Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<392393394395396397398399400>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[396]číslo strany tiskupilní Štít. ř. 74ᵇ ohavných wijeczij t. 133ᵃ, nebeských wijeczij t. 147ᵇ, od takých wijeczij t. 230ᵇ; psáno wieczyw list. 1454, srov. I. str. 225 sl.

Pl. dat. věcem; – k těm wijeczem Štít. ř. 77ᵇ, k světským wijeczem t. 85ᵇ.

Pl. lok. věcech, na př. v budúcích wieczech Pil. c, o všech wěcech Br. Ex. 18, 1; – ve mnohých wijeczech Štít. ř. 89ᵇ.

Pl. instr. věcmi, na př. těmito wěcmi Br. Gen. 20, 16.

Podle dušě: sg. akk. na všelikú wyeczy vysokú Pror. 2ᵇ hubiece čtveru wyeczy Alb. 104ᵇ; – sg. gen. ot wieczie a negotio ŽWittb. 90, 6, ot wieczie ŽGloss., t.; – pl. lok. w hodných viecích jich (rodičův) poslúchaje HusPost. 16ᵃ; – pl. instr. dobrými wyeczemy Pror. 80ᵃ, svými wyeczemy Pulk. 61ᵃ, s wieczemy Lit. Lev. 14, 10.

Nč. věc, gen. -i, plur. věci, věcem, věcech, věcmi Us., veskrze tvary náležité.

-zь.

Souhláska -z je zde původní. Je to trvám jen v nč. subst. kolomaz fem.; Jg. uvozuje také subst. fem. havez (rostlina), blíz a níz (toto v Dodatcích V. 979), gen. -i, bez dokladů starších.

Kde -z vzniklo z -g nebo -dj, substantiva taková jsou kmene -ja (fem.) nebo -jo (masc.), na př. mosaz, stez (stč. stzě, stsl. stьza), rez (stč. rzě), nesnáz (stč. nesnázě), -choz, -hoz atd. Když pak táž substantiva mají některý pád podle sklonění ĭ-kmenového, tedy jsou to novotvary.

-sь.

Jednotlivá substantiva kmene -sь.

hus, fem., stsl. gąsь. Na př. hus Boh. min. 21ᵇ, huz Diefnb., huſſ Nom. 64ᵃ, hus pitomá NRada 978, skrze tu hus Mart. 17ᵃ, přinesl hus pečenau Har. 2, 10, hus KolC. 125ᵃ (1588), KolL. 116ᵃ (1603), KolEE. 414ᵃ (1618); když hus za moře zaletí, zase přiletíc husí zůstává Vel. Jg.; mnoho huſſy Mand. 64ᵇ, stádo husí Suš. 199; ovsa husem Vel. Jg.; s husmi Právník II, 171 (z r. 1585). Nč. husa gen. -y atd. Us., ale v nářečích drží se zbytky sklonění starého; na př.: pl. gen. husej (-ej z -í) a husejch BartD. 2, 253 (žďár.), mnoho husejch Us. střčesk., s husmi Suš. 511, husa, ale gen. husi plur. husi gagocú BartD. 6 (zlin.). – Tak i jméno vlastní Hus: gen. akk. Husi, na př. kdežto sú mistra Husi upálili Jar. 65, mistra Jana Huſy ChelčP. 118ᵃ, VelKal. 63 a j., mistra Husi Let. 41, pro mistra Husi Jel. Jg.; instr. Husí, na př. s mistrem Husí Jar. 65 a Let. 43. – Novotvary fem. nom. husa atd. a masc. gen. Husa atd. v době starší doloženy nejsou.

-měs, směs, fem.‚ -mêsь; sg. gen. -i Jg., dokladu stč. nemám.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).