duchóv horších sebe a vendúce tu budú bydliti. I bude poslednie hodina toho člověka horšie než dřéve.“
L11,27 I stalo sě jest, když to domluvi, vzdvihši hlas jedna žena z zástupa, vecě jemu: „Blažené břicho, které tě jest nosilo, i prsi, které jsi ssál!“ L11,28 Tehdy on vecě: „Ovšem a blažení jsú, ješto slyšie slovo božie [a]text doplněný editorem[392]a] et lat. ostřiehají jeho.“
L11,29 A když běžiechu k ňemu zástupi, jě sě mluviti: „Porozenie toto porozenie zlé jest, divóv hledá, a divové nebudú jemu dáni, jediné div proroka Jonášě. L11,30 Neb jakož jest byl Jonáš div Ninivitským, takež bude i syn člověčí tomuto porození. L11,31 Králevá ot polednie strany povstane na súdě proti mužóm tohoto porozenie a otsúdí jě, že jest přišla s krajin světa, chtieci slyšěti múdrost Šalomúnovu, a teď jest věcší než Salomon [tento]text doplněný editorem[395]tento] hic lat.. L11,32 Mužie ninivitščí povstanú na súdě proti tomuto porození a otsúdie jě, že jsú činili pokánie pro Jonášovo kázanie, a teď jest věcší nežli Jonáš.“
L11,33 „Ižádný zažha světedlnici, vstrčí ji v kút ani pod kbel, ale na sviecen ji vstaví, aby kto jdú v duom, světlo viděli. L11,34 Světedlnicě tvého těla jest oko tvé. Bude li oko tvé sprostné, všecko tělo tvé bude světlé. Pakli bude zlé, takež všecko tvé tělo bude temné. L11,35 Protož viz, aby světlo, ješto jest v tobě, nebylo tmú. L11,36 Pakli tvé tělo bude všecko světlé, nejmajě ižádné čiesti temností, bude všecko osvieceno a jako světlost hromová prosvietí tě.“ L11,37 A když to domluvi, prosieše jeho jeden duchovník, aby u ňeho obědval. An všed k němu, sěde za stuol.
L11,38 Tehdy duchovník jě sě v sobě mysliti řka: „Proč sě jest neumyl přěd obědem?“ L11,39 I vecě k němu: „Již, vy duchovníci, to, což jest zevna, omýváte, jako řěpici i okřín, ale což jest vnitř u vás, plno jest lúpežě i zlosti. L11,40 Blázni! Však kto jest učinil to, co jest zevna, také jest i to učinil, což jest zevnitř, L11,41 i to, což jest svrchu. Dávajte almužnu a všecko vám bude čisto. L11,42 Ale běda vám duchovníkuom, ješto dáváte desátek z balsána a z rúty i ze všie zeleni, a minujete súd i milosrdenstvie božie. Ješto jest slušalo plniti [tohoto]text doplněný editorem[407]tohoto] haec lat. a [onoho]text doplněný editorem[408]onoho] illa lat. neopúščěti. L11,43 Běda vám duchovníkóm, ješto milujete prvnie stolicě u modlách a pozdravovánie na trhu. L11,44 Běda vám, že jste jako rovové, z nichžto sě ničse nezjěví, a lidé svrchu na nich chodiece, nevědie, co jest vnitř.“ L11,45 Tehdy kterýs dospělec u právě otpověděv, vecě jemu: „Mistře, to mluvě také nám hanbu činíš.“ L11,46 Tehdy on vecě: „I vám dospělciem v právě běda, že obtěžijete lidi břěmeny, jichžto nemohú snésti, a sami jedniem prstem nedotknete sě břěmen. L11,47 Běda vám, ješto děláte hroby proročie, ano jsú jě vaši otci zbili. L11,48 Tiem svědčíte, že povolijete skutkóm vašich otcóv, nebo jistě oni jsú jě zbili, a vy děláte jich hroby. L11,49 Proto jest múdrost božie pověděla: Pošli k nim proroky i apoštoly, ani jě ztepú a vzprotivie sě jim, L11,50 aby byla shledána všěcka krev proročie, ješto jest prolita ot ustavenie světa ot tohoto pokolení, L11,51 ote krve Abelovy až do krve Zachařovy, jenž jest zhynul mezi oltářem a domem. Tak vám pravi, bude optána všěcka krev na tomto pokolení. L11,52 Běda vám, dospělcóm u právě, že jste přijěli klíč uměnie, ale sami jste nevešli, a těm, ktož jsú vcházěli, bránili ste.“ L11,53 A když to k nim domluvi, jěchu sě duchovníci i prospělí
