i pie, a vy pravíte: Toť jest člověk leptač, jenž pie víno, přietel jest nepravých těžieřiev i hřiešníkóv. L7,35 I zpravena jest múdrost ote všěch svých synuov.“

L7,36 Tehdy jeden z duchovníkóv prosieše jeho, aby s ním jědl. An všed v duom v duchovníkóv, sěde za stuol. L7,37 A tehda jedna žena hřiešnicě zvěděvši, že Ježíš oběduje v duchovníkovu domu, přinese z bielého mramoru pušku masti. L7,38 A stojiec nazad u jeho nóh, počě mýti slzami jeho nohy a vlasy s své hlavy třieti i líbáše jeho nohy a mastí mazáše. L7,39 To uzřěv duchovník, jenž bieše jeho pozval, mluvieše sám k sobě řka: „By byl toto prorok, ovšem by věděl, která i kteraká jest toto žena, ješto sě jeho dotýká, nebo hřiešnicě jest.“ L7,40 A otpovědě Ježíš, vecě k ňemu: „Šimone, jmám tobě cos pověděti.“ A on vecě: „Mistře, pověz!“ L7,41 I vecě Ježíš: „Dva biešta dlužna jednomu lichevníku, jeden bieše dlužen patset peněz a druhý patdesát. L7,42 A když nejmějiešta otkud zaplatiti, otpusti oběma. Protož ktož toho viece miluje?“ L7,43 Otpověděv Šimon vecě: „Mní mi sě, že ten, komuž je viece otpuščeno.“ A on jemu vecě: „Právěs rozsúdil.“ L7,44 A obrátiv sě k ženě, vecě Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Všel jsem v tvój duom, nepodals mi vody mým nohám, ale tato umyla jest slzami nohy mé a svými vlasy utřěla. L7,45 Políbenies mi nedal, ale tato, jakž jest vešla, nepřěstala jest líbati mých nóh. L7,46 Olejem jsi mé hlavy neumazal, ale tato mastí jest umazala nohy mé. L7,47 Proněžto pravi tobě: Otpuščeni jsú jiej mnozí hřieši, že jest mě mnoho milovala. Nebo komuž méně otpustie, ten méně miluje.“ L7,48 I povědě k niej: „Otpuščeniť jsú tobě hřieši.“ L7,49 I jěchu sě mluviti mezi sobú ti, ješto spolu obědváchu: „Kto jest toto, jenž také hřiechy otpúščie?“ L7,50 I povědě on k ženě: „Tvá viera tě jest spasenu učinila, jdi u pokoji!“

Osmá kapitola

L8,1 I stalo sě jest opět, že on chodieše po městech i po vesniciech, kážě a zvěstujě královstvie božie, a dvanádste učedlníkuov s ním L8,2 a některé ženy, ješto biechu uzdraveny ot zlostných duchuov i nemocí: Maria, ješto slóve Mandalena, z niežto jest vyšlo sedm běsuov, L8,3 a Johana, žena Chuzova, starosty Herodovy, a Zuzanna a jiné mnohé, ješto jemu posluhováchu z svého nábytka.

L8,4 A když sě sebra mnohý zástup a z měst k němu sě bráchu, povědě k nim skrzě příklad: L8,5 „Vyšel jest, kto rosievá, chtě sieti siemě své. A když rosievá, některé jest padlo podlé cěsty i utlačeno jest a ptáci nebeščí to jsú sebrali. L8,6 A jiné jest padlo na skálu a zarodiv sě usvadlo, nebo jest nemělo vláhy. L8,7 A jiné jest padlo mezi trnie, a když jest trnie spolu vzrostlo, udusilo jest je. L8,8 A jiné jest padlo v dobrú zemi a zarodiv sě učinilo jest užitka stokrát tolikéž.“ To pověděv zavola: „Kto jmá uši k slyšění, slyš.“

L8,9 I tázáchu jeho jeho učedlníci, který by byl ten příklad. L8,10 Jimžto on vecě: „Vám jest dáno znáti tajenstvie králevstvie božieho, ale jiným u pověstech, aby vidúce neviděli a slyšiece nerozuměli.“

L8,11 „I jest tento příklad: Siemě to jest slovo božie. L8,12 A to, kteréž jest podlé cěsty, to jsú ti, ješto slyšie slovo božie, pak přijda diábel, pochytí slovo z jich srdcí, aby věřiece nebyli