ho na stranu z zástupu, pustil jest prsty své v uši jeho a plinuv dotekl se jazyku jeho, Mc7,34 a vzezřev v nebe, vzdechl jest a vece jemu: „Effeta!“ to jest: „Otevři se!“ Mc7,35 A ihned otevřěně jsta uši jeho a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvieše právě. Mc7,36 A přikázal jest jim, aby ižádnému nepravili. A čím viece jim přikazováše, tiem viece pravili sú Mc7,37 a tiem viece diviechu se řkúce: „Dobře všěcky věci učinil jest. I hluchým učinil jest, aby slyšeli, a němým, aby mluvili.“
Osmá kapitola svatého Marka
Mc8,1 V těch dnech opět, když zástup mnohý bieše s Ježíšem a nemějiechu, co by byli jedli, tehdy svolav učedlníky, vece jim: Mc8,2 „Líto mi zástupu, neb aj, již třetí den trpí mě a nemají, co by jedli. Mc8,3 A pustím li je lačny v duom jich, nestačie na cestě, neb někteří z nich zdaleka sú přišli.“ Mc8,4 I odpověděchu jemu učedlníci jeho: „Odkuď kto bude moci nasytiti tyto zde chleby na púšti?“ Mc8,5 I tázáše jich: „Kolik chlebóv máte?“ A oni řekli sú: „Sedm.“ Mc8,6 I přikázal jest zástupóm siesti na zemi. A vzem sedm chlebóv, poděkovav lámal jest a dal učedlníkóm svým, aby přikládali, i přiložili sú zástupu. Mc8,7 A mějiechu nemnoho rybiček, [i]text doplněný editorem[139]i] et lat. těch požehna a káza přikládati. Mc8,8 I jedli sú a nasyceni jsú. I sebrali sú, co zbylo zlomkóv, sedm košóv. Mc8,9 A bylo jest těch, ješto sú jedli, téměř čtyři tisíce lidí, i pusti je.
Mc8,10 A ihned vstúpi na lodí s učedlníky svými i přijide do krajin Dolmanuta. Mc8,11 A vyjidechu zákonníci a počechu se tázati s ním, hledajíce od něho znamenie z nebe, pokúšejíce jeho. Mc8,12 A zamútiv se duchem, vece: „Co pokolenie toto znamenie hledá? Jistě pravím vám, nebude dáno pokolení tomuto znamenie.“ Mc8,13 A nechav jich, vstúpi opět na lodí i odjide přes zátoku.
Mc8,14 A zapomenuli sú vzieti chlebóv, a jediné jeden pecnec mějiechu s sebú na lodí. Mc8,15 I přikazováše jim řka: „Vizte a varujte se od kvasu zákonničieho a od kvasu Herodesova.“ Mc8,16 I mysléchu jeden k druhému řkúce, že chlebóv nemáme. Mc8,17 To poznav Ježíš, vece jim: „Co myslíte, že chlebóv nemáte? Ještě neznáte ani rozumiete? Ještě oslepené máte srdce vaše? Mc8,18 Oči majíce nevidíte a uši majíce neslyšíte? Ani pomníte, Mc8,19 kdy sem pět chlebóv zlámal mezi pět tisícóv, a kolik košóv zlomkóv plných zdvihli ste?“ Řkú jemu: „Dvanádcte.“ Mc8,20 „Když i sedm chlebóv mezi čtyři tisíce lidu, kolik ste košóv drobtóv zdvihli?“ I vecechu jemu: „Sedm.“ Mc8,21 I vece jim: „Kterak ještě nerozumiete?“
Mc8,22 I přijidechu do Bethsaidy a přivedechu jemu slepého [i prosiechu ho]text doplněný editorem[144]i prosiechu ho] et rogabant eum lat., aby se jeho dotekl. Mc8,23 A ujem ruku slepého, vyvede jej ven z ulice. A plinuv v oči jeho, vloživ ruce své, otáza ho, viděl li by co. Mc8,24 A prohléd vece: „Vidím lidi jako stromy, ani chodie.“ Mc8,25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, i poče viděti i navrácen jest, tak že jasně vidieše všěcky věci. Mc8,26 I pusti ho do domu jeho řka: „Jdi do domu tvého, a pakli do ulice vejdeš, nižádnému neprav.“
Mc8,27 I šel jest Ježíš a učedlníci jeho do kastelóv Cezaree Filipa a na cestě tázáše učedlníkóv svých řka jim: „Kým mě řkú lidé býti?“ Mc8,28 Kteřížto odpověděchu jemu: „Jiní Janem Křtitelem, jiní Eliášem a jiní jako jednoho z prorokóv.“ Mc8,29 Tehdy vece jim: „A vy kým mě
