Mc12,38 I pravieše jim v učení: „Chovajte se od mistróv, jenž chtie v bielém rúšě choditi a pozdravováni býti na tržišti Mc12,39 a na prvých stoliciech sedati v školách a prvnie miesta na večeřech, Mc12,40 kteříž sžierají domy vdovie pod obdržením dlúhé modlitby, tiť berú delší súd.“
Mc12,41 A sedě Ježíš proti pokladnici, přihlédáše, kterak zástup metáše měd v pokladnici, a mnozí bohatí metáchu mnoho. Mc12,42 A když přijide jedna vdova chudá, i vrže dva orty, jenž jest čtvrtá část penieze. Mc12,43 A svolav učedlníky své, vece jim: „Věrně pravi vám, že vdova tato chudá viece jest uvrhla než tito všichni, jenž sú metali v pokladnici. Mc12,44 Neb všichni z toho, což zbývalo, uvrhli sú, ale tato z nedostatku svého všěcko, což jest měla, uvrhla, vešken pokrm svój.“
Kapitola XIII.
Mc13,1 A když vycházieše z chrámu, vece jemu jeden z učedlníkóv jeho: „Mistře, vzezři, kteraké kamenie a kteraké stavenie jest!“ Mc13,2 A odpověděv Ježíš, vece jemu: „Vidíš ta veliká stavenie? Nebude ostaven kámen na kameni, jenž by nebyl zkažen.“
Mc13,3 A když sedieše na huoře Olivetské proti chrámu, tázáchu ho obláště Petr a Jakub a Jan a Ondřej: Mc13,4 „Pověz nám, kdy ty věci budú a které znamenie bude, když ty všěchny věci počnú se konati?“ Mc13,5 A odpověděv Ježíš, poče jim praviti: „Vizte, aby vás nižádný nesvedl, Mc13,6 neb mnozí přijdú ve jméno mé řkúce: Já sem, a svedú mnohé. Mc13,7 A když uslyšíte války a domněnie válek, nebojte se, musějíť ty věci býti, ne ihned konec. Mc13,8 Neb vstane národ proti národu a králevstvie proti království a bude země hnutie po miestech i hladové, tyto věci počátek bolestí.“
Mc13,9 „A opatřte sami se, neboť vás zradie v radách a v školách budete biti a před králi a vladaři stanete pro mě na svědectvie jim. Mc13,10 A ve všěch národech najprvé musie kázáno býti čtenie. Mc13,11 A když povedú vás zrazujíce, neroďte napřed mysliti, co byste mluvili, ale což bude vám dáno v tu hodinu, to mluvte. Neb nejste vy, jenž mluvíte, ale duch svatý. Mc13,12 Tehdy zradí bratr bratra na smrt a syn otce a otec syna a povstanú synové proti rodičóm a smrtí zahubie jě. Mc13,13 A budete v nenávisti všem pro jméno mé. Ale ktož do konce strpí, ten spasen bude.“
Mc13,14 „A když uzříte ohavnost opuštěnie, ana stojí, kdež nemá, – kto čte, rozuměj –, tehdy kteří sú v Židovstvě, utiekajte na hory, Mc13,15 a ktož na střeše, nestupuj do domu ani vcházej, aby vzal co z domu svého. Mc13,16 A kto na poli bude, nevracuj sě zasě vzieti rúcho své. Mc13,17 A běda těhotným a těm, ješto se krmie, v těch dnech.“
Mc13,18 „Protož modlte se, aby v zimě nebyly ty věci. Mc13,19 Neb budú dnové ti zamúcení, tací, kterací nebyli od počátka stvořenie, kteréž jest stvořil bóh, dosavad, aniž budú. Mc13,20 A by neukrátil pán dnóv, nebylo by spaseno všeliké tělo, ale pro vyvolené, kteréž jest vyvolil, ukrátí dnóv. Mc13,21 A tehdy, ač kto vám die: Aj, tuto jest Kristus, aj, onde, nevěřte. Mc13,22 Neb povstanú falešní kristové a falešní prorokové a budú dávati znamenie a zázraky a divy k svedení, móž li býti, také volených. Mc13,23 Protož vy vizte, aj, napřed pověděl sem vám všěcky věci.“
Mc13,24 „Ale v těch dnech po tom zamúcení slunce se zatmí a měsiec
