[93]číslo strany tiskudat. -om v textech staromoravských a v nářečích východních: neroďte sě ludom ostudzici Boh. Dial. 350, mír lydom EvOl. Luk. 2, 14, žena povědě onym lydom EvVíd. Jan. 4, 28, wſſyem lydom EvOl. tamt., byste sě lydom slíbili EvOl. 154ᵇ, všem lydom Lvov. 21ᵇ, k lydom ROtcP. 239, 315, 579 a j.; v nynějších nářečích východních je -ďom (měkké ď přejato z pádů jiných): liďom BartD. 22 (zlin.), luďom t. 71 (val. ), t. 117 (laš.), slc. ľuďom; podle toho je možná, že bývalo -ďom také již v době starší;– v AlxB. 4, 22 psáno: všudy ludy hlúpí ležie ssěčeni, snad místo ľudie, neboť pro tvar ľudi podle chlapi byl by to doklad ojedinělý;– nom. ľudé podle sklonění souhláskového, a ľudie gen. ľudí atd. podle sklonění -ĭ, oboje ve významu homines i populi, jsou tvary obyčejné a dosud běžné, v. § 338.
mandl, málo mandlow amygdalorum Ol. Gen. 43, 11, fíkuov mandluow Lobk. 38ᵃ; nč. mandle fem., v době starší také mandla fem., srov. § 151.
manžel gen. -la v. nahoře § 48; plur. nom. manželé Eheleute, a manželové Ehemänner Dobr. Lehrg.² 172.
medvěd gen. -a; dial. medvěd BartD. 16 (zlin.), nědviď gen. -ďa t. 100 (laš.); bývalo kmene -ĭ, stsl. medvêdь gen. -i.
městys v. při vz. oráč § 72.
nářek má -e- pohybné, gen. nářku atd., z nářku ViehJ. 48 a j., beze všeho narzku KolAA. 45ᵇ sl. (1513) atd.
osob masc., ani pohaniujiúce oſſobow personas ŽKlem. 134ᵃ; výklad, že by to bylo fem. osoba s koncovkou analogickou podle chlapóv, nepodobá se.
pán, sig. vok. pane ustrnulý ve rčeních: pane rechtor přëšlъ (přišel), bëł u pane rechtora, dał to pane rechtorovi, šił (šel) s pane rechtorem, pane rechtorka BartD. 2, 132 (chrom.).
pohřeb patří ke sklonění tomuto; samohláska jeho -e- jest původní a nevynechává se v jazyku starším a v nářečích východních; vedle masc. pohřeb jest dále i fem. pohřeb kmene -ĭ. Na př. sg. nom. akk. tvój pohrzeb Kruml. 61ᵇ; skrzě pohrzeb tvú ŽKlem. 139ᵃ, pohrzeb Kristovu Kruml. 61ᵇ;– gen. našeho pohrzebu Pass. 400, z pohrzebu Alxp. 66; do dne ſwe pohrzebi Ol. Sir. 40, 1, ač by kto pohrzieby nejměl t. Ekkl. 6, 3;– dat. ku pohrzebu Modl. 119ᵃ, Alxp. 65, ku pohrziebu Otc. 264ᵇ, k pohrzebu Lobk. 103ᵇ, ku pohřebu Br. NZák. 66ᵇ; ku pohrzebi vašie Ol. Gen. 23, 4, k jeho pohrzebi Hrad. 22ᵃ, k pohrzebi Koř. Mat. 26, 12, ku pohrzebi Tkadl. 29ᵇ, ku pohrzieby Otc. 129ᵃ, ku pohrziebi Jeron. 100ᵇ;– lok. po tvém pohrzebu Hrad. 43ᵇ, ku pohrziebu Kruml. 60ᵃ, při pohrzebu Lact. 63d; na pohrzebi t., v této pohrzebi Troj. 238ᵃ, po jich pohřebi Trist. 405;– instr. křesťanským pohrzebem Štít. uč. 75ᵇ;– dial. po pohřebě Suš. 44 a 349, na pohřebě BartD. 181;– časem začíná se -e- vynechávati, analogií podle pátek -pátku atp., a jest tedy nom. pohřeb, gen. pohřbu, dat. pohřbu atd.
![[93]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00095.jpg){kind=link}