neroďte sě vysocě nésti, L12,30 neboť toho všeho lidé tohoto světa hledají a váš otec vie, že toho všeho jste potřěbni. L12,31 Ale však najprvé hledajte královstvie božieho a to všecko bude vám přidáno. L12,32 Neroďte sě báti, malé stádce, nebo sě jest slíbilo vašemu otci dáti vám královstvie. L12,33 Prodajte, což jmáte, a dávajte almužnu. Čiňte sobě pytlíky, ješto nezvetšějí, a poklad nezhynutý v nebesiech, tu kdež zloděj nepříde ani mol zkazí. L12,34 Neb kdež váš poklad [jest]text doplněný editorem[439]jest] est lat., tudiež i vaše srdce bude.“

L12,35 „Buďte vašě ledvie opásány a světedlnicě hořiece u vaší rukú L12,36 a vy buďte podobni lidem, čakajíce svého pána, když sě vrátí s svatby, že když by přišel a potlúkl, aby jemu bylo inhed otevřěno. L12,37 Blaženy jsú ty panošě, kteréž přída pán, nalezne jě bdiece. Věrně vám pravi, že okašě sě, káže jim za stuol siesti a chodě bude přěd ně slúžiti. L12,38 A příde liť druhú čtvrt noci nebo v třetí čtvrt příde a tak nalezne, blaženy jsú ty panošě. L12,39 A to vězte, by věděl hospodář, v kterú hodinu zloděj příde, bděl by ovšem, nedada podkopati svého domu. L12,40 I vy buďte hotovi, že v kterú hodinu nemníte, syn člověčí příde.“ L12,41 I vecě jemu Petr: „Hospodine, k nám li mluvíš tento příklad, čili ke všěm?“ L12,42 I vecě hospodin: „Který, mníš, jest věrný vladař i múdrý, jehož jest ustavil pán nad svú čeledí, aby jim dával časem měřici pšenicě? L12,43 Blažený jest ten panošě, jehož když příde pán, nalezne tak činiece. L12,44 Věrně pravi vám, že nade vším, což jmá, ustaví jej. L12,45 Pakli die ten panošě v svém srdci: Mešká muoj pán přijíti, a jme sě bíti pacholkóv i dievek a jiesti i píti i opíjěti sě, L12,46 příde pán toho panošě toho dne, ješto on sě nenaděje, a v tu hodinu, ješto nevie, i otdělí jej a jeho otdiel položí s nevěrnými. L12,47 Protože ten panošě, věda vuoli svého pána, nepřipravil sě ani učinil podlé jeho vuole, bude bit mnohými ranami. L12,48 Ale který jest nevzvěděl a učinil dóstojně, bude bit malými ranami. A každému, komuž jest mnoho dáno, bude ot ňeho mnoho potřěbovati. A komuž viece poručie, viece ot ňeho potřěbují.“

L12,49 „Přišel sem, chtě pustiti oheň na zemi, a čemu jinému chci, nežli aby sě roznietil? L12,50 Křstem jmám sě křstíti, a kterak sě nuzím, pokudž sě nedokoná? L12,51 Mníte, bych přišel, chtě dáti mír na zemi? Nepraviť vám, ale rozkodlúčenie. L12,52 Neboť bude jich pět v jednom domu rozděleno: třie mezi dva a dva mezi tři L12,53 budeta rozdělena: otec s synem a syn s svým otcem, mátě se dceří a dci s mateří, svekra s svú nevěstú a nevěsta [s ]text doplněný editorem[444]s] in lat.svú svekrú.“

L12,54 I vecě k zástupuom: „Když uzříte oblak vzcházějíce ot západa sluncě, inhed diete: Pójde snieh, a tak bývá. L12,55 A když zvěje vietr s poledne, řiekáte, že bude vedro, a tak bývá. L12,56 Pokrytci, tváři nebeské i zemské umiete pokusiti, a kterak tohoto času nepokúšíte, L12,57 že sami ot sebe tohoto nesúdíte, což jest spravedlné?“

L12,58 „A když jdeš s tvým [protivníkem]text doplněný editorem[447]protivníkem] adversario lat. přěd kniežě, pokliď sě s ním na cěstě a čiň sě prosta ot ňeho, ať snad tebe nepřětiehne přěd súdci a súdcě podá tebe povežnému a povežný uvrže tě v žalář. L12,59 Praviť k tobě, nevýdeš ottud, poňadž nenavrátíš poslednieho šartíka.“

Třinádstá kapitola

L13,1 I přijidú tu v týž čas někteří, praviece jemu o Galilejských, jichžto jest krev Pilát smiesil s jich ofěrú. L13,2 An