a na mé tělo, k mému pohřebu učinila. Mt26,13 Zavěrné pravi vám, kdež kolivěk bude kázáno toto čtenie na všem světě, řečeno bude, že jest to učinila ku paměti jeho.“
Mt26,14 Tehdy jide jeden ze dvúnádcti, jemužto dějiechu Judáš Škariotský, k kniežatóm popovým. Mt26,15 I vecě jim: „Co mně chcete dáti a já vám jej zradím?“ Tehdy oni uložichu jemu třidcěti peněz střiebrných. Mt26,16 A od toho miesta hledáše sličenstvie, aby jej zradil.
Mt26,17 Prvý den pak přěsnic přistúpichu mlazší jeho a řkúc k Ježíšovi: „Kde chceš, abychom tobě učinili jiesti velikonoc?“ Mt26,18 Tehdy Ježíš vecě: „Jděte do města k jednomu a řcěte: Mistr praví: Čas mój bliz jest, u tebe učiním velikonoc s svými mlazšími.“ Mt26,19 I učinichu mlazší, jakož jim byl přikázal Ježíš, i připravichu velikunoc. Mt26,20 A když by večer, sedieše se dvanádcti s svými mlazšími. Mt26,21 A když jědiechu, vecě jim: „Zavěrné pravi vám, že jeden z vás má mě zraditi.“ Mt26,22 Tehdy [velmi]text doplněný editorem[605]velmi] valde lat. smutni jsúce, počě každý z nich řéci: „Zda jsem já, mistře?“ Mt26,23 Tehdy on otpověděv, vecě: „Ktož týká se mnú v mísu ruku, ten mě zradí. Mt26,24 A syn člověčí jde, jakož jest o něm psáno, ale hoře člověku tomu, skrzě něhožto syn člověčí bude zrazen. Dobro by bylo jemu, by sě byl nenarázěl [ten člověk]text doplněný editorem[609]ten člověk] homo ille lat..“ Mt26,25 Tehdy otpověděv Judáš, jenž jej byl zradil, vecě jemu: „Zda jsem já, mistře?“ Vecě jemu: „Tys řekl.“
Mt26,26 A když večeřiechu, vzě Ježíš chléb i požehna a rozlomiv da svým mlazším i vecě: „Vezměte a jezte, toť jest tělo mé.“ Mt26,27 A vzem kalich, poděkoval i dal jim a řka: „Píte všichni z toho, Mt26,28 toť jest krev má nového zákona, ješto za mnohé bude prolita k otpuštění hřiechóm. Mt26,29 Ale pravi vám, již nebudu píti viec z tohoto národa vinničieho až do toho dne, když jej budu píti s vámi vnově v království otcě mého.“
Mt26,30 A řekše chválu, vyjidechu na horu Olivetskú. Mt26,31 Tehdy [jim]text doplněný editorem[612]jim] illis lat. vecě Ježíš: „Všichni vy pohoršenie budete ve mně trpěti této noci. Nebo psáno [jest]text doplněný editorem[613]jest] est lat.: Zabiem pastýřě a rozběhnú sě ovcě stáda. Mt26,32 Ale když vstanu, předejdu vy do Galilee.“ Mt26,33 Ale otpověděv Petr, vecě jemu: „Ač by všickni pohoršili sě v tobě, já sě nikdy nepohorším.“ Mt26,34 Vecě jemu Ježíš: „Zavěrné pravi tobě, že této noci, dřieve než kokot zapěje, třikrát mne zapříš.“ Mt26,35 Vecě jemu Petr: „By mi bylo umřieti s tebú, nezapřím tebe.“ Takež i všichni [učedlníci]text doplněný editorem[616]učedlníci] discipuli lat. vecěchu.
Mt26,36 Tehdy přijide s nimi Ježíš do vsi, jiežto bieše jmě Gethsemany. I vecě svým mlazším: „Sěďte tuto, ať já dojdu tamto a pomodlím sě.“ Mt26,37 A vzem Petra a dva jiná syny Zebedeovy, počě sě mútiti a truchel býti. Mt26,38 Tehdy vecě k nim: „Smutna jest dušě má až do smrti, počekajte tuto a bděte se mnú.“ Mt26,39 A otšed málo, pade na svój obličej, modle sě a řka: „Mój otče, jest li lzě, otejdi ote mne umučenie toto nebo kalich tento, ale všakž ne jako já chci, ale jakž ty chceš.“ Mt26,40 I přijide k svým mlazším i naleze jě spiece. Tehdy vecě Petrovi: „Tak ste nemohli jednoho času bdieti se mnú? Mt26,41 Bděte a modlte sě, abyšte neupadli v pokušenie. Dušě zajisté hotova jest, ale tělo nemocno.“ Mt26,42 Opět druhé šel i modlil sě a řka: „Otče mój, nemóže li tento kalich minúti jinak, nežli bych já chtěl píti jej, staň sě tvá vóle.“ Mt26,43 I přijide i naleze jě spiece, nebo biechu jich oči obtieženě. Mt26,44 A ostaviv jě tu, opět jide i modli sě třetie tu modlitvu a řka. Mt26,45 Tehdy přijide k svým mlazším i vecě jim: „Spěte již a otpočiňte, teď sě již přiblížil čas, že syn člověčí bude zrazen v rucě hřiešných. Mt26,46 Vstaňte, poďme! Teď sě přiblížil, jenž mě má zraditi.“
Mt26,47 Ještě on mluvieše, tehdy Judáš, jeden ze dvúnádcti, přijide a s ním zástup veliký s meči a s kyji, poslaný ot kniežat popových
