[307]číslo strany tiskuRožmb. 235; kto jest u mále nepráv, i u wieczſſy nepráv jest EvZimn. 22; kto jest nevěren u mále, i v-wyetſi nevěren jest in maiori Koř. Luk. 16, 10; vzvuk trúby znenáhla rostieše u wietczſſy a délež délež sě tiehnieše crescebat in maius Lit. Ex. 19, 19; vzvuk trúby znenáhla rostieše vvietczí a délež sě tiehnieše Ol. tamt., zvuk rostieše uwietczy a délež sě tiehnieše bibl. rkp. Strahov. XV stol. tamt. (v příkladě tomto možná že opisovatelé rozumějí tvar složený u-větší atp., ale překladatel původní měl tu na mysli zajisté výraz jmenný u-věcši); mnoha ostati a na menſſy dosti mieti t. j. na menši (= na něčem menším) BrigF. 117ᵃ; budeť lépe na menſſi dosti mieti BrigF. 110; jich otcové první zákona (t. předchůdcové v řeholi klášterní) na menši sú měli dosti HusE 1, 426 (vydavatel vytiskl: na-menší[m], neprávem). Jako je jmenný sg. lok. v positivech ve-mnozě, u-mále atp., tak jsou i komparativy u-věcši, na-menši v dokladech uvedených tvary jmenné. – S tím souvisí také dial.: po skrovňéjšu, po staršu, po menšu, po většu, po prvšu BartD. 70 (val.; v nář. val. jest lok. poli a psaňú, předložka po váže se tu s lok., po-většu atd. jsou tedy sg. lok.).
280. Sing. instr. masc. neutr. bohatějšem, chuzšem, býv. -šьmь. Doklady: ktož málem učiní pomoc, jako by wietſſem pomohl ŠtítMus. 163ᵇ; kdyby wietſſem pomohl t. Jako je jmenný sg. instr. v positivu: pomoci málem, tak jest i kompt. většem v dokladech uvedených tvar jmenný.
281. Du.nom. masc. byl v stsl. -ša, fem. neutr. -ši; v češtině je za to z pravidla -še, bezpochyby tvar plur. vzatý pro dual, příklady viz zde dále. V AlxB. čte se: takž tu ot ňeho zmyrt vzěsta, jež naylepſie z těch tu biesta 3, 29, a v Mat.: prvá dva bratry byla sta ruczieyſſie a druhá dva lenyeyſſye 56; to jsou buď tvary sklonění složeného -šie, buď s odchylnou jotací místo -še.
282. Plur. nom. bohatějše, chuzše pro všecky rody proti stsl. masc. -še n. -ši, fem. -šę, neutr. -ša n. -ši. Stč. plural -še je spolu též pro dual. Na př.: hyne nám čas života, tak ež blyzzſſe jsme smrti t. j. bližše Štít. ř. 83ᵇ; (vy, dietky) ste sobě nayblyzſſe Štít. uč. 25ᵇ; z božie milosti byli bychom v ně (šlechetnosti) bohatyeyſſe t. j. bohatějše Štít. ř. 149ᵃ; těm ješto jsú dalſſe světa t. j. dalše Štít. uč. 122ᵇ; abychom byli dokonaleyſſe Modl. 31ᵃ; ješto (cěsty) by jim hodnyeyſſe byly Štít. ř. 190ᵃ; spravedlní sedmkrát než slunce yaſnyeyſſe budú t. 182ᵃ; (děti) budú na tebe laſkawyeyſſe Štít. uč. 108ᵇ, pohané jsau na ně (židy) laſkawieiſſie než na křesťany KabK. 33ᵃ; ti (t. kdo v kostele nejsou pobožni) byli by lepſe doma t. j. lepše (plur.) Alb. 90ᵇ, co svě sděla, v tom sě svě lepſe domněla t. j. lepše (pro dual) AlxBM. 1, 18; bychova mileiſſe svému pánu t. j. milejše (pro dual) OtcB. 145ᵃ; již bychom měli mudrzeyſſe
![[307]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00309.jpg){kind=link}