[579]číslo strany tiskuOpravy a doplňky.
K dílu I.
Str. VIII ř. 3. Nářečí moravská třídí Bartoš v 2. díle své Dialektologie (vyd. 1895, str. II-1II) poněkud jinak, než v 1. díle (vyd. 1886); rozeznává toliko čtvero nářečí hlavních, a to: 1. nářečí slovenské, s různořečím záhorským, pomoravským, uherskoslovenským (na Moravě) a přechodním; – při tom podřečí valašské (v něm pojato také zlinské) s různořečím hranickým, starojickým a keleckým, – a podřečí dolské; – 2. nářečí lašské, s různořečím severoopavským; – 3. nářečí hanácké, rozdělené ve dvanáctero podřečí, pojmenovaných většinou podle příslušných měst okresních (viz zde doleji, při výkladu zkratkův s. v. BartD.); – 4. nářečí české na Moravě západní, s podřečím trojím (žďár., jemn., dač.). – Str. 10 ř. 2: že české h je jasné (media), poznává také Broch v Jag. Arch. 17, 337; třeba to vytknouti, poněvadž jinde bývá h temné (tenuis). – 13 ř. 24. K rukopisům s pečlivější soustavou pravopisnou patří také Pass., srov. Dolanský, Listy filol. 1892, 64 sl. – 15 ř. 30 místo w má býti v. – 36 ř. 27: orvьnъ podle Jag. Arch. 16, 509 nejisto. – 40 ř. 7: zráti není ze zor-ti, nýbrž ze zьr-a-ti, jak se vidí v stč. sezra- = sъ-zьr-a-, když ſezra obilé Otc. 449ᵃ, neb jest ſezrala žeň maturavit Ol. Joel 3, 13, ſezrale maturum MamA. 29ᵃ, k ſezraní Sal. 335; srov. též Jag. Arch. 17, 509. – 84 ř. 2 m. torokъ m. b. otrokъ. – 91 ř. 3 vynech: klášter, klôster. – 95 ř. 24 sl.: výklad jiný v Jag. Arch. 16, 511. – 137 ř. 24. Hojné doklady změny této (ej v aj) jsou v GestMus., na př. naymilayſſi 64ᵃ m. najmilejší, naypiekniayſſi 114ᵃ, po ſway 98ᵇ m. po svéj, na onay 100ᵇ m. na onéj, nayſta 39ᵃ m. nejsta, ſayde 107ᵃ m. sejde, waygmie 46ᵇ m. ve-jmě, waymeno 105ᵇ m. ve-jméno, waygda 55ᵇ m. vejda, waygdiem 138ᵇ m. vejděm, gay 142ᵇ m. jej, žay 71ᵃ m. že j’, srov. Dr. J. Novák, Gesta Romanorum 1895 str. ΧIIΙ. – 160 ř. 27 m. božstv m. b. božestv. – 190 ř. 17. Tu předpokládáno, že slabika, která při stahování ovládla, měla přízvuk. Tak bývalo často, na př. v mojè staž. mé, pьjè- staž. pie-. Ale nikoli vždycky, na př. při božie, znamenie atd. nelze předpokládati -ьjè. Působily tu někdy přízvuk, někdy kvalita samohlásky a závažnost slabiky. V tom smyslu třeba opravy také v odstavcích dálejších na téže stránce, a také jinde. To ovšem je jisto, že slabika, která při stahování zanikla, byla bez přízvuku. – 199 ř. 27. Stran -me m. -mě v nom. akk. vzoru rámě viz také zde str. 415. – 225 ř. 1 zdola vynechati jest příklad: osm dnyw EvOl. 213; srov. zde str. 413. – 231 ř. 27: stoskliv, citované zde z Jirečk. mor., v Menčíkovu vydání EvVíd. není. – 253 ř. 57 m. v m. b. m. – 262 ř. 29 m. tauzye m. b. tauze. – 286
![[579]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00581.jpg){kind=link}
