atp., tedy délka analogická. V nářečích tuto dotčených není o střídnicí za ъ; jim dostalo se tedy koncovky -och cestou jinou než domácím vývojem z -ъchъ, a to buď přejetím z území slovenského, buď podle jiného výkladu podle dat. –om, chłapom-chłapoch atd. jako je rybám-rybách, těm-těch, dobrým-dobrých atd.
Koncovka -och je také v nář. lašském: vim o ptakoch, v našich synkoch, po jarmarkoch, o bratroch, v kadłuboch, po stromoch, po škubakoch, na Hamroch, ve vłasoch BartD. 113. Tu mohlo by býti -och domácí obměnou hláskovou z -ách, srov. I. str. 123; ale když povážíme, že tu bývá také -ach (za -ách), na př. chłopach, obrazach, susedach, domach atd. BartD. 111—113, nakloníme se k výkladu, že i lašské -och je téhož původu, jako ve východních nářečích jiných.
Z doby starší jsou pro -och doklady v Koz. 397: na rolníkoch i na zahradníkoch.
Srov. stpol. bogoch, bokoch, daroch, panoch, sadoch, listoch, skopoch, obrazoch atd. Kal. 95.
4. Koncovka -ách je z a-kmenů, rohách podle rybách. Odporoučí a šíří se tím, že nemění souhlásky kmenové. Vyskytuje se již v textech nejstarších a dosud: v době staré bývá jen při kmenovém -k, zvláště když před ním je ještě souhláska jiná, později také v případech jiných. Na př. v zwoneckach t. j. zvonečkách in cymbalis ŽGloss. 150,5; w zwoneczkach ŽWittb. t.; rozkoš (luxus) w nozykach a paterzyczkach v myeſſeczkach Štít. uč. 45ᵇ; na mezkach in mulis Pror. Isa. 66, 20, Vít. 22ᵃ, Ol. 1. Par. 12, 40; sediec na oſliczkach super pullos asinarum Ol. Súdc. 10, 4; v budúcích wiekach Kladr. Efes. 2, 7; na rohach Hlah. 1. Par. 15, 16, na podьvalachь t. Cant. 5, 5; o rzerzabkach Comest. 62ᵇ, po prſtenkach t. 8ᵇ, po przybytkach t. 63ᵃ, w okrſſlkach t. 5ᵃ, na bykach t. 205ᵃ, v prvních wiekach t. 8ᵇ, w ſnekach (šnek) t. 155ᵇ, w zaſtupach t. 61ᵇ, na podwalach t. 195ᵃ, w uhlach rúcha t. 94ᵃ; w czeczkach ženských Sal. 314, o raku na ceckach t. 312; w kaliſſkách Háj. herb. 83ᵃ, na Konečkách t. 2ᵇ, o ſſeſtiliſtkách t. 239ᵇ, na Prautkách t. 204ᵇ, v těch Měchýřkách t. 335ᵃ a j.; w rozkrokach VelKal. 334; na Wyklekach KolEE. 89ᵃ (1657), w Begchorach t. 96ᵇ (1733), ve jménech místních; po Kautkách Beck. 1, 487, na Statečkách t. 3, 302, po všech zármutkách BílD. 7, po jeho krokách t. 351, na žiwotčichách BílC. 91, v pěti pecnách BílQ. 2, 172 a j. Sem patří také lok. snách ve výraze ve snách in somniis, dial. zkrác,.ve snach chod. 57; výraz ten drží se z doby staré, srov. ve ſnach Kat. 134, Ol. Gen. 31, 10, ChirB. 39ᵃ, Br. Gen. 31, 10, t. 31, 11 aj., Dolež. 29 atd.; ale jindy je snech, mluviti o snech atp. Dobr. Lehrg.² 174.– Velice je rozšířeno -ách v nářečích obecných: v Čechách slyší se velmi často, vedle koncovek jiných; v nář. mýtském jest při kmenech tvrdých při všech, mýt. 333; také v nářečích východních se vyskytuje, na př. vo pacholkách,
