[70]číslo strany tiskuKal. 309, do Vlach t. 97, do Rus t. 165, do Prus t. 199; do Sás Beck. 1, 295; z Karlových Var Us., ze Słovák, z Vałách BartD. 19 (zlin.); knieže táhl do pohan Mand. 39ᵃ (= do pohanské země), (Benátčané) jezdie do pohan Lobk. 21ᵇ, jenž do jeho země jezdili z krzeſtian t. 2lᵇ (= z křesťanské země).– Při jménech původu appellativního proniká také tvar -óv: z Varuov Všeh. 375, ze Trzidworuw KolČČ. 103ᵇ (1560), z Karlových Varů Us.
Dat. Uhrám atd. Na př. k rakuſom běžěti DalC. 89, k rakuſſom ad Austriam Pulk. 53ᵇ, ciesař tu krajinu k czechom oddal ad Bohemiam t. 62ᵃ, měly ty země k Cžechům připojeny býti VelKal. 44, osm mijl od Vídně k Uhrům t. 9, blíže k Benátkům Har. 1, 12.– Uhrám, podle a-kmenů, při těch jménech, která mohou míti nom. -a, na př. kako jest ta země k czecham přišla DalC. 24, k Benatkam Lobk. 28ᵇ, až k Benátkám Har. 1, 13, k Uhrám Us.
Lok. Uhřiech. Na př. Thuklecyeh Reg I. r. 1205 t. j. Tukleciech (Tuklaky), Zernozecheh List. Lit. r. 1218 t. j. Žrnosěciech, Zalezzleh tamt. t. j. Zálezléch, Zernozecech Reg. I. r. 1250, Nostulech tamt. t. j. Nóstvléch (m. Nósvtléch, v Nůslích); w uhrzyech Mast. 51, w rakuſyech t., w ruſyech t. 52, u baworzyech t., w korutanyech t. 53, w Uhrziech Pass. 317; w baworziech Pulk. 89ᵇ, w ſrbyech t. 66ᵃ, w charwatyech t. lᵇ; w charwatijech stateční lidé jsú Lobk 27ᵃ; w Auhřijch Puch. 446ᵃ, w Uhřijch VelKal. 32 a j, ve Wlaſſých t. 49, w Srbijch t. 188, w Sſwábijch t. 268; v Rakousích, Robousích, Uhřích, Nůslích atd. Us.– Uhrách, podle a-kmenů, zvláště po hrdelnicích; na př. w czechach DalH. 42, DalC. t. a 21, Mast. 49, Hrad. 1ᵃ, Rožmb. 120, nč. v Čechách, Uhách, Dušníkách, Benátkách, Pardubickách, Uhrách Us.– -ech, podle i-kmenů, zvláště po-t,-d,- n a také po jiných; na př. o poſtoloprtech DalC. 41, ve Všetatech, Všestudech, v Nebovidech, Korutanech, Sanech, Bubnech, Smidárech, Býchorech, Semilech, Dolech, Kralupech, Čepech, Dubech, Citolibech, Čínovech, Drmech, Časech atd.– -och v nářečích východních, na př. na Hamroch BartD. 113 (laš.) atd.
Instr. Uhry, mezi řečenými zeměmi a tatary Mand. 45ᵃ; -ami, Uhrami Us.
Kmeny s -a- přehlas. -ě-.
43. Mezi kmeny vzoru chlap, dub jsou mnohé, které mají vnitř slabiku měkkou se samohláskou -a-. Tato pak samohláska mění se v -ě-, když ve slabice následující je k tomu příčina (přehlasování zpátečně, srov. I. str. 97 sl.); na př. čas pl. nom. čěsi, zeḿan- pl. nom. zeměné. Působením analogie přehláska někdy se ruší, na př. místo čěsi je podle čas také časi, místo zeměné je podle akk. zemany také zemané atd.,–
![[70]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00072.jpg){kind=link}
