Opět zapří li dlužník, by jemu věřitel prodlenie ku placení dal, a zná li se rukojmie k slibu a nemuož li věřitele svědky obecnými přemoci o dání toho prodlenie, penieze, za něž jest slíbeno, zaplatí. A když zaplatí, má li jej z čeho potom nařknúti, to učiní vedlé práva.
O těch, ktož od súdu utekú a zprotivie se súdu
Ktož by protivě se súdu ušel, ano na to přísežní a mužie věrohodní hledie, ten slove utiekač. Pakli by kto od súdu byl hledán neb volán a nebyl li by nalezen, anebo pohnán jsa před súd a oznámen neb zavolán ne hned se postaví, nemá proto odsúzen býti za utiekajícieho, nebo muož se postaviti ku posledniemu povolání, a týž skutek neb žalobu vzíti, kterýž jemu přísluší vedlé práva.
Opět ktož by vraždu učině neb jiné prohřešenie nápodobné, přátelského útoku nepřátelsky jej honících s braní boje se, aby od nich zabit nebyl, utekl by, má li súzen býti za utiekajícieho, přísežní povážíce slov i skutkóv, vedlé jich vnitřnieho svědomie na to rozumně pomyslé.
Kapitola o zlodějstvích a lúpežiech
Věci krádežem neb lúpežem jaté a potom nalezené ne hned na rychtáře příslušie, ale mají býti provolány, a nad to když rok a den budú chovány, buďte rozděleny na tři strany.
Dvój jest krádež
Jeden slove zjevný, jako ač by kto lapen byl při skutku zlodějském, a nebo ač by vědomě kradené věci přechovával.
Druhý slove tajný krádež, když nebývá kto lapen v skutku, ale toliko obviněn z krádeže. Pro první skutek neb pro přítomnost ukradené věci bývá odsúzen,
