k vám sě vrátí. L10,7 A v témž domu ostaňte jědúce i píce to, což v nich jest, nebo jest duostojen dělník své mzdy. Neroďte sě túlati z domu do domu. L10,8 A do kteréhož koli města vejdete a přijmú vás, jězte, co přěd vámi položie, L10,9 a uzdravte nemocné, kteří v ňem jsú, i řcěte jim: Přiblíži sě vám královstvie božie. L10,10 A v kteréž koli město vejdete a nepřijmú vás, vyjdúce na ulici, mluvtež, L10,11 že ten prach, který sě nás přídrží z vašeho města, otierámy na vy, avšak to vězte, že sě přiblíži královstvie božie. L10,12 Pravi vám, že Sodomitským lehčějie bude v onen den nežli tomu městu.“
L10,13 „Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Bethzaida! Nebo by v Tyřě a v Sidoně stali sě tací zázraci, jacíž jsú sě v tobě stali, dávno by, sediece v žíni i u popele, pokáli sě. L10,14 Avšak bude lehčějie Tyru i Sidonu v súdný den nežli vám. L10,15 A ty, Kapharnaum, vzvýšilos sě až do nebe, a budeš pohřížené do pekla. L10,16 Kto vy slyší, mě slyší, a kto vámi hrdá, mnú hrdá, a kto mnú hrdá, hrdá tiem, kto mě jest poslal.“
L10,17 I vrátilo sě jest dva a sedmdesát učedlníkuov s radostí řkúce: „Hospodine, také i běsové jsú nám poddáni ve jmě tvé.“ L10,18 I vecě jim: „Vidiech satana jako blsket hromový, padnúce s nebe. L10,19 Ač jsem vám dal moc šlapati nad hady i nad ščíry i na všicku moc nepřietele, a nic vám neuškodí. L10,20 Avšak sě v tom neroďte veseliti, že jsú duchové vám poddáni, ale veselte sě, že vašě jména popsána jsú v nebesiech.“
L10,21 V túž hodinu utěši sě v dušě svatém i vecě: „Přiznávaji sě tobě, otče, hospodine nebě i země, že jsi to zatajil přěd smyslnými i múdrými a to jsi zjěvil malitkým. Take, otče, že sě jest líbilo přěd tobú. L10,22 Všecko mi jest poddáno ot mého otcě. A ižádný nevie, kto jest syn, jedno otec, a kto jest otec, jedno syn, a komuž chce syn zjěviti.“ L10,23 Pak obrátiv sě k svým učedlníkuom, vecě: „Blažené jsú oči, ješto vidie, což vy vidíte. L10,24 Neboť vám pravi, že mnozí proroci i králi chtěli jsú viděti, což vy vidíte, však jsú neviděli, i slyšěti, co vy slyšíte, však jsú neslyšěli.“
L10,25 Tehdy kterýs dospělec v duchovniem právě povstav, pokúšieše jeho řka: „Mistře, co čině život věčný obdržím?“ L10,26 Tehdy on vecě k němu: „V zákoně což jest psáno? Kterak čteš?“ L10,27 On otpověděv vecě: „Miluj hospodina boha tvého ze všeho srdcě svého i ze všie své dušě i ze všie své síly i ze všie tvé mysli a tvého bližnieho jako sám sě.“ L10,28 I vecě jemu: „Právěs otpověděl, to čiň a budeš živ.“
L10,29 Tehdy on chtě sě práv ukázati, vecě k Ježíšovi: „A kto jest muoj bližní?“ L10,30 Tehdy vezřěv Ježíš, vecě: „Člověk kterýs jdieše z Jeruzaléma do Jericho i upade mezi padúchy, jižto jej oblúpichu i ranichu i otjidú jeho za mrtva. L10,31 I přihodi sě, že kterýs pop jdieše túž cěstú, a uzřěv jej, minu pryč. L10,32 Takež i jáhen, když bieše bliz ot toho miesta, uzřěv jej, minu pryč. L10,33 Pak kterýs Samaritán tudy jda, přijide k ňemu, a uzřěv jeho, smilova sě nad ním. L10,34 A přistúpiv k němu, uváza jeho rány, oblévajě olejem a vínem. A vloživ jej na své klísě, uvede jej v stáji i jmějieše jím péči. L10,35 A druhého dne vyňem dva peniezě, i da otroku řka: Jměj jím péči, a což koli naň naložíš, jáz když sě vrátím, vráci tobě. L10,36 Kto z těch tří vidí sě tobě [bližní]text doplněný editorem[372]bližní] proximus lat. jsa tomu, jenž jest upadl mezi padúchy?“ L10,37 Tehdy on vecě: „Ten, kto jest s ním učinil milosrdenstvie.“
