[244r]číslo strany rukopisu[451]číslo strany edicedo Prahy vrátili. A protož když hajtmané vojska dva těm[2606]opraveno dodatečně, kteříž na hrádku byli, slíbili, že jim to chtí zdržeti, zač žádají, na den svatou[2607]svatou: Su. Barboru na hrad vešli sou od obce volení, s nimižto někteří Táborští násilím pro svou loupež vešli jsou. A když starší vojska vybraní ženám řekli sou, aby obláčely na se všecken oděv svůj a z hradu se braly[2608]braly: -i, nebojíce se zloupení z roucha, protož když sou se v mnohé roucho obláčely a s hradu chtěly[2609]chtěly: -i jíti, sestry Táborských jich čekajíce, všecky zchytaly[2610]zchytaly: -i a z lepšího roucha vyvlékly, horšího jim nechaly[2611]nechaly: -i, a všecka jich tajná místa zmakavše, pokladův a peněz hledaly[2612]hledaly: -i a nalézaly[2613]nalézaly: -i u nich, i hlavy jim rozprostovlasivše, perlové pásy stříbrné přivité[2614]úsek hlavy … přivité podtržen rouškami nalezše, pobraly[2615]pobraly: -i, napomínajíce, pobravše jim statky, aby se přichytily[2616]přichytily: -i jejich tovaryšství a zákon[2617]opraveno dodatečně Boží aby držaly[2618]držaly: -i.
O spálení ukrutném XI kněží zjímaných[2619]zjímaných: -i- na tom hradě Říčanech od Táborských.
{Žižkovy práčata 11 kněží spálily.[2620]}marginální přípisek mladší rukou; * : -yli Itemcizojazyčný text téhož času Žižka 11 kněží s hradu svésti kázal, kteréž tu nalezli, kteréžto svým práčatům spáliti kázal, kteřížto všecky, nedbajíc na smlouvu a slib, kterýž Pražané učinili hradským, že mají všecky osoby ve zdraví sjíti svobodně, v jistbě[2621]jistbě: Giſtbie jednoho sedláka spálili sou. A oni volali a prosili sou, aby kajícím času přidali a je svým obyčejům a řádům naučili, že chtějí všecky věci učiniti, cožkoli jim Táborští rozkáží a uloží. Protož tak těch XI kněží s prvními dvěma, z jichžto[2622]jichžto: Zg- počtu byl farář[2623]farář: ff- z Maletic, řečený Prorok, u hradu Říčanského jsou od Táborských ukrutně[2624]ukrutně: -tt- spáleni. A pána hradu Diviše jménem s synem jaté na rathauz[2625]rathauz: -tt- pražský na svatého[2626]svatého: So. Mikuláše se vším vojskem s sebou přivedli sou, hradu ještě nezbořivše, ale dobře osadivše.
Svolání obojího města k svatému Ambroži, aby slyšáni byli, jaká různice byla mezi Pražskými a Táborskými.
Itemcizojazyčný text třetího dne po příští Táborských do Prahy, totiž[2627]totiž: t. v neděli po svatém[2628]svatém: Sm. Mikuláši, svolána jest po obědích k svatému[2629]svatému: Su. Ambroži obec obojího města, Staroměstských a Novoměstských, aby tam s Táborskými sejdouce se, [452]číslo strany ediceod pánův šlechticův slyšáni byli, co by[2630]by: coby to bylo, jenž by[2631]by: genžby různici činilo. Ale že Mikuláš z Husi s jinými nadál se na témž roku, že větší strana obce Pražské přídržeti se jeho bude, to konšelé přezvěděvše, přikázali sou zjevně, aby obzvlášť[2632]obzvlášť: -ſſť stojíce u svatého[2633]svatého: So. Ambrože s staršími svými, žádný se nepřimíšel k jiné straně nežli k své obci. A tak obec Staroměstská[2634]opraveno dodatečně i Nového Města stály[2635]stály: -i sou obvzlášť[2636]obvzlášť: -ſſť, a zvlášť[2637]zvlášť: -ſſť obec Táborská. Bylo také pod pokutou uloženo, aby na tom[2638]tom: natom roku žádná žena[2639]opraveno dodatečně, žádný kněz žádné[2640]opraveno dodatečně strany nebyl, ani aby se jiným nepřiměšoval, a to proto, aby kněžskými radami[2641]radami: raddami a ponuky a ženskými křiky mezi stranami větší aby učiněna