Jezukristovu po všem světu zvučně provolali. Kdyžto buoh otec veš svět tvořieše, sě ty, duše svatý, nad vodami vznášieše, tu vše jednajě v tom času, ješto bylo na věky přědvěděno v tobě bez času. Tens počátek v svém vědění na vodách posvětil, nám na znamenie dávajě, ež skrzě svatý křest u vodě tvým svatým vdešením buohu sě dostanem. Ty, svatý duše, když chceš, kohož chceš, duši spoříš i živíš. Ty rozpačná srdcě rúčím činem plaččivě skrúšením kvielíš. Ó, nebeský mistře, ozři sě na ny, na hřiešné, nauč, rozkvěl a ot sebe nerozlučij! Nebs utěšitel přějasný, siréj duši host přěmilý, hřiešného člověka sladké odvlaženie. Ty spravedlných lidí odpočívanie i všěch žalostných nebeské utěšenie. Ó, duše svatý, tys ten, ještos své zvolenie, vítězstvie, svaté mučedlníky tak silně posílil i potvrdil, ež což jsú biti i dráni, sěčeni, vláčeni, pečeni, řězáni, vrtáni, rozličně trýzněni, však to jim tvým svatým vdešením vše lehko bylo trpěti. Tys ten, duše svatý, ješto všěch rytieřských činóv posiliješ, aby pro čest, pro pravdu i pro vieru své životy vážili. Tys ten duch svatý, jemužto chválu vzdává všě říšě nebeská i všeho světa stvoření, nebo všeho světa dobroty milost ot tvé horúcie milosti pocházie. Protož, milý duše svatý, my, hřiešní, tebe prosímy, aby ráčil temnost našich srdcí tvú svatú světlostí vyhnati a našě dušě u věčné utěšenie dovésti věky věkóm. Amen.