královské tak chce, by králova milost osobně v městě vedlé práva měsckého na súdě seděl by při pokutách, kteréž z jeho milosti a přiezni vobdaření práv města sú sepsány o všelijaké zaviněnie, na tom má dosti mieti.
O pokutě královské
Opět k otázce téhož pána, poněvadž právo královské větčie jest než právo měscké, nemají li povýšeny býti pokuty vedlé toho práva královského nad pokuty práva měsckého.
Nalezeno úsudkem bylo, že přísežným města jakožto poddaným králi milosti neslušie některakých nových pokut nad ty větčích, kteréž v zápisech, neb obdařenie práv měsckých z milosti královské jim odpuštěné a sepsané měli znovu skládati neb nalézati, poněvadž nižší nemuož vyššiemu přikazovati, aniž slušie na poddané svým povýšenějším práv ukládati, ale zpět.
Opět tázáno bylo od řečeného pána z Lípy, poněvadž Kutenští ortelóv a práv svých v Jihlavě se ztazují, a oni králi milosti neb náměstků jeho za menší pokutu 10 hřiven sú přisúdili, nemá li též i v Jihlavě býti.
O tom jest úsudkem pověděno: učinili by to Kutenští ne právo, ale zlý obyčej v tom by zachovali, a poněvadž zlý obyčej nemá za právo držán býti, ale jakožto nakažení vykořeněni býti. Králova milost neb náměstek jeho, ktožkoli vedlé práva měsckého na súdném miestě sedie, na pokutách, kteréž v zápisech práv měsckých sú znamenány, dosti má mieti.
O zvěstování příjezdu podkomořieho
Opět nalezeno jest témuž pánu z Lípy, že náměstek krále milosti jménem krále v městě chce na súdu seděti, najméně rychtáři a konšelóm a těm, proti nimž má súd jíti, cíl patnádcti dní, t. dvú neděl, má dáti napřed věděti, a listy svými zvěstovati, a přísežné z jiných měst, jestliže pře těžká, a zvláště těch, jenž téhož práva užívají, jehož užívá město, v němž chce súditi, k sobě přijíti, leč by snad pro pilnú potřebu královskú týž naměstek
