O svědectví přísežných ze vsi
Přísežní veští, kteříž příslušejí k měsckému súdu a o všech přech, kteréž v meziech těch vsí ležie, před súdem mohú svědčiti jako svrchovaní přísežní města.
Svědkové přísežní a konšelé nebuďte jmenováni
Starodávní obyčej měscký jest, jestliže strana zavieže se své pře dovésti úředníkem neb konšelem, nenie potřebie, aby jej jmenoval pravým jménem, jako jiní svědkové v některých přech, dřieve nežli by vystaveni byli, zvykli sú býti jmenováni.
O jmenování svědkóv
[…]text doplněný editorem[127]chybějící text
O řečňování a svědectví přísežného
Přísežný mluvě slovo něčí před súdem, nemuož tomu svědčiti v též při, za něhož mluví.
Které svědectvie přísežných poraženo bývá svědectviem jiných přísežných
Panna jedna žalovala na ženu bratra svého z pěti kop dluhu, řkúc, že svú žalobu chce provésti svědetvím přísežných, ale obžalovaná odpierajíc řekla, že též svědectvím přísežných neviny své chce dovésti, žádajíc naučenie, zdali nebude moci lépe sebe i zbožie svého přísežnými obdržeti nežli přísežnými přemožena býti. Na to bylo usúzeno k straně panny, že lépe muož své řečí dovésti přísežnými, nežli obžalovaná svého odporu, jenž upřiemo nemuož doveden býti. Ale jinéť by bylo, ač by odpor zapieraní v sobě zavieral, jako v příkladě, by obžalovaná byla řekla: pět kop byla sem dlužna, jichžto nynie nejsem dlužna neb sem zaplatila, a toho chci dovésti svědectvím přísežných, nebo tehdy její duovod, kterýž jest k obraně zbožie svého přimienila, byl by dopuštěn, avšak tiem ani první přísežní byli by odehnáni od druhých, tak totiž aby prvních svědectvie bylo za falešné odsúzeno, neb tak těžké
