[576]číslo strany tiskupatriarchae místo českého patriarchy n. -ové. Rovněž tak nechán tvar pádu cizího, a to gen. sing. v dokladech: pokladové kreſſy (Croesi), Kruml. 97ᵃ, ve čtvrtém létě darij krále Darii regis Ol. Zach. 7, 1, za času claudij ciesařě Pass. 394, cedry libany cedros Libani ŽKlem. 19ᵃ, t. 27ᵃ, pověděnie Jacob patriarche Pass. 305, dědičstvie ſwate beatricis t. 378; gen. plur.: v knihách Machabyorum PassKlem. 157ᵇ, k králi Aſſyriorum Comest. 171ᵃ, král perſarum jménem Cozdroe Pass. 483; dat.: ciesařovi Theodozio t. 369; akk.: jměl Botgisum otcě t. 328, že ciprum opustil Ol. 2. Mach. 10, 13, vař Merkuryalem Háj. herb. 379ᵃ, polipum to jest zarostlinu v nose t. 221ᵇ; nom. akk. plur. obě dvě Merkuryales t. 379ᵃ; vok. plur. o korinti Koř. 2. Kor. 6, 11 za lat. o Corinthii! atd.
Tvar pádu cizího nechává se druhdy – neumělosti překladatelovou – také tam, kde by v textu českém podle souvislosti a smyslu pád jiný měl býti. Na př. jíti do Perfidem Ol. 1. Mach. 3, 31 za lat. in Persidem, do ioppem t. 2. Par. 2, 16, jdi do nynywen města EvOl. 127ᵃ, k Judam Comest. 45ᵃ za lat. ad Judam atp. Ano tvar cizí, a to cizí casus obliquus, béře se i za nominativ; tak v dokladech: aby u městě, jemužto jmě athenis, přěbyla Pass. 287 (vazba žádá, aby tu byl nominativ jmenovací, tedy Athenis vzato za nom.), do města atheniſ PassKlem. 223ᵃ (vazba žádá, aby tu byl buď gen., buď nominativ jmenovací, Athenis lze tu vykládati tedy opět jen za nom.), z města Athenys t. 114ᵇ (též), z konſtantynopolym PassKlem. 113ᵇ, v království ješto perſarum slove t. 23lᵇ (nom. jmen.) atp. Někdy není jasno, je-li cizí tvar nechán místo stejného pádu českého, či je-li tvarem cizím míněn nominativ jmenovací; na pr. skrzě conſtantynopolym PassKlem. 171ᵃ (překladatel rozuměl tvarem Konstantinopolim buď latinský akkusativ, jejž položil místo akkusativu českého, anebo spíše jmenovací nominativ, jako v dokladě nahoře uvedeném: z konſtantynopolym 113ᵇ), skrzě lybyam tak řečenú vlast Pror. Dan 11, 43, oltář té modly yowyſ PassKlem. 224ᵇ (z toho Joviš), v tom městě Remyſſ Pass. 90, v tom městě Remys PassKlem. 49ᵃ, v tom městě wercellis Pass. 388, v tom městě wercellyſ PassKlem. 253ᵃ atd.
V PísWaldšt. čteme: již z Walštejn leží mrtvý 8, kníže z Walštejno slyš tato slova 8, mně smutnému z Walštejnovi 6, adj.: vy z Walštejnští radové 9; výraz z-Walštejna tu vzat za nom. a skloňován jako vládyka: vok. z Walštejno atd., a vedle nom. z-Walštejna utvořen také nom. z-Walštejn.
480. Velmi často nechává čeština jména cizí neskloňována, zvláště po předložkách a při přívlastku, který má sklonění zřetelné. Doklady toho nesčíslné nalézají se v bibl. překladech z latiny, kde i latina má jména cizí neskloněna; ale také krom toho jsou příklady hojné. Uvodím některé se jmény biblickými: ot krve abel pravedného Krist. 83ᵇ, byla
![[576]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00578.jpg){kind=link}