zástavy, nájmové, tovarystvo, schovávanie, pojičky a jiné smlúvy bezčíslné.
Opět tatoť sú přikázanie práv: počestně živu býti, {K}textový orientátor jiného nehněvati, každému práva jeho udati. A některé právo slove obecnie, jenž k stavu římské stolice příslušie. Jiné právo slove zvláštnie, jenž přísluší k užitku jednoho každého. A to zvláštnie právo sebráno jest z trojieho práva, nebo jest sebráno z přirozených práv, nebo z pohanských, nebo z měsckých. A přirozená zajisté práva, kteráž se zachovávají ode všech pohannóv {lidí}meziřádkový přípisek soudobou rukou jednostejně, ustavena jsúc některakú božskú múdrostí, vždycky stálá a neproměněná zuostávají. Ale ta práva, kteráž jest sobě samo město ustavilo, často se mění, nebo tajným svolením lidu nebo jiným právem potom vydaným. {L}textový orientátor Ale právo všelijaké, jehož užíváme, neb příslušie k osobám nebo k statku neb k žalobě, a protož najprv vizme o žalobách na osoby, nebo práva nemají minulým haněnie zbuzovati, ale mají budúcím věcem zprávu ukládati.
Ktož jest k súdu připověděn, celý li den má súdu čekati, či do určeného času
Jestliže v měscké při k žádosti žalobníka obojí straně den k stání byl by uložen k duovodu pře prožalované, zmešká li žalobník hodinu a obžalovaný jestliže stane žádaje, aby se jemu stalo vedlé práva usúzení, takto má súzeno býti: Jestliže žalobník ve třech dnech pořád zběhlých nepřijde a nuzné potřeby neokáže, tehda obžalovaný od jeho žaloby jest zproštěn. Pakli by hned po tom odsudku žalobník přijda žádal nálezu vedlé práva, poněvadž toliko puol dne jest minulo a celý den byl by jemu slušel k roku položenému, a slunce ještě nezapadlo i zdá se, že by včas přišel a vedlé jeho žaloby že by se jemu mělo spravedlivé státi, ku pravému rozsudku té věci znamenaj: jestliže den dřieve řečeným stranám k zavitému
