všickni kněžie a mistři a starší. Mc14,54 A Petr zdaleka jdieše po něm až vnitř do domu najvyššieho kniežete i sedieše s sluhami, a hřěje se u ohně. Mc14,55 A najvyššie knieže a vešken zbor hledáchu proti Ježíšovi svědectvie, aby ho smrti poddali, aniž nalezechu. Mc14,56 [Nebo]text doplněný editorem[282]Nebo] enim lat. mnozí svědectvie falešné praviechu proti němu, [a podobná svědectvie nebiechu]text doplněný editorem[283]a podobná svědectvie nebiechu] et convenientia testimonia non erant lat.. Mc14,57 [A někteří vstavše, falešné svědectvie dáváchu proti němu]text doplněný editorem[284]A někteří vstavše, falešné svědectvie dáváchu proti němu] Et quidam surgentes, falsum testimonium ferebant adversus eum lat. řkúce, Mc14,58 že my slyšeli sme jej, an praví: Já obořím chrám tento rukú udělaný a po třech dnech jiný [ne]text doplněný editorem[285]ne] non lat., rukú udělaný, ustavím. Mc14,59 A nebieše jich svědectvie slušné. Mc14,60 A povstav najvyšší biskup uprostřed, otáza Ježíše řka: „Neodpoviedáš ničehož k tomuto, co tito proti tobě líčie?“ Mc14,61 A on mlčieše a nic neodpovědě. Opět najvyšší kněz otáza ho a řekl jest jemu: „Ty lis Kristus, syn boha požehnaného?“ Mc14,62 A Ježíš vece jemu: „Já sem. A uzříte syna člověčieho sedícieho na pravici moci a jdúcího s uoblaky nebeskými.“ Mc14,63 Tehdy najvyšší biskup roztrhl rúcho své, vece: „Co viece žádáme svědkóv? Mc14,64 Slyšeli ste porúhanie. Co se vám zdá?“ A oni všichni potupichu jej, že jest vinen smrti. Mc14,65 I počechu někteří plivati naň a zakrývati tvář jeho a zášijky dávati, bíti a řéci jemu: „Prorokuj!“ A sluhy jej políčky tepiechu.
Mc14,66 A když bieše Petr v domu dole, přijide jedna k němu z dievek najvyššieho biskupa. Mc14,67 A když uzře Petra, an se hřěje, vzezřevši naň vece: „A ty s Ježíšem Nazaretským bieše.“ Mc14,68 A on zapřel řka: „Ani viem, ani sem znal, co dieš.“ I výde ven před dóm a kokot zazpieva. Mc14,69 A opět když uzře jej jiná dievka, poče řéci okolo stojícím, že z oněch jest. Mc14,70 A on opět zapře. A po maličku opět, kteříž tu stáchu, praviechu Petrovi: „Jistě z uoněch jsi, neb i Galilejský jsi.“ Mc14,71 A on poče se kléti a přisáhati, že neznám člověka toho, jehož diete. Mc14,72 A ihned opět kokot zazpieval. I rozpomenul jest se Petr na slovo, kteréž bieše řekl Ježíš jemu: „Prvé než kokot dvakrát zapěje, třikrát mne zapříš,“ i poče plakati.
Kapitola XV.
Mc15,1 A ihned radu učinivše najvyššie kniežata kněžská [s]text doplněný editorem[292]s] cum lat. staršími a s mistry a se vší obcí, svázavše Ježíše vedli sú a dali sú ho Pilátovi. Mc15,2 I otáza ho Pilát: „Ty li si král židovský?“ A on odpověděv, vece jemu: „Ty dieš.“ Mc15,3 I žalováchu naň najvyšší kněžie ve mnohých věcech. Mc15,4 A Pilát opět otáza ho řka: „Neodpoviedáš ničehož? Viz, kterak v mnohých věcech žalují na tě.“ Mc15,5 Ale Ježíš viece nic neodpovědě, tak že se podivi Pilát. Mc15,6 A na den slavný mějieše obyčej pustiti jim jednoho z vězňóv, za kohož by kolivěk prosili. Mc15,7 I bieše, jenž slovieše Barabáš, kterýžto s svádcemi vězieše, jenž v svádě bieše učinil vraždu. Mc15,8 A když vzhóru vstúpi zástup, poče prositi, aby učinil, jako vždy činieše jim. Mc15,9 Tehdy Pilát odpověděv jim, vece: „Chcete li, pustím vám krále židovského?“ Mc15,10 Neb vědieše, že pro závist vydali ho najvyšší kněžie. Mc15,11 Ale biskupové popudichu zástupu, aby radějše Barnabáše jim propustil. Mc15,12 Tehdy Pilát opět odpověděv jim, vece: „Což tehdy chcete, ať učiním králi židovskému?“ Mc15,13 A oni opět zvolachu: „Ukřižuj jej!“ Mc15,14 A Pilát vece jim: „Co jest zlého učinil?“ A oni viece voláchu: „Ukřižuj ho!“ Mc15,15 Tehdy Pilát chtě lidu dosti učiniti, pusti jim Barabáše a da jim Ježíše
