[378]číslo strany tiskukoſt 51, miloſt t., radoſt 48, mjrnoſt t., koſt t., maſt t., boleſt 51, záwiſt t., smrt t., nit t., pamět t., pečet t., obět t., rukowět t. atd.; způsobem novým: sýť gen. sýtě 55, smeť pl. dat. smetem lok. smetech 91, Kold.² (1702): geſtiť 10ᵃ, a naproti tomu ſwornoſt 3ᵃ, miloſt 14ᵇ, přjſnoſt 59ᵇ pečet 3ᵃ, pamět 56ᵃ, smrt 32ᵇ atd. Bílovský (Moravan) píše: maſť BílQ. 2, 168, obět BílD. 154, ſýť t. 51 atp., a vedle toho přjležitoſt BílA. 71 a j. Dolež. (1746) má paradigma: ctnoſt, ctnoſti (sic)..., ctnoſtmi Tomsa (Böhm. Sprachlehre 1782) str. 57 a 148–153: milost, radost, mast, čest, kořist, čtvrt, chut, laukot, labut, nit, obět, oprat, pamět, paut, pečet, perut, rtut, rukovět, řit, smrt, syt (das Netz) atd. Rulík (Sláva a výbornost jazyka českého 1792): dokonaloſt 8, gadrnoſt t., ſtjžnoſt 27 atd. Pelzel (Grundsätze der böhm. Grammatik 1798) str. 20: past, mast, vlast, část, lest, kost, radost, srst, čtvrt, smrt, łat, nit, chut, oprat, pamět, paut, obět, řit perut, pečet, rtut, łaukot atd.; s měkkým -ť uvozuje na str. 44 a 45: miloſť, koſť, maſť, smrť, huť, lať atd. s poznámkou „aber das ist mährisch“. Tham (Böhm. Gramm. 1801): ctnoſt, ctnoſtmi 38 (paradigma), pečet 39, pamět t., smrt t., obět t., nit t., paut t.; způsobem novým: choť 29. Týž (Neueste Methode 1811): ctnoſt atd. 40. NejedlýGr. (1804) ctnost 144, vlast t., nit t, čtvrt 145, paut t. atd.; niť je prý auf mährische Art 145. Dobrovský (Lehrgebäude 1809 str. 251, 2. vyd. 1819 str. 180): kost, milost, lest, čest, neřest, hrst, čtvrt, nit, obět, pečet, paut, rukovět, smrt; způsobem novým: pasť, masť, čásť, plsť, prsť, labuť, lať, nať, rtuť. Šmitt. (Gram. Česká 1816): kost 23, milost t., žalost t., nit t., pamět t., pečet t., smet t.; způsobem novým: choť 23, chuť t., řiť t., rtuť t. Palacký (v ČČMus., když byl redaktorem jeho, v článcích vlastních 1834): velikost 67, hojnost t., lidnatost 69, tvářnost 307, ohyzdnost 311, příbuznost 315, smrt 315 atd. Týž (v Dějinách): rozmanitost 1, 1, 6; samobytnost t. 10; chudost t. 123 atd.; žalost 2², 2, 257; smrt t. 5 atd.; mravnost 3, 2, 353; věrnost t. 354, svátostmi t 366 atd.; velmi zřídka způsobem novým: česť 4, 1 (r. 1857) 383, žádosť t. 384. Šafařík (v Starožitnostech I. 1837) § 1: nezběhlost, nepovědomost, osuhlost, uzlovatost, nedostatečnost, náklonnost atd. Jungmannův Slovník (1835–39): ctnost, a tak vždy -ost, zřídka vedle toho i -osť („kost et kosť“, „ost et melius ost“); část, mast i masť, čest, bolest, kořist, nenávist, závist i závisť, plst i plsť, plt i plť, prsť, rtut i rtuť, chut i chuť, lat i lať (lat gen. lati, lať gen. latě), nať, nit atd.
Dokladů, které sem patří, je počet nesčíslný a zde podána jich jenom skrovná ukázka. Jiné některé uvedeny byly nahoře jako doklady k jednotlivým pádům sklonění host, kost. Vyplývá z nich – tuto podaných i všech ostatních – popis a výklad následující:
1) Substantiva kmene -tь mají v tvarech sem patřících v češtině -t tvrdé: sing. nom. akk. host, kost, du. dat. instr. hostma, kostma, plur.
![[378]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00380.jpg){kind=link}