Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<501502503504505506507508509>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[505]číslo strany tiskuobávám sě Modl. 146ᵃ, nevědí cžieho jsú duchu ChelčP. 254ᵃ, do čéhožkoli domu Koz. 400, aniž čjho pokrmu jísti budete Br. Ezech. 24, 22, do čího domu, vedle čího pole Us., dial. čieho budem pána Duš. 430 (slc.) – Fem. čie atd., z čьjé (srov. I. str. 49 sl.): nelzě ijednomu nycziez cti zbaviti přísahami Rožmb. 129, aniž přijmete cżiezkoli osoby cuiusquam personam Ol. Deut. 1, 7, cziezkoli osoby Lit. t., ċíeżkoli osoby Kladr. t., dobré pověsti něčí býti nepřítelem Vel. Jg., z čj studnice Br. Num. 20, 17, do čí zahrady Us.

Sing. dat. masc. neutr. čiemu atd., z čьjemu: čiemu otci OD. 490, čímu otci, čímu poli Us. – Lok. čiem atd., z čьjemь: w ledaczijms jméně ChelčP. 159ᵃ, v čím domě, na čím poli Us.; dial. na voľačém dvore Duš. 430 (slc.); v tom volačom dvore t., novotv. podle tom. – Fem. dat. lok. čí, z čьji: by črt byl w czij mysli Štít. ř. 134ᵇ, k čí zahradě, v čí zahradě Us.; dial. čej, novotvar podle sklonění složeného: tej volačej diovce Duš. 430 (slc.).

Sing. instr. masc. neutr. čím, z čьjimь: přěd czym obličejem Lvov. 17ᵃ, čím rozkazem Br. Jg., za čím domem, za čím polem Us. – Fem. čú, čiú, čí, z čьjeją: uzříme matkú čistú pannu, a ne leczy czijſ matkú, ale matkú boží Štít. ř. 214ᵃ, s ženau nětčj Br. Lev. 20, 10, s něčí ženou Us.

Dual nemá dokladů.

Plur. nom. masc. čí, z čьji: czyt jsú oni Brig. 78ᵃ, čímž jsau to hrobové Háj. Jg., čí bratří Us.; – akk. (nom.) masc. a nom. akk. fem. čie atd., z čьjê (srov. I. str. 49 sl.): czye jsú to dary Alb. 23ᵇ, czie sú to chyšě Hrad. 129ᵃ, czye kleščě DalC. 92, czyez (plur. m. du.) uši tak jsta zavřeně Štít. uč. 25ᵇ, čí grunty Nález. Jg., čí domy, čí zahrady Us.; dial. pre čié hriechy Duš. 430 (slc.), čie to húsky na tej vode t.; – nečej husi BartD. 52 (dol.), dial. změnou í-ej, srov. I. str. 213; – nom. akk. neutr. čie atd., před přehláskou čá, z čьja: čí slova Us.

Plur. gen. lok. čích, z čьjichъ: ani czych zjaduji cěst Modl. 45ᵇ, czich zlých činóv ML. 131ᵇ, vzal-li sem z ċijch (plur. m. du.) rukú dar Hořek. 18ᵇ, z čích rukau Br. Jg., z čích domů, v čích domech Us.

Plur. dat. čím, z čьjimъ: čím slovům Us.

Plur. instr. čími, z čьjimi: čími slovy Us.

1. čí druží se významem possessivním k mój atd. Odtud je vliv na toto zájmeno, a tím vlivem vznikají některé dial. novotvary, zejména novotvary s -ij-, parallelním s -oj- v moj- atd. Na př. sg. nom. akk. čij, čija, čije atp.: čij, čija, čije BartD. 121 (laš.), čija je to svička t. 357, čija to dzěvečka Suš. 362, žena neznám čija Duš. 430 (slc.), čijá som t., čijé to ptáča t.; v nář. laš. je také masc. čiji, s konc. -i (m. ) podle pěší BartD. 121; – fem. akk. čiju BartD. 121 (laš.); – gen. čijeho,

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).