Mc9,21 A často jej i v oheň, i u vodu metáše, aby jej zatratil. Ale móžeš li co, spomoz nám a slituj se nad námi.“ Mc9,22 A Ježíš vece jemu: „Móžeš li věřiti, všeliké věci mohú se státi věříciemu.“ Mc9,23 A ihned zvolav otec dietěte, s pláčem vece: „Věřím, pane, spomoz nevěření mému!“ Mc9,24 A když Ježíš uzře zástup, an k němu běží, pohrozil jest duchu nečistému řka jemu: „Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi od něho a viec nevcházej veň!“ Mc9,25 A zvolav a mnoho jím lomoziv, vyjide ot něho i by učiněn jako mrtvý, tak že mnozí praviechu, že mrtev jest. Mc9,26 A Ježíš drže ruku jeho, pozdviže ho i vsta. Mc9,27 A když vjide do domu, učedlníci jeho tajně tázáchu ho: „Proč sme my nemohli vyvrci jeho?“ Mc9,28 [I vece jim]text doplněný editorem[164]I vece jim] Et dixit illis lat.: „Ten národ v ničemž nemóž vyjíti, jedné v modlitbě a v postu.“ Mc9,29 A odtud šedše, jidechu mimo Galileji, aniž chtieše, by kto věděl.
Mc9,30 I učieše učedlníky své a pravieše jim, že syn člověka bude dán v ruce lidské i zabijí jej, a zabit jsa, třetí den vstane. Mc9,31 Ale oni nerozumiechu slovu a bojiechu se jeho otázati.
Mc9,32 I přišli sú do Kafarnaum. A když doma biechu, tázáše jich: „Co na cestě rozjímášte?“ Mc9,33 A oni mlčiechu, neb zajisté mezi sebú na cestě hádáchu se, kto by z nich byl větčí. Mc9,34 A posadiv se, zavola dvanádste i vece jim: „Ač kto chce první býti, bude jako najposlednější a sluha všěch.“ Mc9,35 A vzem dietě, postavi je mezi nimi. Kteréž když obje, vece jim: Mc9,36 „Ktož kolivěk jedno z takových dietek přijme ve jméno mé, mě přijímá. [A ktož kolivěk mě přijímá]text doplněný editorem[170]A ktož kolivěk mě přijímá] et quicumque me susceperit lat., ne mě samého přijímá, ale jeho, jenž mě jest poslal.“
Mc9,37 Odpovědě jemu Jan řka: „Mistře, viděli sme jednoho, an ve jméno tvé diábly vymietá, jenž s námi nejde, a bránili sme jemu.“ Mc9,38 A Ježíš vece: „Neroďte brániti jemu, neb nižádný nenie, jenž by činil moc ve jméno mé, a mohl brzo zle mluviti o mně. Mc9,39 Nebo kto nenie proti nám, s námi jest. Mc9,40 A ktož kolivěk vám dá nápoj řepici vody ve jméno mé, že ste Kristovi, věrně pravi vám, neztratí odplaty své.“
Mc9,41 „A ktož kolivěk pohorší jednoho z těchto maličkých, ješto u mě věřie, dobré jest jemu viece, by byl přivázán k hrdlu jeho žernov osličí a uvržen byl u moře. Mc9,42 A bude li tě horšiti ruka tvá, utni ji. Dobré jest tobě mdlému vjíti v život nežli majíciemu dvě ruce vjíti do propasti v uoheň neuhašený, Mc9,43 kdežto červ jich neumře a oheň neuhasne. Mc9,44 Pakli noha tvá horší tě, utni ji. Dobré jest tobě kulhavému vjíti v život věčný nežli dvě nozě majíciemu puštěnu býti do propasti ohně neuhaslého, Mc9,45 [kdežto črv jich neumře a oheň jich neuhasne]text doplněný editorem[177]kdežto črv jich neumře a oheň jich neuhasne] ubi vermis eorum non moritur, et ignis non extinguitur lat.. Mc9,46 Pakli oko tvé pohoršije tě, vyvrz je. Dobré jest tobě šilhavému vjíti do králevstvie božieho nežli dvě oči majíciemu puštěnu býti do propasti ohně neuhaslého, Mc9,47 kdežto červ jich neumře a oheň neuhasne. Mc9,48 Neb všeliký bude ohněm osolen a všeliká obět solí bude osolena. Mc9,49 Dobrá jest suol. Kterážto suol bude li bláznivá, v čem ji vysolíte? Mějte v sobě suol a pokoj mějte mezi sebú.“
Mc10,1 A odtud vstav, přijide do krajin židovských za Jordán, i sjidechu sě opět zástupové k němu, a jakož obyčej měl, opět učieše je.
Kapitola X.
Mc10,2 A přistúpivše zákonníci, tázáchu ho, slušie li muži ženu pustiti, pokúšějíc ho. Mc10,3 A on odpověděv, vece: „Co vám přikázal
