[267v]číslo strany rukopisukteřížto také Čecha dosáhnouc, s trubači před město vyvedouc, spálili, zlé za zlé odplácejíc. {Pán Bůh spravedlivý[3998] soudce nic zlého[3999] nenechá bez pomsty.}meziřádkový přípisek mladší rukou; * spravedlivý: P. B. Spr.zlého: zléo A že Pán Bůh spravedlivý soudce nic zlého nenechá bez pomsty, ale každému podlé[4000]podlé: -e skutků[4001]skutků: -u jeho odplacuje, protož zrušena jest Pražanům naděje o dobytí hradu a naplněno přísloví, jenž dí: {Co jsem mohl, nechtěl jsem, a co sem chtěl, naplniti sem nemohl.}marginální přípisek mladší rukou „Co sem mohl, nechtěl sem, a co sem chtěl, naplniti sem nemohl.“ Protož přihodilo se jest[4002]jest: gt, že na den svatého Sixta lid markrabův míšenských s mnoha tisíci pěšími, jízdnými, Němcův i Čechův, tu byl Hlaváč, Zikmund[4003]Zikmund: Zyk- Děčínský, lid Mikuláše příjmí[4004]možno číst i jako Przigmī, tj. příjmím Chudý, městu Mostskému a hradu na pomoc přibližovali se, aby Pražany s pole sehnali. Pražané s pole vojsko německé vidouce a ty[4005]Goll: ti, kteří zbyli, hrad obehnali, na hůře[4006]hůře: hurze ležíce, někteří nezdravého rozumu a prostě[4007]prostě: proſtie[4008] Goll: sprostě blázni, ještě vítězství[4009]vítězství: Witezſtwý neobdrževše, loupež mezi se dělili řkouce: {Onoho[4010] Němce můj kůň bude.}marginální přípisek mladší rukou; * Onoho: Onoo „Onoho Němce můj kůň bude[4011]úsek Onoho … bude podtržen, onoho Němce mé odění!“ A když Míšenští čela svých houfův[4012]houfův: -ff- zřídili i houfy[4013]houfy: -ff- a k hoře [507]číslo strany edicese přiblížili, Pražané též učinili, aby se s Míšenskými potkali. Strach a bázeň[4014]bázeň: -ň neslýchaná[4015]neslýchaná: -i- při obojích houfích[4016]houfích: -ff- byla. Neb když sou se potkali ti, čelo kteříž drželi, Pražští hřbet sou obrátili. To vidouce jiní, na outěk se dali, dvou prakův a dvou pušek velikých tu nechavše. Jedni do Žatče, jiní do Chomutova[4017]Chomutova: -u-, do Loun, do Slaného, zpět se neohlédajíce, pospíchali. Když by byli Míšenští nebyli přestrašeni a je honili, žádný neb řídký by byl jich rukou ušel. Ale však puškaři mnohé z vojska míšenského, kteříž k nim nahoru chtěli, zbili. A tak toho dne z obou stran na tisíc zhynulo jich.
O zamordování kněze Bárty[4018]Bárty: Barthẏ táborského[4019]táborského: Th-.
Téhož času kněz jeden táborský Bárta[4020]Bárta: Bartha s velebnou svátostí těla Kristova předcházeje houfy[4021]houfy: hauffy, jakož Táborští měli obyčej, toho kněze někteří z vojska míšenského se všemi bratřími jeho následujícími ukrutně[4022]ukrutně: -tt- kopími a meči zmordovali sou. A jeden Němec monstrancí[4023]monstrancí: -czy s tělem Božím vzav, svátost vyvrhl a monstrancí[4024]monstrancí: -czy ztloukl[4025]ztloukl: z-[4026]Goll: stloukl, do toulu vložil, vtlačil. A když ta hrozná pověst o velikém poražení do Prahy přišla, všecko mě[508]číslo strany edicesto tím zarmouceno jest: Plakaly[4027]Plakaly: -i ženy, sirotci[4028]úsek Plakaly ženy, sirotci podtržen, strativše tu muže a otce, duchovní i světští zámutek měli a toho litovali kazatelé a po všech kostelích pravili, že všemohúcí[4029]všemohúcí: -u- Pán Bůh spravedlivým svým soudem tuto ránu na nás dopustil. Neb když na počátku spolu bojovali sme pro obranu jeho svaté pravdy[4030]Goll: víry, všecky věci podlé[4031]podlé: -e vůle jeho s pomocí jeho nám přicházely. Ale nyní, když bratří naši dáni sou v nešlechetný smysl, ne pro pravdu někteří, ale pro loupež bojujíce, chudým statky nemilostivě berouce a ukrutněji[4032]ukrutněji: -tt-[4033] úsek když bratří … ukrutněji podtržen než pohané bližní své mordujíce, rozhněval se jest[4034]jest: gt Pán Bůh na nás a dopustil ránu[4035]ránu: -ů tuto na nás. Protož opustíte zlé, vůli Boží
