Věno nepřestává proto, že žena umrlé dietě porodí neb nedochódče
Jeden ženu pojímaje jménem věna slíbil jie deset kop, v tom rukojmie zavázav, a když jest rok minul a muž umřel a žena dietě umrlé porodila bieše, napomanula jest rukojmie z věna slíbeného, činiec otázku, nemá li jeho spravedlivě obdržeti. Ale rukojmie praviechu zpět, poněvadž ona neosvědčivši, by jie věno mělo býti placeno, do roka jest mlčala, a dědice z semene mužského počavši porodila, nemá li věno zminúti.
O tom usúzeno jest k straně ženské, poněvadž to slovo člověk muož řečeno býti o živém i o mrtvém rozličně, že dietě mrtvé nenie člověk. Protož porodí li žena dietě živé, by pak živo bylo i jakkoli málo po porodu, tehda pomijie věno. A přitom znamenaj, že nenie potřebie osvědčovánie proplacenie věna, jenž německy slove urkundcizojazyčný text {památné}marginální přípisek mladší rukou, poněvadž věno vždy jest živé, dokudž dědicové živí nejsú narozeni. {věno ženě trvá, dokudž dědicové živí nenarodili by se}marginální přípisek mladší rukou Avšak rada jest učiniti osvědčenie o placení věna, aby budúcích súdóv nebývalo.
Někdy žena nebývá věna zbavena
Ačkoli muž o zboží neb statku, jehož jest pánem, muož řéditi, jakož se jemu líbí, avšak slíbí li jest ženě věno, když kšaft činí, jestliže s ní děti neměl, nemuož jie toho věna zbaviti. A pakli jest žena vieru manželskú cizoložstvem přestúpila nebo ač jest o smrti muže svého vskutku úklad činila a nebo jiné věci tak těžké se dopustila, ona sama se věna spravedlivě jest zbavila.
Žena s mužem rozvedená právem nemuož věna stratiti skrze to
Jestliže muž a žena manželsky neb řádně spojeni, potom po několika letech duchovním právem byli by rozvedeni, tak však, že pokudž sú spolu živi byli, nevěděli sú, by neřádně spolu přebývali, skrze takové rozvedenie žena věna, kteréž jie muž při smlúvách slíbil, nemá býti
