vschoda sluncě i ot západa i ot puolnoci i ot poledne a budú kvasiti v království božiem. L13,30 A tuť budú poslední, ješto budú první, a jsú první, ješto budú poslední.“
L13,31 Téhož dne přistúpichu k ňemu kteřís z duchovníkóv řkúce jemu: „Vyjda beř sě preč, neboť Herodes chce tě zabiti.“ L13,32 I vecě jim: „Jděte a povězte téj lišcě: Toť, běsy vypuziji a zdravie konaji dnes a zajitra a třetí den dokonaji. L13,33 Ale však musím dnes i zajtra i pozajtří choditi, nebo neslušie proroku zahynúti kromě Jeruzaléma. L13,34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto zabíjieš proroky a kamenuješ ty, ješto jsú k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl sebrati tvé syny jako pták své hniezdo pod křídla, a nerodil jsi! L13,35 A toť, váš duom ostane vám pust. A já vám pravi, že mne neuzříte, poňadž nepřídu, když povieste: Blahoslavený, jenž jde ve jmě hospodinovo.“
Čtrnástá kapitola
L14,1 I stalo sě jest, [když]text doplněný editorem[490]když] cum lat. vjide v duom jednoho kniežěte z duchovníkuov [v sobotu]text doplněný editorem[492]v sobotu] sabbato lat. jěst chleba, a oni jeho šetřiechu. L14,2 A tu kterýs člověk, jmajě nemoc vodnú, bieše přěd ním. L14,3 A otpověděv Ježíš, vecě k dospělciem u právě i k duchovníkóm řka: „Jest li lzě v sobotu uzdravovati?“ L14,4 Tehdy oni pomlčěchu. Ale on nazdvih jeho, uzdravi jej i propusti. L14,5 A otpověděv vecě jim: „Kterého z vás osel nebo vuol upadne v studnici, a on jeho inhed nevytiehne v sobotní den?“ L14,6 I nemožiechu k tomu otpověděti jemu.
L14,7 I mluvieše ku pozvaným tento příklad, snábdějě, kterak prvnie seděnie vzvolijí, řka k nim: L14,8 „Když budeš pozván na svatbu, nesědaj na prvniem miestě, neboť snad cnější tebe pozván jest ot téhož, L14,9 a pak přída ten, jenž jest tebe pozval i onoho, řekl by tobě: Daj tomuto miesto, a tehdy počneš s hanbú poslednieho miesta hledati. L14,10 Ale když budeš pozván, jdi a sěď na posledniem miestě. Pak když přijde, jenž jest tebe pozval, povie tobě: Přieteli, posěď výšě. I bude tobě sláva mezi všěmi kvašany. L14,11 Nebo každý, kto sě výší, bude ponížen, a kto sě níží, bude povýšen.“
L14,12 I vecě k tomu, jenž bieše jeho pozval: „Když činíš oběd nebo večeři, nezov svých přátel ani své bratřie ani rodičiev ani súsěd ani bohatých, neboť by snad oni tě otezvali, a to bude tvá otplata. L14,13 Ale když činíš kvas, svolaj chudé, mdlé, belhavé, slepé, L14,14 a tak budeš blažen, že nejmají tobě čím otplatiti, ale bude tobě otplaceno [v ]text doplněný editorem[505]v] in lat.vzkřiešení spravedlných.“
L14,15 To když uslyšě jeden z těch kvašan, vecě jemu: „Blažený ten, kto bude jiesti v království božiem.“ L14,16 A on jemu povědě: „Kterýs člověk učinil velikú [večeři]text doplněný editorem[507]večeři] coenam lat. i pozval mnohých. L14,17 I poslal jest svého panoši v hodinu večerní, aby řekl pozvaným, aby přišli, nebo již jest všechno dospěno. L14,18 I jěchu sě všichni spolu omlúvati. První vecě: Kúpil jsem ves i jmám potřěbu v ni jíti a ji ohlédati, proši tebe, omluv mě. L14,19 A druhý vecě: Kúpil jsem patera jha volová i jdu, chtě jich pokusiti, proši tebe, omluv mě. L14,20 A jiný povědě: Pojal jsem ženu, a proto nemohu přijíti. L14,21 A vrátiv sě panošě, povědě to svému pánu. Tehdy rozhněvav sě hospodář, vecě panoši svému: Vyběhni rychle na třiedy i na ulicě městské a chudé i mdlé i slepé i belhavé uveď sěm. L14,22 I povědě panošě:
