[309]číslo strany tiskuviz na příslušných místech nahoře. Ale záhy vyskytují se příklady, ve kterých místo žádaného doplňkového nominativu se vyskytuje tvar některý jiný, stlačený ve význam příslovečný. Zejména tvar:
radějí, t. j. buď sg. nom. masc., buď zúženina z neutr. adv. -ějie, zkráceně pak -ěji, a odsutím z toho -ějʼ; Na př. aby jiní lidé tím se radiegj pode mne brali ListKrums., aby jiní lidé tiem se radiegy pod nás brali ListKost., raději tomu chci Blah. 261 (-ějí je prý chyba), zabí mne radiegi Br. Lev. 11, 15; raději Us., raděj bych se rubat dala Suš. 349, raděj Us. zvláště obecný;
radějie, -jé, neutr. adv. vzato místo doplňkového nominativu -ějí, Na př. (já, král) radygie v ňu (smrt) upadnu AlxBM. 4 1, radiegíe bych vzal HusPost. 22ᵃ, (člověk) by radiege volil aby t. 21ᵃ; Alexander vybral jest radiegije staré rytieřstvo Alxp. 12, ač by byla radiegie syna měla Griz. 155ᵇ;
radějši, radši, radči (změnou dš-dč, srov. I. str. 513), rači, vlastně fem., Na př. radyeyſſy byste mohli mój súd trpěti DalC. 4 m. radějše, Řekové chtie radieyſſi zemřieti Troj. 104ᵇ, by byli radiegſſy svolili t. 57ᵇ, (lidé) radieyſſy zvolili tmy ChelčP. 153ᵃ, Jan žádal od hospodina kršťen býti radſy než hospodina křtíti Mat. 39, hleď radči míru Lomn. Jg., radši Us., rači Us. ob.;
radějše, radše, radče, vlastně plur., na př. (závistivý) by nechtěl ničemuž dobrému radějše, než by v tom měl rovni sobě ŠtítV. 121 (vytištěno nesprávně -šé), Egea by byla radiegſſe polovici královstvie ztratila Troj. 217ᵇ, radeyſſíe bych zemřela Apoll. 129ᵇ, (matka) svého života radieyſſe poskyte ChelčP. 3ᵇ, že by tomu radše byl Háj. Jg., proč ty radče mluvíš Blah. 223, interpres můž se té amphibologie odvážiti radše t. 258, kaž mu radče cepy vzíti Pam. 3, 114;
radš, rač Us. ob., odsutím z radši nebo i z radše atd. –
286. Výklady jiných zvláštností, jako radši m. radějši, dálejí m. stč. dalí, čistějie m. číšče, nč. dáleji m. dále atp. patří do kmenosloví.
d) Jména místní Boleslav́ atp.
287. Mnohá jména místní jsou původem svým adjektiva possessiva, utvořená kmenotvornou příponou -jo masc., sg. nom. akk. -jь. Na př. possessivum Boleslav́ = Boleslavův (rozuměti jest při tom nějaké appellativum mužské, Na př. hrad), utvořené ze jména osobního Boleslav (-vъ), srov. rus. Perejaslavlь atp., ze -slav-jь Mikl. III² 347; a podobně Chrudiḿ ze jm. os. Chrudim, Jaromiř nč. -měř z Jaromír, Olomúc z Olomút, Drahoraz z Drahorad, Choteč z Chotek, Bohdáneč z Bohdánek, Lutomyšl z L̆utomyšl atd.
![[309]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00311.jpg){kind=link}