrpný schvaluje nám ne mnichovství, ale střédmost a poslušenství Boha. Potom pak o jeho ouřadu a vokolo stojících věcech i při ouřadu, i při osobě netoliko jest učení, ale také potěšení, stálost v povolání, vyznání víry, kříž milování pravdy, nezčíslny jiné ctnosti věrným lidem se schvalují. Potěšení jest toto, že prstem svým Spasitele našeho nám ukázal. Stálost, že na pohrůžky Herodesovy ani farizeů nic nedbal, ale směle evangelium předce kázal. Vyznání o sobě právě vynesl, pravě se býti hlasem volajícím na poušti. Kříž v tom, že pro vykonávaní ouřadu povinnosti své netoliko sem i tam chodil, nemaje jistého svého sídla, ale i smrti podstoupiti se neliknoval. Toto vše, což můž vybráno býti z okolo přidržejících se věcí úřadu osoby. Nejprvé pobožní služebníci učení a slova
