královstvie božieho Mc1,15 [a řka, že sě jest naplnil čas a přiblíži králevstvie božie]text doplněný editorem[7]a řka, že sě jest naplnil čas a přiblíži králevstvie božie] et dicens: Quoniam impletum est tempus, et appropinquavit regnum Dei lat., kajte se a věřte čtení. Mc1,16 A chodě podlé moře Galilejského, uzře Šimona a Ondřeje, bratra jeho, ana púštieta sieti v moře, neb biechu rybáři. Mc1,17 I vece jim Ježíš: „Poďta po mně, učiním vás rybáře lidské.“ Mc1,18 A ihned opustivše sieti, jdiešta po něm. Mc1,19 A pošed odtud maličko, uzře Jakuba Zebedeova a Jana, bratra jeho, ana v lodí skládáta sieti své, Mc1,20 a ihned povola jich. A opustivše otce svého Zebedea v lodí s pacholky, jdiešta po něm.
Mc1,21 I vjide do Kafarnaum. A ihned v soboty všed do školy, učieše je. Mc1,22 I diviechu se nad učením jeho, neb bieše uče je jakožto moc maje, a ne jakožto mistři. Mc1,23 A bieše v škole jich člověk v duchu nečistém i zvola Mc1,24 řka: „Co nám a tobě, Ježíši Nazaretský? Přišel si před časem hubiti nás? Viem, že jsi svatý boží.“ Mc1,25 I pohrozi jemu Ježíš řka: „Umlkni a vyjdi z člověka!“ Mc1,26 A dra jeho duch nečistý a zvolav hlasem velikým, vyjide od něho. Mc1,27 I diviechu se všickni, tak že tázáchu mezi sebú řkúce: „I co jest to? Které učenie toto nové, že v moci a v síle duchóm nečistým přikazuje, a poslúchají ho?“ Mc1,28 I rozjide sě ihned pověst jeho do všie krajiny galilejské.
Mc1,29 A ihned vyšedše z školy, přijidechu do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem. Mc1,30 A ležieše Šimonova svekruše zimnici trpiec, a ihned pověděchu jemu o ní. Mc1,31 A přistúpiv pozdviže jie, popad ruku jejie. A ihned osta jie zimnice a slúžieše jim.
Mc1,32 A když by večer, když bieše zašlo slunce, nosiechu předeň všěcky, ješto se zle mějiechu, a ty, ješto diábly jměli. Mc1,33 A bieše se všecko město sebralo k dveřóm. Mc1,34 I uzdravi mnohé, jenž byli trápeni rozličnými neduhy, diábelstvie mnohá vymietáše a nedadieše jim mluviti, neb vědiechu ho Kristem býti.
Mc1,35 A velmě ráno vstav, vyšed odjide na pusté miesto a tu se modléše. Mc1,36 I stíháše jej Šimon, a kteří s ním biechu. Mc1,37 [A když přijidechu k němu]text doplněný editorem[18]A když přijidechu k němu] Et cum invenissent eum lat., vecechu jemu, že všickni hledají tebe. Mc1,38 I vece jim: „Poďme do blízkých vesnic a do měst, abych i tam kázal, neb sem k tomu přišel.“ Mc1,39 I bieše kážě v školách jich a ve všie Galilei a diábly vymietáše.
Mc1,40 I přijide k němu malomocný prose jeho, a poklek na kolenú, řekl jest: „Chceš li, móžeš mě očistiti.“ Mc1,41 Tehdy Ježíš slitovav sě nad ním, ztaže ruku svú, a dotek se jeho, vece [jemu]text doplněný editorem[22]jemu] illi lat.: „Chci, [budiž čist]text doplněný editorem[23]budiž čist] mundare lat.!“ Mc1,42 A [když to vece]text doplněný editorem[24]když to vece] cum dixisset lat., ihned odstúpi od něho malomocenstvie i učištěn jest. Mc1,43 A pohrozil jest jemu a ihned vyvrže ho, Mc1,44 i vece jemu: „Viz, aby nižádnému nepravil. Ale jdi a ukaž se kniežeti kněžskému a obětuj za očištěnie své, což jest přikázal Mojžieš na svědectvie jim.“ Mc1,45 A on vyšed, poče kázati a ohlašovati řeč, tak že nemožieše již zjevně do města jíti, ale vně na pustých miestech býti. I scháziechu se k němu odevšad.
II.
Mc2,1 A opět vjide do Kafarnaum po osmi dnech. Mc2,2 I by uslyšáno, že by v domu byl, i sjidechu se mnozí, tak že nevzal jich duom ani do vrat, i mluvieše jim slovo. Mc2,3 A nesúce dnú zlámaného, šli sú k němu, kterýžto od čtyř nesen bieše. Mc2,4 A když nemohli ho podati jemu pro zástup, obnažichu střěchu, kdež bieše, a davše věděti, spustichu lože, v němžto dnú zlámaný ležieše. Mc2,5 A když vidě Ježíš vieru jich, vece dnú zlámanému: „Synu, odpúštějí se tobě tvoji hříchové.“ Mc2,6 A biechu
