[205v]číslo strany rukopisuPro kteroužto věc kněžstvo pražské, zvláště preláti a mniši, škody nemalé jsou vzali, nebo mnozí z nich z vlastních sedadel sou vyvrženi a kněží, kteříž rozdávali tělo Boží pod obojí spůsobou, a ti, kteří sou přáli mistru[185]mistru: M. Husovi, na jich místa sou vsazeni s povolením krále Václava českého a k nabádání svých některých rádcí.
O slyšení zjevném mistra[186]mistra: M. Jeronýma a o jeho moudrosti a smělosti proti prvnímu odvolání[187]w nadepsáno nad řádkem – korektura písaře.
Léta Božího 1416. v sobotu před Vstoupením Pána Krista, dne 25. měsíce máje, mistr Jeroným přiveden jest k slyšení a tu před vším conciliumcizojazyčný text 107 artikulův proti němu znovu[188]Goll: znova sou vedeny, aby osidla smrti ujíti nemohl. {Mistr[189] Jeroným od rána do poledne proti 40 artikulům odpovídal.}marginální přípisek mladší rukou; * Mistr: M. V tom slyšení od rána do poledne proti 40 artikulům odpovídal a křivě skládané, k nim se nepřiznával, a pravě, že ti svědkové lživí, nepřátelé, proti němu sou sobě složili. A k ostatním artikulům dán jest mu cíl až do dne 26.[k]26.] 28.[190]Goll měsíce máje, a pak toho dne k ostatním přiveden jest a tu o smrt jeho jest dokonáno. Tu předtím mnohé křesťanské mučedlníky i pohanské i proroky svaté[191]svaté: Se. přivodil jest, všecky pro pravdu zemříti musili a rozličnými mukami byli trápeni. {Mistr[192] Jan Hus.}marginální přípisek mladší rukou; * Mistr: M. Nejposléze vychválil stav a svatost mistra Jana Husi, že by od mladosti jeho jej znal a že nebyl smilník, opilec, žádný hříšník, ale čistý, skrovný, střízlivý, svatého čtení věrný kazatel, i cožkoliv Jan Viklef[193]Viklef: Wigleff, Jan Hus proti zlému životu kněžskému a proti jich pýše, ty všecky věci že chci do smrti držeti, a pravě, že jsou byli muži svatí. A tím zavíraje všecku při svou, že všickni jeho hříchové nehryzou jeho tak, jako ten hřích, kterýhož na šelminé stolici se jest dopustil, i když v svém odvolání proti tomu svatému muži, dobrému mistru, se jest dopustil a mluvil, zvláště k jeho nespravedlivému potupení povolil. {Mistr[194] Jeroným zase odvolal, co na šelminé stolici z bázně smrti oblibovati[l] počal.}marginální přípisek mladší rukou; * Mistr: M.oblibovati] oblywowati A v tom zavřel, že to odvolání skrze něho na stolici učiněné zlořečené odvolávám a že to pro strach smrti z hubenosti svého oumyslu[195]oumyslu: Aumyslu učinil. A tak doveden jest do žaláře a přeukrutně za ruce, za nohy řetězy ukován.
O odsouzení a upálení mistra Jeronýma.
{Mistr[196] Jeroným upálen.}marginální přípisek mladší rukou; * Mistr: M. Potom v sobotu po Vstoupení na nebe Pána Krista 1. dne měsíce června skrze množství oděncův přiveden jest do kostela hlavního a tu odsudek proti němu vydán jest. A učinivše korunu papírovou dlouhou, s červenými ďábly vůkol zmalovanou, na hlavu jeho vstavivše, ven z města vedli sou. A on jda z města, „Věřím v jednoho Boha“ a „Šťastná jsi, rodičko, panno Maria“ zpíval jest, k lidu řečí německou takto mluvě:
