sě strachovati, neb již budeš lidi loviti.“ L5,11 A přivedše lodie k břěhu, ostavivše tu všecko, jidú za ním.
L5,12 I stalo sě jest, když bieše v jednom městě, tehdy muž, pln jsa trudovatiny, uzřěv Ježíšě, pad na svú tvář, prosieše jeho řka: „Hospodine, chceš li, muožeš mě očistiti.“ L5,13 An ztáh ruku, dotše sě jeho řka: „Chci očistiti.“ A inhed trudovatina otjide ot ňeho. L5,14 A on přikáza jemu, aby ižádnému nepravil, ale: „Jdi, ukaž sě popu a ofěruj za tvé očiščenie, jakož jest přikázal Mojžieš, jim na svědečstvie.“ L5,15 I rozcházieše sě viece řěč o ňem. A scháziechu sě mnozí zástupi, aby jej slyšěli a uzdraveni byli ot svých nemocí. L5,16 A on otcházieše na púšči a modléše sě.
L5,17 I stalo sě jest jednoho dne, že on sedieše učě. A tu biechu duchovníci sediece i mistři zákonoví, ješto sě biechu sešli z každého městcě i židovského i jeruzalémského, a moc bieše hospodinova k uzdravení nemocných. L5,18 A tehdy mužie nesiechu na loži člověka, jenž bieše ote dny zlámán, i hledáchu jeho vnésti a položiti přěd ním. L5,19 A nenalezše, kterú by jeho stranú vnesli pro zástup, vlezú na střěchu a skrzě šindely spustichu jej s jeho postelí na prosědek přěd Ježíšě. L5,20 Jichžto vieru když uzřě Ježíš, povědě: „Člověče, otpuščeny jsú tobě tvé hřiechy.“ L5,21 I jěchu sě mysliti mudráci i duchovníci řkúce: „Kto jest tento, jenž mluví porúhanie? Kto muože otpustiti hřiechy, nežli sám buoh?“ L5,22 A poznav Ježíš jich myšlenie, otpověděv vecě k nim: „Co myslíte u vašich srdcích? L5,23 Čso jest snáze pověděti, řéci: Otpuščeni jsú tobě hřieši, čili řéci: Vstaň a choď? L5,24 Ale abyšte věděli, že syn člověčí jmá moc na zemi otpúščěti hřiechy,“ vecě zlámanému: „Tobě pravi, vstaň, vezmi své lože a jdi do svého domu.“ L5,25 An inhed vstav přěd nimi, vzě lože, na ňemžto léháše, i otjide do svého domu veleslavě boha. L5,26 I popade strach všěcky i veleslaviechu boha, jsúce plni hruozy a řkúce, že jsme viděli divy dnes.
L5,27 Pak potom vyjide Ježíš i uzřě nepravého těžieřě jmenem Levu, sediece na mýtě, i vecě jemu: „Poď za mnú!“ L5,28 An všěch ostav, vstav jide za ním. L5,29 I učini jemu Leva veliký kvas v svém domu a tu bieše veliký zástup nepravých těžieřiev i jiných, ješto s ním biechu kvasiece. L5,30 I vrtráchu duchovníci i jich mudráci, řkúce k jeho učenníkuom: „Proč s nepravými těžieři i s hřiešníky jieste i piete?“ L5,31 A otpověděv Ježíš, vecě k nim: „Nejsú potřěbni, kto jsú zdrávi, lékařě, ale kto sě zle jmají. L5,32 Neb jsem nepřišel volat spravedlných, ale hřiešných ku pokání.“
L5,33 Tehdy oni vecěchu k němu: „Proč učedlníci Janovi často sě postie i modlitby činie, takež i duchovníkoví, ale tvoji jědie i pí?“ L5,34 Jimžto on vecě: „Zdali muožete učiniti, aby sě postili synové ženichovi, když jest s nimi ženich? L5,35 Ale přijdú dnové, když bude ot nich vzat ženich, tehdy sě budú postiti v těch dnech.“ L5,36 I vecě k nim toto podobenstvie, že ižádný nepřistaví záplaty ot nového rúcha k vetchému rúchu, neb by sě to spolu rozedřělo, a vetchému neslušie záplata nová. L5,37 A ižádný nespielá nového vína u vetché lavicě kožěné, nebo by nové víno rozpučilo lavicě a samo sě rozlilo a lavicě by zhynuly. L5,38 Ale nové víno v nové lavicě jmáť sě spielati
