na | StčS | GbSlov | MSS |

na prep.

I. s akuzativem
A. určení prostorové

1. [u sloves pohybu směřujícího n. dospívajícího k cíli] na něco, na někoho; vyjadřuje jako cíl děje povrch n. horní část něčeho n. někoho: i přivedli oslici a oslátko s ní, i položichu na ně rúcha svá EvSeit 139a (Mt 21,7: ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) imposuerunt super eos; svú korunu na sě vstavě [Darius] AlxV 1026; Ctirada přěd Vyšehradem na kolo vzbichu [dívky] DalC 13,46; svivše korunu z trnie, vzložichu na jeho hlavu EvZimn 22b (J 19,2: ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) imposuerunt capiti; když vsědu na lodí BiblDrážď J 6,17 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) cum ascendissent navim; vzbit sem na kříž BiblDrážď G 2,19 (~Ol, přibit sem k kříži ~Lit, ~Pad, přibit sem na kříži ~Praž) confixus sum cruci; židé nan [na hrob] vzvalichu skalé Vít 25a; veď oslici na úzkú břev, než převedeš, spadneš s nie dřév Spor 81a; uhlé horúcie shromazdíš na jeho hlavu ŠtítBojVyš 4a super caput; jedním skokem vstúpil na zed ŠtítBrigC 52a ascendat muros; liška … šlepila jest na hada Čtver 48b calcavit aspidem; zavrh [Hektor] za se štít svój na pleci TrojK 136b post terga; neseděl jest Pán na vozu zlatém … ani jest vsědl na bujný kóň, ale na tichú osličku HusPostH 59b super fervidum equum … super asinam; s ženou cizí nesedaj ovšem, aniž zpoléhaj na loket s ní JakPost 155b (Sir 9,12 super cubitum: na loktě BiblDrážď, na lokti ~Ol, ~Lit, na lokty ~Pad, ~Praž); když hlíza naskočí na hrdlo RokJanB 51a; svátost krve pána Krista na búdy vystavovali BřezKron 380 in tentorio exponebant; poklekna na kolena BřezKron 410 flexis in terram genibus; má bez milosti na kuol vstrčen býti ArchČ 5,489 (1498); ║ do něhožto chvátaje jel [Antiochus do města], aby je na zemi rozrušil BiblOl 2 Mach 9,14 (~Drážď, aby je k zemi povrhl ~Lit, aby je k zemi přivedl ~Pad, aby jej s zemí srovnal ~Praž) ut eam ad solum deduceret srovnal se zemí; desuper tunicam tres partes et tres habent accentus, nad to habet vulgaris vel na sukni VýklKruml 198a (Mi 2,8 desuper tunica pallium sustulistis: nad to s sukně plášč vzěli ste BiblOl, nad to sukni i plášť vzěli ste ~Lit, se svrchka sukně plášť vzěli ste ~Pad, ~Praž) přes tuniku na mysl přijíti v. přijíti, na sě vzieti v. vzieti atd.

2. [u sloves pohybu směřujícího n. dospívajícího k cíli] na něco; vyjadřuje jako cíl děje nějaké prostranné místo, zvláště vyvýšené; [o městu, hradu ap.] do něčeho: vstúpil [Kristus] na nebesa ŽaltWittb 227a ascendit ad caelos; ale kto činí právě, jde na světlo, aby otevřěna byla jeho diela EvVíd 26a (J 3,21: BiblDrážď, ~Ol, k světlu EvOl, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž) venit ad lucem; posla [Alexander] k městóm i na hrady AlxV 705; Čechové na Prahu vzběhu, Polené ode všeho s hradu sběhu DalC 36,15 vbir Prage; všed s ní na pokoj OtcB 37b intra thalamos; na svrchnieho pokoje svého domu ponebie všedši TobB 307 (Tob 3,10 perrexit in superius cubiculum domus suae: BiblOl, do pokojíka svrchnieho ponebie ~Lit, do svrchnieho pokojíka ~Pad, ~Praž); šel [Jonata] k Davidovi na les BiblOl 1 Rg 23,16 (~Lit, do lesa ~Pad, ~Praž) in silvam; když jest [Jordán] obykl sě rozvodniti na své břěhy BiblOl 1 Par 12,15 (~Pad, nad ~Lit, vycházie z břehuov ~Praž) super ripas; kám z města Ciandu vyjeda i jeda na jiné miesto, aby svým bohóm slavnú obět obětoval CestMil 50b ad locum; cum Domino montana petit s pánem bohem na hory všel jest [ďábel] GlosSed 60a (var.: montes aggreditur vel adit); vedli sú jeho [židé Ježíše] zhuoru na palác HusSvátB 172a; o zlezení Vyšehradu a vskočení Na Nové Město a do Starého Města LetKřižB 268a; ta paní muož se … navrátiti … na statek jeho TovačC 85; i vezmú jeho [páni Fraňka] na Piesek i setnú jeho ArchČ 37,904 (1460); lidé … honí dobytky své na krunt a panství kostela Půh 6,218 (1482); ║ [Budějovičtí Oldřichovi z Rožmberka:] a jakož dále píšete, abychom nedali vám překážeti na naše město ListářRožmb 1,35 (1421) brániti v přístupu do města; jdi chutně k voknu Hned na okno jest běžela [žena] HynRozpr 146a k oknu; vyšel jest na světlo škodný a dávno skrytý blud BřezKron 429 prodiit in publicum vyšel najevo

3. [u sloves děje zaměřeného určitým směrem] na něco, na někoho, směrem na něco; vyjadřuje nějaké místo jako ukazatele směru děje; [jde-li o pohyb slunce] nad někoho, nad něco: ten chléb živý nejde dolóv, na výsot jde k Otcu domóv ModlKunhA 86; kam sě koli obrátieše [Alexander], tu na všě strany vidieše, kdešto vína, žita ktviechu AlxV 686; jenž [Bůh] jest kázal slunci vzníti na dobré i na zlé a dává déšč nad spravedlné i ne na pravé BiblDrážď Mt 5,45 (nad dobré i nad zlé nad spravedlné i ne na pravé EvZimn, svítiti na dobré i na zlé a déšč dává na pravé i na křivé ~Ol, atp. ost.) super; i pokynu Ondřěj na syny Zebedei …, aby jim pomohli ComestC 293b innuerunt filiis Zebedaei; svatý Jan Křstitel ukázal na Krista řka: Aj, toť beránek boží ŠtítSvátA 3a; ktož z Cypru plóve k Jeruzalému, nenie jemu třeba plúti na Tyr CestMandA 164a; ta stará silnice z Prachatic na Vodňany a dále na Týn ArchČ 21,276 (1409 ?); dies est lacio solis super nostrum emisperium vznesenie slunce na puol světa HusBetl 2,176; polož [prach] na slunce a vysuš LékSalM 232 ad solem; jižť se s svými rohy na tě bočí [šelma] ChelčOl 267a; rozkázali [konšelé], aby manželky ustoupily na stranu a jiné aby zůstaly na témž místě BřezKron 499 ad locum alium; ║ toť jsú mezě korábu toho, ješto j je hospodin ustavil lidem, z nichž na ižádnú neslušie vyjíti stranu ŠtítVyš 110b quos tibi transgredi non licet které nesluší překročit; píšíc Jeho Mti, že na vlaské země zase se do Čech navracujem CestJar 21 přes vlašské země na levo v. nalevo, na pravo v. napravo atd.

4. [u výrazů útočení, nárazu ap.] na někoho, na něco, proti někomu; vyjadřuje cíl náporu: ijedna [dívka] přátel nebránieše, dci na svého otce vedieše DalC 10,8 vf irn vatir; razi se [vítr] na lodí ComestS 406b irruit contra navem; když v boj na Řeky vytekl [bojovník], mnoho koňóv ustrašil TrojK 116b adversus Graecos incussit; a s tiem vesele křikněte, řkúc: na ně, hr naKancJist 88; na něhožto [vůdce Chodů] pan Bohuslav Švamberk lid mnohý sebrav nepřátelsky připadl BřezKron 365 super quos hostiliter irruit

5. [u výrazů nezacíleného děje, stavu n. vlastnosti] na něčem; vytčením směru vyjadřuje místo, kde se něco děje, nachází ap.; [o směrovém ukazateli množném n. lineárním] po něčem: [Kristus k učedníkům:] puste na pravici lodí sietě EvVíd 21b (J 21,6: ~Zimn, ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, na pravicě EvBeneš, napravo BiblDrážď, ~Ol) in dexteram; mieč okrúhlý, jež obrovnán na všě úhly AlxV 982; na vschod slunce bydlem jsúce [tři králové] HradRad 69a; drž sě na kterú chceš cestu Spor 81b; meč na obě straně ostrý PasMuzA303; ješto [Indie] jest na konec světa PasMuzA 455 in fine orbis; na mnoho miest země se třásla velmi PulkS 225 per multa locorum spacia; že by na jednom ostrově … na pomezí královstvie trojánského na vzchod slunce byl jmien beran s zlatým rúnem TrojK 79a versus orientalem plagam; Dominus superambulat undas svrchu jest chodil na vody GlosSed 101b; na vzchod slunce budeť prospěch její [ženy] ve všech věcech, kteréž k dielu svému potřebují ohně LékFrantA 152b na prostřěd v. naprostřěd, na zad v. nazad atd.

B. určení časové

1. [se specifikací daného časového úseku] na něco; vyjadřuje časový úsek, v kterém se něco děje; [o dni, času ap.] v něco, něčeho; [o svátku pojmenovaném jménem světce] na někoho, o někom; [o úseku života] v něčem: Krstitelovo zvěstovánie bylo … na slovutný hod PasMuzA 277; a takž pak na léto na druhé inhed umřel jest PulkB 158 anno sequenti; a porodila jest Sára … syna na starost BiblOl Gn 24,36 (~Card, v starosti své ~Pad, ~Praž) in senectute sua; i budeš sě krmiti na tvé hody BiblOl Dt 16,14 (v slavnosti tvé ~Pad, v svátek tvuoj ~Praž) in festivitate tua; i na starost i z mladosti AlbRájA 58b (i na starost i na mladost ~B, ~K, i na starost i u mladosti ~C); na sv. Havla pól druhé kopy a na sv. Jiřie pól druhé kopy grošóv ArchČ 6,5 (1401); ve dsky zemské vložiti, zapsati a očistiti [„zboží“] na prvé suché dni ArchČ 37,14 (1439); téhož léta na den Narození pána Krista hodinu na noc třetí BřezKron 465 in die Nativitatis Christi … hora quasi III noctis; na sv. Jiří minulý Půh 6,98 (1481); aby byl [držitel dědin] na ten den ráno před sluncem s přátely ZřízVlad 73 tali die; ║ postím sě dvakrát na neděli EvBeneš 78a (L 18,12: dvakrát v týden BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, dva dni v týden EvVíd, dvakrát v témdni ~Ol, dvakrát do téhodne BiblLit, ~Praž, dva dni z neděle EvSeit, dva dni neděle ~Rajhr) bis in sabbato za týden, do týdne, týdně; maž všecku hlavu jednú na den túto mastí LékSalM 217 in die za den, denně; tehdy mám ta sbožie svrchupsaná utvrditi a ujistiti, na ty časy, jakož svrchu psáno stojí ArchČ 37,14 (1439) v těch termínech, v těch lhůtách (tj. čtvrtletně); kto by měl na léto býti v pekle, lépe aby letos byl RokLukA 355a příští rok na stará kolena v. koleno, na zajutřie v. nazajutřie atp.

2. se zájmenem „každý“ n. „všaký“ na něco, něco (akuz. typu každý den), nějak (adv. typu každodenně); vyjadřuje pravidelně se opakující časový úsek, v němž se něco děje: to na každý den mysli, aby mohl dobrým svědomím tohoto světa otstúpiti Túl 85b quotidie; Na každý den šturmováchu [Řekové obléhající Tyrus] AlxV 2054; paní na každý den do kostela … chodieše PasMuzA 284 frequentius; svatá Marta … na každý den stokrát, na každú noc tolikéžkrát klekala PasMuzA 379 in die, in nocte; Na každý den plakách JeronM 3a continue; třikrát na všaké léto mně hody budete slaviti BiblOl Ex 23,14 (~Lit, ~Pad, na každý rok ~Praž) per singulos annos; měj sě tak v hotově na každú chvíli, jako by ten den měl umřieti OrlojK 436; malá slepička na každý den vajce nese Čtver 79b omni die; noci mnohé vedúci beze sna, na všaký den trpieci práce MajCarA 9 quotidianos … perpessa labores; koliko vozuov uhlé na všaký týden u kovárni (-nij rkp) složilo by se PrávHorK 13b septimanis singulis; ustanovujeme, aby mohla přísaha požádána býti na každý čas súdný PrávHorK 48a omni tempore iuridico; a tak na každé léto máme … platiti ArchČ 3,281 (1420); vždy na každý svatý Havel [platit] ArchČ 26,127 (1487); ║ sluha boží má na každý čas hotov býti, aby dobré skutky činil ŠtítVyš 33b omni … tempore stále; bojím se pohřéchu, žeť nám na všaký den umře [papež] ListářRožmb 3,186 (1447) každým dnem

3. [zpravidla s určením míry trvání daného časového úseku] na něco, po něco; vyjadřuje dobu trvání děje n. stavu: člověk urozen z ženy, na krátký čas živ sa, naplněn bývá mnoho zlého ŽaltKlem 155a (Job 14,1 brevi vivens tempore: na krátce ~Pod, za krátký čas BiblLit, ~Pad, krátký živ jsa čas ~Praž); nemožieše jeho nésti [Ježíš kříže] na malú chvíli AnsVít 53a; věz to, ježť já na malý čas budu trpěti, ale na věky živ budu s Jezukristem PasMuzA 301 tempore modico … aeternaliter; nižádný na najmenší chvíli bez tebe živ býti nemóže JeronM 31b ad momentum; a plniece je [ustanovení], na dlúhý čas budete tráti v zemi, v nižto přijdúce … vejdete k držení BiblOl Dt 32,47 (~Lit, dlúhého … času ~Pad, dlúho ~Praž) longo … tempore; aby letěla [žena s křídly] na púšč na své miesto, tu kdež pokrmuje sebe pochovávajíc sebe na čas a na časy a puol času BiblOl Ap 12,14 (~Pad, za čas a časy ~Praž) per tempus et tempora; [všední hříchy] otlučijí na čas ot boha (-uo- rkp) AlbRájA 7a ad tempus; Petr Húgvic požíval těch 80 zl. na 10 let a já skrze to k škodě přišla, že mně jich tak dlúho nedal Půh 6,247 (1490)

4. [u výrazů nastoupení děje n. stavu] na něco; vyjadřuje časový úsek, na který je určeno trvání něčeho: a nynie jako … na okamženie učiněna jest prosba naše před pánem bohem naším BiblPad 1 Esd 9,8 (~Praž, za okamženie ~Lit) ad momentum; na noc polož na tu korunu prach z tragantu LékSalM 307 nocte; aby plat ten … při tom oltáři zuostal na věčné časy ArchČ 37,63 (1456); od datum listu tohoto až na čtrnáste dní pořád zběhlých ArchČ 15,311 (1469); že jest [Markvart] na mně vyprosil koník na dva aneb na tři dny a již jej má více než puol léta u sebe Půh 6,195 (1482); ║ kteréhož vieš nerovného, k sobě aniž podobného, přěhověj (-uo- ed.) mu, raziť tobě, Na čas, měj smysl při sobě KatoVít 71a tempore ei cede nějakou dobu, dočasně; na svój poslední den … ten poklad zachovaj RadaOtcP 640 do posledního dne, do smrti; súdce na čas požívá spravedlnosti a na čas milosti Astar 141a časem – časem, někdy – jindy na věky v. věk atp.

5. [u výrazů dílčího časového úseku] na něco, k něčemu; vyjadřuje časový úsek, do něhož něco přetrvává: když nasta hodina devátá na den AlexPovB 274a devátá den; šli s sviecemi a s pochodněmi, neb bylo již daleko na noc LetDěčB 149b; když již svítalo na neděli BiblPraž Mt 28,1 (večer v sobotu, jenž sě chýlí na neděli ~Drážď) vespere autem sabbati, quae lucescit in prima sabbati; maje provésti [obžalovaný], kdež jest byl… tu noc na pátek i tudiež ten den v pátek celý NaučBrn 141; neb již sedím osm neděl a na devátú již de ArchČ 8,104 (1472); jestliže by který hrnčíř dělal hrnce … po slunci na neděli ArchČ 14,485 (1488); když mi… šestnácte let minulo a na sedmnácté léto mi šlo ArchČ 16,502 (1496) ♦ na večer v. večer atp.

6. na to, nato adv. [u sloves vyjadřujících následnost vzhledem k ději jiné věty] nato, potom, pak: jehož hřiebě to, otáza, proč mu by bylo pojato. Pověděchu řkúce nato LegUmučKl 34; sněz kus kořene omanového a napí se vína nato a polož se málo nato LékFrantA 42b; když by sě člověk opil, neslušie jemu jiesti nato LékVodň 259b; král Jiří JMt dal jest moc sirotku, aby statek svuoj zřéditi mohl, a on na to řiedil ArchČ 9,459 (1488)

C. určení způsobové

1. na něco; vyjadřuje kvalitu děje; [typ „na rovný diel“] něčím (rovným dílem ap.); [typy „na krátké roky“, „na rychlost“] nějak (adv. krátce, rychle ap.): sta sě to na krátké roky AlxV 1172 (po krátké roky ~H); neb přivedeš na ně [Hospodin na nepřátele] lotra na rychlost BiblDrážď Jr 18,22 (~Ol, vnáhle ~Lit, ~Pad, ~Praž) repente; peněz tvých nedávaj jemu na lichvu BiblOl Lv 25,37 (~Lit, ~Pad, ~Praž) ad usuram; kněžie … toho [zádušní mše] odbudú leckaks na pospěch brebcíc ŠtítKlem 157a; quod deus sit tamquam pincerna, qui sic prestat super dicam na vrub HusBetl 3,59; krávy na úrok dávali [kněží], penězi lichvili PísSvatokup 119; když vidí člověka chudého, tehdy jemu pivo vystavujú na dluh LetKřižA 419; a o ty [peníze] se dělé všickni … na rovný diel ZřízVlad 93 aequaliter; jestliže by kto na shony honili ZřízVlad 280 tumultuatim; poněvadž jest [Bohuslav] komorníka na zmatek vzal ArchČ 37,697 (1454) zmatečně, neplatně, proti právu; což na váhu prodávají [kramáři], aby prodávali na váhu librovú ArchKutn 243 (1462); lidóm mým nedal [obžalovaný] na rukojmí dobytka i šatství Půh 6,127 (1481); ║ [Alexander k Dariovi:] poslal s mi máku mieru pravě to na vši vieru, že tolikéž jmáš svých lidí AlxV 1087 s plným přesvědčením; města a věže na velmi velikú výsost dělati jsú sě snažili PulkB 1 in altitudinem maximam do velké výše; item dán jest list otevřený na papíře slovutnému Martišovi… na takový zpuosob, aby týž Martiš… činží… nedával ArchČ 18,60 (1498) v tom smyslu na míšensko v. míšenský atp.

2. na něco, k něčemu (lze překládat též větou účinkovou); vyjadřuje výsledek děje n. účinek vlastnosti, zvláště jako důsledek jejich intenzity: k tomu všemu byl [vévoda] dospělý i na div ovšem umělý AlxV 1675; až ho popad [Jidáš bratra] hi utopi Na své prohřěšilé hoře LegJidD 2b 10; urodil sě jest blázen na svú hanbu BiblDrážď Pr 17,21 (~Ol, ~Lit, v pohanění svém ~Pad, ~Praž) in ignominiam suam; na divy počě [kníže Vratislav] ten klášter milovati HradProk 28b; uchopivše [sv. Apolináře] kyji na smrt ubichu PasMuzA 344; na mé ste hoře pověděli jemu BiblOl Gn 43,6 (~Lit, k mé … biedě ~Pad, k mé … žalosti ~Praž) in meam … miseriam; a také někdy jako na posměch bude někto někoho šlechetného jmieti jméno ŠtítSvátA 38b; nec male defossum famulatur furibus aurum ani slúží t. nenie na užitek GlosSed 117b (gl.: in nullam utilitatem confertur); kteřížto zle užívají moci sobě dané na bezprávie neb škodu obecnieho dobrého PrávHorK 21a in praeiudicium; ty penieze vzieti v křesťanech nebo v židech na naši na všech škodu ArchČ 3,281 (1420); kteréž [věci] nejsú na překážku podstatným KorMan 16b; jakož by potom jim … na zlé … přijíti mohlo SebrKron 9a; mnoho bylo zraněných …, avšak málo na smrt zbitých BřezKron 478 paucis vero interfectis; a tak i podnes tu jsú [zloději koní] na lidskú škodu Půh 4,302 (1460); ║ ne in vanum graciam <recipiatis> na prázdnost HusBetl 3,26 bez účinku, marně na darmo v. nadarmo, na prázdno v. naprázdno atd.

3. [u sloves rozčleňování n. spojování] na něco, v něco (kniž.); vyjadřuje výsledný stav, v němž se subjekt n. objekt ocítá dokonáním děje: sešli sě zákoníci na hromadu EvSeit 147a (Mt 22,34: v hromadu EvRajhr, BiblOl, ~Lit, ~Praž, v jednotu ~Drážď, EvBeneš, v jedno BiblPad) convenerunt in unum; by tú prudkostí v tom hoři na drobty sě nezřezalo [ptáče letící skrze mučidlo] LegKat 2802; tiť [větrové] jsú u moři stvořeni a na čtvero rozděleni VítAlan 9a; i přetína je na dvé BiblOl Gn 15,10 (~Card, ~Praž, na poly ~Pad) divisit ea per medium; země chanaanská, ješto na pět králíkóv … dělí sě BiblOl Jos 13,3 (~Lit, ~Pad, ~Praž) in quinque regulos … dividitur; [v zrcadle] na kusy rozbitém OrlojK 447; a když uzrá nežit, rozřež jej na dvé neb na tré úhelně, ale ne na kříž LékSalM 222 per medium vel secundum figuram triangulatam; rudu ztlukúce na drobné kusy rozdělují dobrú od zlé PrávHorK 15b in partes minutas; vídali [Krista] lámati chléb na poly (napoli rkp), jako by nožem krájel KorMan 74a; vezmi … vitriolum a bielý kamenec i ztlučiž to na prach LékChir 280b; ║ učinil [Hospodin] měsiec na časy, slunce poznalo jest západ svuoj BiblPraž Ps 103,19 (v časy ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap, BiblPad, v času ŽaltWittb, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit) in tempora stvořil měsíční fáze

4. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o hudebních nástrojích] na něco; [o finančních prostředcích] za něco, z něčeho: ten každý [rytíř] sám na svú ruku člověkóv bliz do sta zabi AlxV 1639; zamkne [panna] sklep na devět zámkóv BruncBaw 12a; král … s svými pannici na mieč jhra ApolBaw 212b; aby každý slepý … sto šilinkóv měl a na to sě živil GestaB 80a; pyšně sě odievá [zjevný hříšník] na almužnu HusPostH 145b; když by varhaník … na varhany bil neboližto houdl ArchČ 29,7 (1447); a to všecko na krev obce robotné jednají [páni] ChelčLid 100a za cenu krve; a to na oko vidíme i ušima slyšíme AktaBratr 1,363b; kto kdy bojuje na své náklady? BiblPraž 1 C 9,7 (o svém žoldu ~Ol, o svých žoldech ~Lit, ~Pad) suis stipendiis; hudú [hudci] na húsle své BiblPraž Ap 14,2 (na svých húslech ~Pad, v húsle ~Drážď, ~Ol) in citharis suis; a ten dobytek dal [úředník]… na hotové penieze ArchČ 7,376 (1469). – Srov. na II C 2

5. na něco, co do něčeho, pokud jde o něco; vyjadřuje zřetel děje, stavu n. vlastnosti (tj. nač se omezují, čeho se týkají): Na to svědka slunce jmámy ModlKunhA 57; na své údy, na kteréž nemocen byl [nemocný], plné zdravie vzal PulkS 45; Svatopluk zceliv sě na bolest toho úraza PulkB 93 oculi cicatrice sanatus; Jakub klécieše na nohu BiblOl Gn 32,31 (~Pad, okulhavěl jest ~Praž) claudicabat pede; ale někteří jsú chudi na sboží, avšak ne duchem ŠtítVyš 63b pauperes rebus et non spiritu; neb lakomstvie netolik jest na penieze, ale na povýšenie HusPostH 42b; lippescere na oči truchliti vel šilhati SlovOstřS 139; [krtice] tvrdé na dotčení LékSalM 277 ad tactum; infirmior mdlejší na rozum VýklKruml 128b (Sir 24,38: churavý na rozumu BiblOl, ~Lit, mdlejší ~Pad, ~Praž) rozumem; zbožie, na kteráž sme kupce mohli mieti, ta sme prodávali ArchČ 6,402 (1422 ?); jsú na to kanonové a dekrety, že ženy nemají blízko k uoltáři přistúpiti RokPostB 373 o tom; a potom vylil [pan Jan] báni hořkého lupene k útržkám, k hanění i potlačení, nemaje na to jistoty ani duovodu žádného KorMan 8b; aby dal [král] Pražským dávno žádané na 4 artikule slyšení bezpečné BřezKron 434 super IV articulis; poručníky činím urozené pány … na zisk i na ztrátu Půh 6,1 (1480); a k tomu aby z téhož městečka vospu platili šest set strychuov … počítajíc na každého, v čemž kto od starodávna sedí a platí ArchČ 18,209 (1500); ║ tuto se počíná předmluva… na Kroniku trojánskú TrojK 78a prologus super historia předmluva kroniky, ke kronice; umenšenie pomsty na hřiechy ŽídSpráv 273 za hříchy na jednoho u číslovky na jednoho, proti jednomu; vyjadřuje poměr číselných údajů: tisíc na jednoho tvého jmám rytieřstva AlxV 1047

D. určení míry

1. na něco, nějak (překládá se též spřežkou vzniklou ze stč. předložkového pádu); vyjadřuje intenzitu děje vytčením hranice, k níž děj dospívá: když sě ten skupec na smrt roznemohl PasMuzA 120 infirmatus ad mortem; zatiem ciesař skrúcen jsa velikú bolestí … až na smrt nemáháše VeronM 242a usque ad mortem; ║ rybníček mi na hlavu vylovil a háj mi srúbal Půh 6,228 (1490) do poslední ryby; [nemocný] budeť spáti, lečť by jemu na smrt bylo LékChir 120a velmi zle, k smrti na hlavu v. hlava, na poly v. napoly, na prosto v. naprosto atp.

2. [s udáním počtu] na něco, asi něco (akuz.); vyjadřuje přibližně (popř. obrazně) míru vlastnosti n. přibližný počet osob či věcí, jichž se děj týká: na šest set jich [dívek] sě do Děvína sebra DalC 8,22 gen ses hundirt; a biechu ta kopyta široká na tři prsty AlexPovB 279b; [na sukni] haklíkóv na tři sta PodkM 376; zmuož liť se těch nemocí, budeť [muž] živ na sedmdesát let LékFrantA 157b; a najposlednější [kardinál] měl na padesát koní KorMan 66a; i zbito jest mužuov v té bitvě … jako na čtyři tisíce BiblPraž 1 Rg 4,2 (ke třem tisícóm ~Ol, ke čtyřem tisícóm ~Lit, jako čtyři tisíce ~Pad) quasi quattuor milia virorum; ║ však mu tu [Abrahámovi v Judeji] bóh neda dědiny na kročěji, točíš najmenšie částky ComestC 356b (A 7,5: ani na kročeji BiblPraž, ani stopy nožné ~Ol, ani stopěje nohy ~Pad) nec passum pedis ani na krok veliké; kněžie drev nikoli zapáliti nemuožechu, na desetkrát se o to pokúšejíc TrojK 156a fere decies snad desetkrát, skoro desetkrát

3. [při srovnávání] nad někoho, nad něco, více než něco; vyjadřuje míru děje udáním hranice, kterou děj překračuje: [Šalomoun] smyslem vzšel (wſyel rkp) na všě lidi AlxV 26; rozmnoženy sú [mé hříchy] na vlasy hlavy mé ŽaltKap 39,13 (nad ~Wittb a ost.) super capillos; važ duchovnie na tělesné, neb každý <kto> váží pochotnost toho světa nad duchovnie, nenie hoden zlata ŠtítBrigC 63a; odlúčenie jich k věčnosti ani na časy svrchupsané výše sě nestane MajCarA 17 ultra praescripta tempora — v gradační tautol. konstrukci elativní: bolest má na bolest, ve mně srdce mé truchlo BiblOl Jr 8,18 (bolest má nad bolest ~Lit, ~Pad, ~Praž) dolor meus super dolorem; a protoť sem toto psal, abych, když přijdu, neměl zámutku na zámutek z těch, z nichžto měl bych se radovati BiblPraž 2 C 2,3 (smutka nad smutek ~Ol, ~Lit, ~Pad) tristitiam super tristitiam. Jen bibl.

4. [u označení osob téhož druhu] nad někoho, navíc k někomu, kromě někoho; vyjadřuje normu překračovanou subjektem děje: jako žena cizoložnicě [jsi byla], ješto na svého muže přivodí cizie BiblOl Ez 16,32 (tak i ost.) super virum suum; budeš li trýzniti dcery mé a uvedeš li ženy jiné naBiblPad Gn 31,50 (~Praž, mimo mé dcery ~Ol) super eas. Jen bibl.

E. určení příčinné

1. pro něco, pro někoho, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod děje: hi chcu projíti tú cěstú, Na to, což jězdě po městu slyšal sem LegApD 1b 10 eo, quod; neroďte plakati na mě, ale na vás samy plačte a na syny vašě EvOl 260a (L 23,28: BiblDrážď, ~Ol~Lit, ~Praž, samy nad sebú ~Pad) super me … super vos ipsas … super filios; zlý králi, netruď sebe na to LegKatMenB 384; a ktož na svého těla rozkoš netbá ani na tělesný pokoj na ten čin, aby tiem viece bohu duší dobyl AlbRájA 26a; a křičal jest [Kristus] jistě věččím hlasem, než ženy křičie, když rodie, křičel na bolest HusPostH 84b; najviece bohatec na jazyk úpí, nebo bezpochyby mnohými hřiechy skrze jazyk hřešil jest ChelčPost 169b

2. na něco (překládá se též větou účelovou); vyjadřuje účel děje; [o něčem prospěšném někomu] k něčemu; [o symbolech, znameních ap.] jako něco: dal [Bůh] proklati sobě bok, rucě, nozě obě na spasenie tobě LyrDuch 71; nepřišel [Ježíš] na slúženie EvVíd 7a (Mt 20,28: k slúžení ~Beneš, aby jemu slúžili ~Zimn, pod. ~Ol, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) ministrari; sotně móž [umírající Darius] ruky podati pravé přiezni na stvirzenie i všie řěči na znamenie AlxM 123,124; vypiem čiešku tu na čest Michalu svatému DalC 30,19 in sante Michels ern; povrhli sú tvých svatých těla jako umrlú mrchu na pokrm ptactvu PasMuzA 305; Jaromíra jest byl [Břetislav] na učenie dal, aby časem svým knězem mohl býti PulkB 62 studiis tradiderat; dal sem vám … všeliké dřěvo jmajíce v sobě samém siemě …, aby bylo vám na pokrm BiblOl Gn 1,29 (za pokrm ~Praž, v pokrm ~Pad) in escam; a druhdy dárkové na pamět té milosti vzcházějí mezi nima [mezi milenci] ŠtítVyš 27a pro memorialibus caritatis; dárky na potvrzenie a ku paměti té milosti … šelí ŠtítVyš 50a pro memoriali … et pro incentivo amoris; na památku umučení pána Krista JakSpas 182b propter … commemorationem; velmi krásný květ z květa na spasenie všeho světa, syna si porodila PísHusit 33 (za spasenie ModlMil 151a); řasy vlasuov, jenž jsú očima dány na obranu, často bývají na škodu i na zkaženie LékRhaz 47; své pečeti podle mne přivěsili [páni] na potvrzenie k tomuto listu ArchČ 37,14 (1439); šel [Kristus] do Nazareta na to, aby učil RokLukA 99a; co pak od staradávna na pomoc chudým Kristovým bylo nadáno KorMan 113a; ║ neroď prositi za lid za tento na dobré BiblDrážď Jr 14,11 (~Ol, k dobrému ~Lit, ~Pad, ~Praž) in bonum k jeho dobru; [sv. Jakub k boháčům:] zlato a střiebro vaše zerzavělo a rez ta bude vám na svědečstvie ŠtítBojVyš 9a in testimonium svědectvím; da jemu sto funtóv zlatých na ten čin, aby ižádné mužské hlavě Tarsie nedal ApolT 324a s tím, s tou výhradou; a k tomu také dáváme jemu moc, aby sobě mohl udělati voboru na vlky ArchČ 18, 207 (1500) proti vlkům

3. na něco; vyjadřuje jako cíl děje nějakou činnost n. stav; [o dějovém cíli subjektového pohybu] překládá se též příslušným inf. n. větou účelovou: [slovo, tj. Kristus] pro naše vykúpenie na smirt prodáno PísOstr 14; a když sě na vojnu vybra [Alexander], všěch lidí pět tisíc sebra AlxV 376; by na lov v hojnéj čcti jěno LegPil 1b 7; jeho [sv. Pavla] na smrt povedu PasMuzA 301 ad locum supplicii; ten, jenž jest … nešel s nimi na ten úřad, točíš kázat BiblOl A 15,38 (na ten úřad kázanie ~Pad, ku práci ~Praž) in opus; své súsědy na radovánie sezvala [žena] ZrcSpasK 79; ež máme nocí na jitřni vstáti, abychom bohu dlužnú vzdali chválu ŠtítSvátA 18a; petens convivia cene všed na hody večeře GlosSed 125a; a šel s nimi ne k tanci, ale na modlenie HusPostH 14b; nechtělo se jim [nepřátelům] na tu žeň, kdež se nadáli pokliditi, vykročiti KorMan 10a; sjeli se … na rokování BřezKron 509 tractaturi; ║ cenasmon slóve nemoc, že sě člověku chce na chyšku, avšak nemóž LékFrantB 195a na stranu, na záchod; opásán jsem provazem jako zloděj, kteréhož na šibenici vedú s provazem KorMan 79a na popravu oběšením

Předložkový pád na s akuz. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem: má tuto funkci zvláště u sloves pohybu (n. u sloves děje spojeného s pohybem) s významem přeneseným (např. jíti na koho ‚patřit někomu‘, přijíti, spadnúti na koho ‚připadnout někomu‘, vsaditi koho nač ‚dosadit někoho na něco‘, položiti co na koho ‚uložit, určit něco někomu‘; kvapiti, nastati, tisknúti na koho/co ‚naléhat na někoho/něco‘, navoditi, vésti koho nač ‚vést, mít někoho k něčemu‘; srov. A 1 a A 2), u sloves zrakového vnímání (např. hlédati, hleděti, patřiti, vezřieti, vzhlédati na koho/co; srov. A 3), oslovení (na. volati, povolati, vzmluviti na koho; srov. A 3), útočení (např. běžěti, hnáti, udeřiti, vytéci na koho/co; srov. A 4), nařčení a projevů nepřátelství (např. mluviti, pomlúvati, vrtrati, žehrati na koho; hněvati sě, horšiti sě, nechuten býti, sočiti na koho; domnieti sě, jmieti domněnie na koho, ‚podezřívat někoho‘; srov. A 4), odpovídání (otepsati, otpověděti na co), u sloves vědění, myšlení, pamatování (např. mieniti, mysliti, pamatovati, rozpomienati sě, vzpomienati, vzpomanúti na koho/co; srov. C 5), u sloves zájmu a péče (např. pečovati, starati sě, tbáti na koho/co; ptáti sě na koho/co; snažiti sě, usilovati nač ‚snažit se, usilovat o něco‘; srov. C 5) a u příslušných jmenných odvozenin; k vazbám předmětovým plynule přecházejí slovesa a odvozeniny typu E 1 (např. kvieliti, stonati na koho/co ‚naříkat nad někým/něčím, želet někoho, něčeho‘). Viz též GbHistMluvn 4, 450n. a jednotlivá hesla příslušných významových okruhů v našem slovníku

II. s lokálem
A. určení prostorové

1. [u sloves nezacíleného děje, polohy, umístění a přemísťování] na něčem, na někom; vyjadřuje jako místo děje (stavu) povrch či horní část něčeho n. někoho: král tvój přišel tobě pokojný, a sedě na oslici EvSeit 139a (Mt 21,5: tak i ost.) super asinam; král … sedieše na vozě AlxBM 31; na rukú nošen LegJidM 52; nósta kámen na kameni LegJakK 218; Jan jmějieše … pás kožený na svých ledvích EvZimn 1a (Mt 3,4: BiblDrážď, na bedrách ~Praž, u bedr EvOl, BiblOl, ~Lit, ~Pad) circa lumbos; na němžto [oslátku] jest nikdy ižádný člověk nesedal BiblDrážď L 19,30 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) cui nemo … sedit; ku podobenství svietedlnicě … na sviecnu v domu božiem postavenéj JeronM 1b supra candelabrum; sedě na bielém koni PulkB 103 insidens equo albo; staneš na skále BiblOl Ex 33,21 (~Lit, ~Pad, ~Praž) supra petram; na kříži pně ŠtítBojVyš 4a in cruce positus; mějiechu helmy na hlavách ŠtítBrigC 88b; pěš i na koni RadaOtcP 540; Na krásném pazdeří rádi psi léhají PříslFlaš 45b; na mnohých lodech připlynuchu [rytíři] TrojA 91a cum multo navigio; ať by i jiní toho břěmene na svú plecí pro obecné dobré potiepali TrojA 158b; placido … marmore na milém, t. na hladkém mramoru GlosSed 85a; et statueris in conspectu toti mundo, sicud in mediastinum jako by stál na pranéři HusBetl 1,53; o hlíze … na pažiech a pod pažemi LékSalM 204; ježek pospěš, jablka na sobě nesa KorMan 184a; jináč roztrháme na tobě ty všecky plachty [tj. ornáty] BřezKron 449 distrahemus tibi tua omnia ornamenta; nůž bude mokr na tom místě AlchAnt 11a; ║ taká bieše pamět na nich [knihách] popsána BiblOl 1 Esd 6,2 (~Praž, na nie ~Pad, v ní ~Lit) in eo v nich; synu, dajť bóh dobrý čas zvésci život na též stopě (ſtupye ed.) RadaOtcP 25 (v obraze) stejným způsobem

2. [u názvů písemností] na něčem (napsaný, písemně vyhotovený): list, k kterémuž jest pohnáno, svědčí na 7 ſß gr. platu ročního, a dobrá vuole na papíru Nevlasova ukazuje na 8 ſß gr. platu ArchČ 4,554 (1455); mám list na pargameně s majestátem slavné paměti císaře Zigmunda ArchČ 15,306 (1456); na kteréž [peníze] manželu jejímu … dal již jistotu na papíře s visutými pečetmi ArchČ 6,511 (1476); list otevřený na papíře ArchČ 18,60 (1498)

3. [u sloves nezacíleného děje, polohy n. umístění] na něčem; vyjadřuje jako místo děje (stavu) nějaký prostranný objekt, zvl. vyvýšený; [o lese, městu, hradu, domě ap.] v něčem: zlí ničs nejmajú na neb̕u, vy ničs na zemi Túl 12b in coelo … in mundo; zavřě sě s ní [s ženou] na svém hradu AlxV 101; najlepšie [kronika] na Boleslavi byla DalC předml. 38; svázánu ostavichu ji [dívky Šárku] na lesě DalC 13,13; čsož pravím vám ve tmách, povězte na světle EvOl 325b (Mt 10,27: tak i ost.) in lumine (v obraze); Na příhořích na tvých a na údolech na tvých i v potociech zbití mečem padati budú BiblDrážď Ez 35,8 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) in collibus tuis et in vallibus tuis; já jsem učil zjěvně, na prostraně, a nikdy jsem nemluvil nic tajně AnsVít 49a palam; ciesař Filip na svém pokojíku v stanu ležieše PasMuzA 426 in stratu suo; počě … na hluchém hvozdě přebývati OtcB 154b; ten den máje měsiece v prvú hodinu na Praze KarŽivA 336 (v Praze ~C) in Praga; sienci pak na próčelí [vystavěli], ješto se tiehne na dél BiblLit 2 Par 3,4 (~Praž, na protičelí ~Pad, u próčelí ~Ol) ante frontem; ut fiat celo … voluntas na nebi GlosSed 68a; jistáť jest věc, žeť jest na Piesku Žižka ListářRožmb 1,20 (1420); in plateis na roscestí HusBetl 2,156; jáť sem viděl jedno děťátko v Kremoně na špitále LékSalM 212 in quodam hospitio; ono sítí a rákosí nemuož ruosti bez vody, na suše RokPostB 495m; na Karlově kázal mnich KorMan 78b; dán [list] prostřed pekla na našem palácu KorMan 115a; an již byl utekl…, koníka na hospodě nechav NaučBrn 7 (1491); byl [Duchek] pod Šilperským na mlýně Půh 6,324 (1493); ║ kněz sě jě kostela na Prazě činiti DalC 29,35 obir Prage na Pražském hradě; a když sta šestá hodina, učinichu sě tmy na všiej zemi BiblDrážď Mc 15,33 (~Ol, po vší zemi EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž) per totam terram po vší zemi; to uzřěv centurio, jenž na straně stáše BiblDrážď Mc 15,39 (~Ol, protivo EvOl, naproti BiblPraž, proti ~Lit, proti tomu ~Pad) ex adverso stranou — v šlechtických přídomcích: Zdýnka z Odlochovic seděním na Kraví Hoře Půh 2,19 (1406); pana Hynka z Valdštejna a na Židlochovicích Půh 5,282 (1481) ♦ na světě v. svět atp.

4. [u sloves polohy n. umístění, zř. děje] na něčem, u něčeho; vyjadřuje místo, v jehož blízkosti něco je, se nachází ap.; [o vodních objektech] nad něčím: uzřě [kníže], že sedlská dievka na potoce stáše DalC 41,3 obir einem bach; jehož [Petra] když uzřě jedna dievka sediece na světle BiblDrážď L 22,56 (~Ol, u světla EvOl, BiblLit, ~Pad, u ohně ~Praž) ad lumen; v Kolíně na Rýně v tom městě PovOl 249a; leží [město] na veliké vodě CestMandB 66a; [městečko] se dvěma mlýny na Labi ArchČ 16,151 (1463); ║ hospodin, jenžto jest vyvedl syny izrahelské <z> země na puolnoci BiblDrážď Jr 16,15 (~Ol, ~Lit, ~Praž, z země ot puolnoci ~Pad) de terra aquilonis na severu ležící; ti všickni [rytíři] biechu na rucě králově BiblOl 2 Par 17,19 (k ruce králově ~Lit, ~Pad, ~Praž) ad manum regis k ruce; [neznámý k Oldřichovi z Rožmberka:] mněť se zdá, čímž by mohli to uvésti, ať by lidi na sobě držeti musili, tiem vám lehčeji bude ArchČ 3,52 (1449) při sobě, pohromadě; za zdí městskú podle fortny na pravé ruce, jako z města jdú ArchČ 18,343 (1466) po pravé ruce státi na súdě v. státi atp.

5. [u sloves uvedení do polohy] na něčem, na něco; vyjadřuje jako cíl děje povrch n. horní část něčeho: a postavi jej [ďábel Krista] na zábradléch chrámových BiblDrážď L 4,9 (~Ol, na stolici ~Lit, na vrchu ~Pad, ~Praž) super pinnam; vyletě z toho člověka črt… i sěde na kostelniej střěšě PasMuzA 313; osvietiv světlo, i postavi na sviecnu OtcB 48a super candelabrum; [Vladislav] syna svého na stolici po sobě usadil panovánie PulkB 138 in regis dominio substitutus (v obraze); položil sem písmo svatých v Betlémě na stěně HusBludM 201a; v Konstancí intimací ohlašování zjevně na fortnách, na branách města přilepoval a přibíjel jest [Jeroným] BřezKron 336 portis ac valvis … affixerat

B. určení časové

1. [o části n. fázi nějakého časového celku] na něčem, v době něčeho; vyjadřuje časový úsek, v jehož průběhu se něco děje n. trvá; [o úseku dne] za něčeho: to [slovo] bieše na počátce u boha EvSeit 140a (J 1,2: ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Praž, u počátcě ~Ol, ~Pad, v počátku ~Lit) in principio; ochoten jsi [světe] na počátce, ale však velmi krátcě AlxV 1943; na prvém sluncě vzeští oboji jsú boj podjěli BiblDrážď 2 Mach 10,28 (~Ol, ~Lit, prvnieho slunce vzeštie ~Pad, když vycházelo slunce ~Praž) primo … solis ortu; tam k boji hna [Šlechetnost] času na tem, Zlobu silně pobi mlatem BawEzop 135; všěch božích múk na ostatcě ModlMil 57a; Alexander … vtrhl jest dále do Indí na skonání měsiece črvna AlexPovB 262b mense Iunio deficiente; přišel jest Astarot k roku na úsvitě Astar 140a tempestive; jiná proměna výkladu [snů] musí býti na počátce měsiece, jiná na střědmě, jiná na úštku, jiná na skonání BřezSnářM 179a; clarescente die na úsvitě GlosSed 123a; druhá se mše slúží jako na úsvitě, ješto již temnosti s světlem se dělí RokPostB 551; ║ toho večera na mešporniej hodině přijidu posli KristA 103a o nešporní hodině

2. [o ději] na něčem, při něčem; vyjadřuje nějaký děj (událost) jako časové zařazení jiného děje n. stavu: a jakžto zbierán bývá kúkol a spálen bývá ohněm, takežť bude na dokonání (-ye ed.) světa EvOl 297b (Mt 13,40: na skonání BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, ~Praž, na skončení ~Ol) in consummatione saeculi; při jeho [sv. Václava] svatém těle i na přinesení i také na pohřebení i po pohřebení … hospodin … mnoho divóv … učiniti ráčil jest PulkS 43 in allatione; jakž obyčej jest na biskupovém svěcení na takovém PulkB 41 ut moris est consecrationis huiusmodi; všecko zlato, což jeho jest ztráveno na diele svatiny BiblOl Ex 38,24 (~Lit, ~Pad, při dělání svatiny ~Praž) in opere Sanctuarii; pro stud, jejž člověk má za hřiechy na zpovědi AlbRájA 53b; hřiechy nám odpustí na křstu ŠtítVyš 54b in baptismo; ut in conviviis najedúc se doma i nebude na hodech moci jiesti HusBetl 2,12; Ježíš … na večeři své poslední před smrtí svou vzev chléb požehnal jest jeho JakSpas 182a in cena; na otoku nóh … spomáháť mast LékRhaz 182; abyšte nehřešili tiem hřiechem leností na božie službě KorMan 2a; hřbety obrátivše utíkali jsou [nepřátelé], jeden druhého žádaje na běhu předběhnouti BřezKron 388 in cursu; ten na mučení řekl TeigeMíst 1,12 (1483); ║ [Kristus k učedníkům:] žádného na cestě nepozdravujte EvOl 322a (L 10,4: BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, po cěstě EvVíd) per viam po cestě; aby neustal na cestě, vezmi černobýl a vař jej LékFrantA 120a cestou; tať [mučedníci] sta sě jakžto Saul král a syn jeho Jonata na smrti nerozdělila PasMuzA 308 in morte v smrti

3. je-li předložkový výraz doby trvání něčeho utvořen z jmenného tvaru adjektiva n. z jiného tvaru neúplného paradigmaticky‚ poklesá již v stč. v spřežku: na dléch (v. nadléch), na dlúzě (v. dlúhý), na krátcě (v. nakrátcě), na mále (v. namále) atd.

C. určení způsobové

1. v něčem; vyjadřuje kvalitu děje; [o vlastnosti] nějak (adv. typu čestně): zemřeme na cti pro naši bratří BiblDrážď 1 Mach 9,10 (~Ol, ~Lit, v moci ~Pad, v síle našie ~Praž) in virtute; aby chléb tak bielý, jako režný i podbělný, čistě a na spravedlnosti dělali [pekaři] pod tresktáním ArchKutn 238 (1432); lesy na spravedlnosti prodávajte chudině KrčínHrad 3b; chodil [sv. František] bosými nohami, ne na trepkách KorMan 38a; nenie potřebie obú dieluo ve dsky klásti …, než ten, kterýž se na hotových peněziech béře VšehK 167a; ║ a podnes jej [zajatého člověka] na rukojmích má Půh 6,212 (1482) jako rukojmí na jěvě v. najěvě, na měkcě v. měkký, na róznu v. rózný atd.

2. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o nástrojích] na něčem, pomocí něčeho; [o hudebních nástrojích] na něco: o nie [o lásce] jest takto psáno a na Písmě vykládáno VítAlan 1b; ano je [plátno] s nebe na zemi spušťuje na čtyřech provazích ComestK 257b quattuor linteis; na ručniciech tišě hudiechu BiblOl 1 Par 15,20 (~Lit, na žaltářích … zpieváchu ~Pad, na smyčce … prozpěvováchu ~Praž) in nablis … cantabant; což jest nečistého, to vypuštěno bývá na stolici Čtver 27b emittitur per secessum; z něhožto žalujete na svém žalobném listu BelA 160a; jakož na bule přikazuje [papež] HusPostH 15a; aby jeden druhému nic neškodil na řeči ani na skutku JakEpišt 21a; vzdajte chválu bohu našemu na húslech BiblPad Ps 146,7 (~Praž, v húslech ŽaltWittb, ~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Lit) in cithara; ║ nábožně a pokorně pokleknúc na svú kolenú, dajte se vinni pánu hospodinu LyrDuch 65 na svá kolena; to vše [válečné potřeby] při morském by břěze, v korábiech na kotvách věze AlxV 529 v zakotvených korábech; kto chtěl Žida jmieti, ten ho peněz na tridcětech vybiera LegJakK 223 za třicet peněz; ten příklad nechodí na čtyřech nohách KorMan 79a (v obraze) po čtyřech; který má [Jindřich statek] dskami nebo na listech nebo kterak koli jinak ArchČ 18,314 (1488) listinami připsán. Srov. na I C 4

3. [u sloves poznání] na něčem, podle něčeho; vyjadřuje příznak (příznačnou skutečnost) k zjištění něčeho: neb co které srdce miení, v kteréj vóli neb ve chtění, to vše znáti na vezřění AlxV 1481; neb bieše na jeho tváři i na očí poznal [Hilarion], proč bieše přijěl OtcB 160b; že na barvě i na vóni víno poznaComestC 71a in colore et sapore; a opět na postavě a osobě takto má člověk poznán býti BřezSnářS 28; na tom bývá [neduh] poznán, že člověk tiem okem nevidí LékSalM 235

4. na něčem, co do něčeho, pokud jde o něco; vyjadřuje zřetel děje, stavu n. vlastnosti (tj. nač se omezují n. čeho se týkají): jakáž slova mluví [člověk], takým na sirdcu sě vňutř pokazuje Túl 56a talis et animus comprobatur; přézen mají [mnozí lidé] na vezřění, a srdce vždy zloby miení AlxV 48; [dal Tobiášovi] polovici statku svého na dětech, na dievkách, na dobytku i na penězích TobB 316 (Tob 10,10 in pueris, in puellis, in pecudibus … et in pecunia: v sluhách, v dievkách, v braviech… i v penězích BiblPad); dal nám ten kardinál pomoc na lidu i na peněziech KarŽivA 349 (na pomoc lid a penieze ~C) auxilium gentium et pecuniarum; na pití a na jedení jmějiechu nedostatek PulkB 120 victualium et potus fuit inopia; směda sem, neb mě jest slunce na barvě proměnilo BiblLit Ct 1,5 (~Pad, u barvě ~Ol) decoloravit me; země … plodná na všem ovoci CestMandA 192a; auditu … reformans na sluchu GlosSed 93a; onen neb ona uzřiec jiného neb krásnú jinú na vlasech, na tváři, závidí jí HusVýklB 54b; lakomstvie na penězích HusPostH 35a (v penězích ~K); aby ižádný … jich [písařů] na statciech nebo na osobách nesměl kterakkoli zamucovati PrávHorK 11a in rebus vel personis; a tak se kají [falešní kajícníci] jedne zevnitř na postavě a na rúše RokLukA 153a; [kněží] bludni na vieře BřezKron 498; šest tisíc zl. uh. na zlatě, na rázu i na váze dobrých a spravedlivých ArchČ 18, 82 (1498); ║ neb spravedlný jest hospodin na všěch svých skutciech BiblDrážď Bar 2,9 (~Ol, ve všech ~Lit, ~Pad, ~Praž) in omnibus operibus suis ve všech svých skutcích; chtěl bych na tom šíji dáti, kdež to nenie toho máti, jenžto bohem sě činieše Vít 38b vsadit krk na to; na těchto třech osobách [božských] ijeden jich nenie dřév ani posléz druhého AlbRájA 48a in his tribus personis z těchto tří osob; chvále jmenovaného Mikuláše na životu i mraviech LetKřižA 185 za život; na Mikulášovi Hesoltovi a Dorotě Piknuoskové dluhy v témž svém kšaftě jmenovitě znamenané k záduší … otdala jest byla ArchČ 18,288 (1470) dluhy Mikuláše a Doroty; že na tom od krále JMti řádný zápis mám ArchČ 8,109 (1473) na to dosti jmieti na čem v. dosti atp.

5. na někom, u někoho; vyjadřuje osobu, na níž se něco projevuje n. uskutečňuje: všěcka na něm [člověku viděném ve snu] čstnost bieše AlxV 889; ať sě na mně ten div stane UmučRoud 3 se mnou; že se je to [slovo Ježíšovo] naplnilo na Korneliovi a na jeho čeledi ComestK 258b impletum in Cornelio; znamenie pravého božieho radovánie jest na člověku, když sě tomu všemu raduje AlbRájA 39a; také jsú někteří nravi na některém člověce AlbRájK 114 hominibus inhaerentes; coť jest Achiles nad jinými páchal, toť jest potom na sobě počil TrojK 147b; jako hnutie veliké k smilství bylo na svatém Pavlu a bývá na jiných HusPostH 42a měl sv. Pavel; facta est plaga in populo stalo sě jest poraženie na lidu VýklKruml 54b (2 Rg 17,9: nad lidem BiblOl, ~Lit, v lidu ~Pad, ~Praž); branci jsú někaké žlázy, kteréžto bývají na dietkách LékRhaz 111; ješto to všecko na tobě [na Pravdě] se pokázati může, právě jako na liščí kóži o letnicích, když se srsti zdrastí TovHád 83a

6. [u slovesa „jmieti“] v někom, v něčem; vyjadřuje osobu n. věc, které se připisuje vlastnost vyjádřená objektem děje: že na nás budeš jmieti [Oldřich z Rožmberka na králi Zikmundovi] laskavého pána ListářRožmb 1,16 (1420); má TMt velikého přétele na kardinálu Bononiensi ArchČ 2,435 (1447); aby měli příklad na těch věcech AktaBratr 1,134a; chtěl bych, ať na mně mají [služebníci] milostivého pána NaučRod 369

D. určení míry

spec. na prvniem, druhém … stupni“ [při charakteristice rostlin u adj. vyjadřujících teplotu a vlhkost] v prvním, druhém … stupni, ve výši prvního, druhého… stupně; vyjadřuje míru vlastnosti vytčením stupně: anýz … jest suchý a horký na třetiem stupni LékFrantA 115b; len jest horký na prvním stupni LékVodň 271b; pelynek jest horký na prvním stupni a suchý na druhým LékVodň 267a; kopřivné siemě jest suché a horké na čtvrtém stupni LékKřišť 138a; štěvík jest studeného a suchého přirozenie na druhém stupni LékKřišť 150a

E. určení příčinné

1. pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod, účel n. smysl děje; [o odměně] za něco: na čem by on [Ježíš] to trpěl, by nad nimi [Židy] kterú moc měl? Vít 24a; anebo sě jemu [obrazu] klanějte, anebo na tom život dajte PasMuzA 284 (na tom ~Kal, za to ~Tisk); nejsú pastýřé, ale nájemníci, ješto na mzdě pasú a pro zisk WaldhPost 67b; a tak slóve nájemník, že na nájmu slúží, neb námezdník, že ze mzdy tělestné slúží HusPostH 78b; jenž [páni] mordéře zle propúštějí na penězích, sami je berúce HusPostH 131a; blaze každému, ktož na pravdě sende KancJist 87

2. [o funkcích, povinnostech ap.] na něčem, v něčem, za účelem něčeho; vyjadřuje jako účel děje (stavu) nějakou činnost plynoucí z postavení subjektu: a když ciesař s kniežaty na radě sedieše, rozličné příhody súdieše DalC 29,11 (v radě ~L, ~F, ~V, ~Z); když na súdě sedieše [Pilát] BiblDrážď Mt 27,19 (~Ol, ~Lit, ~Pad, na súdnéj stolici EvOl, BiblPraž) pro tribunali; na stráži na mé stanu a vetknu meč BiblOl Hab 2,1 (~Lit, ~Praž, nad stráží mú ~Pad) super custodiam meam; tiežeť [soudce] slavně od přísežných, muož li ten den a tu hodinu slušně na soudě seděti PrávHorK 36a iudicio praesidere; aby v Čechách ižádný cizozemec na úřadiech nebyl LetKřižA 122 ed.; Jiskra byl na službě u krále římského LetKřižA 179 ed.; kterýž na almužně sedal u dveří krásných chrámových BiblPraž A 3,10 (k jalmužně EvOl, k almužně BiblOl, ~Lit, ~Pad, almužny prosě… sědáše ~Drážď) ad eleemosynam sedebat

Předložkový pád na s lok. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem: má tuto funkci zvláště u sloves polohy a umístění s významem přeneseným (např. býti, záležěti na kom/čem ‚záležet, záviset na někom, něčem‘, státi na čem ‚trvat na něčem‘, zóstati na čem ‚setrvat na něčem‘; srov. A 1), u sloves dohody a usnesení (např. sjednati sě, srovnati sě, svoliti sě na čem; srov. C 4), u sloves vyptávání a zjišťování (např. otázati, ptáti sě, vzeptati sě, ztazovati sě na kom; vzvěděti co na kom), žádání, vymáhání a nabývání (např. prositi, žádati čeho, co na kom; vyjhráti, vyklamati, vylúditi co na kom; dobyti, obdržěti, získati co na kom), u sloves záliby a účasti (např. zaľúbiti sobě na kom ‚najít zalíbení v někom‘, pracovati na čem) a u příslušných jmenných odvozenin. Viz též GbHistMluvn 4,456n. a jednotlivá hesla příslušných významových okruhů v našem slovníku

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


na interj., též , nať

1. upozorň. hle, pohleď(te): en na KlarGlosA 1053; naříkají [umírající]: Běda mně, nastojte, a na auve HusProv C4a; en na SlovKlem 3a

2. vybíz. na, tu máš; vybízí k přijetí něčeho: Nat peniezě za kniehy OtcB 55b ecce, accipe pretium; Na, vezma dajž chudým OtcB 159a accipe et da; i dal jesti jie tu lotkuši, a řka: Na, chovajž toho pilně VeronK 110; Tristramovi jej [plášť] milostivě vrže řka: Naa, tiemto se pláštěm nynie oděj TristB 175a; chlape, Na, jez TristS 211b; když nechceš beze mne jíti: Nat prsten mój BruncBaw 9b; na, vezmiž toto jabléčko a pokusiž SolfA 123b; qui cogunt unum bibere excessive ej, na, pí, že vylejí duši z sebe jako sysla z dúpě HusBetl 2,7; Na, čerte a diáble, mějž v nás plnú svobodu, a ty, pane bože, buď nás prázden RokPostB 166; Na, milý Otče, stvoření tvé RokPostB 521; nat, na tom má ruka TovHád 33b

Srov. Zubatý, Studie ,49n.; Trávníček, Neslovesné věty l,20n. – Ad 1: za lat. en stč. též aj, toť. – V dokladu z HusProv čte Rš citoslovce aná

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


na, præp., auf; stsl na in. versus. Z pův. nō, srov. ř. adv. ἄνω vzhůru. Pojí se s akkusativem a s lokálem. — I. Na spojené s akkusativem. (Vršovici) na velezskú horu knězě vyvedú DalC. 34, vésti koho, jíti… na horu atp. (kam?); Čechové na Prahu vzběhú t. 36; ženo, když pójdeš na mieſto, dobudeš mi kvasnic v těsto Hrad. 136b (na město, t. j. do města, do něhož cesta stoupá); když koláčiev napeku, hned je na mieſto povleku t. 337a (též); Čechové po řebří na zed leziechu DalC. 47; na které chcemy lesy jíti? Hrad. 5b, jíti na les; s velikým strachem na les běžím Otc. 103b; všed…na pokog Otc. 122b, jíti na pokoj; — tělo mé matky po jejie skončení vezmúce na udolce, ješto Josafat slove, neste ML. 24a, na údolé. — Bořivoj na otcóv stolec vznide DalC. 23, vzníti na stolec; ty s’ proto na svět přišel Modl. 43b, přijíti na svět; tvé vstúpenie na nebesa t. 32a, vstúpiti na nebesa; potom s ní (Břetislav s Jitkou) na kuon vsěde DalC. 42, vsiesti na kóň; jenž vsedáš na konie tvé ŽWittb. Hab. 8; — (dievky) Ctirada na kolo vzbichu DalC. 13, na kolo vzbíti. — Ľudie chodie na tyrh Rožmb. 29, jíti…na lov, na trh, na žeň, na hody, na súd, na muku atp.; kdy sě chcvě na trrh bráti? Hrad. 124b; musimy na low Hrad. 5b; Ruth chodila na žeň Ol. Ruth. 2, 22; poďte na ſuud Pass. 348; tak pak přěd ciesař na súd přišli Pulk. 115a; pozva jeho (Boleslav Václava) do Boleslavě na hody DalC. 30; žena své súsědy (fem.) na radowanye sezvala Kruml. 77a; po modlitvě abychom šli na naſſe diela t. 191a; na zpowied běžeti t. 253b; tehdy on dobrovolně jdieše na muku ad supplicium Ol. 2. Mach. 6, 19; ten na smrt teče AlxV. 1802; sv. Petr na ukřižovánie veden Pass. 301. — Vždy ť přijde když tehdyž na to, že se každému neřád jeho ohořčí Šach. 291b, přijde na to. — Král vojensky na Uhry jide DalC. 24, jíti, mluviti, žehrati, žalovati, sočiti…na koho, proti komu; nalit Sasici na knyez udeřili t. 50; ciesař jide na knězě Boleslava DalH. 30; každý na ň (na Ježíše) usiloval Vít. 51a; lidé počechu na ň ροrokovati ML. 50a; zdali jest (kto) na koho pořekl zlý skutek Kruml. 241a; jě sě nan (na ň. žena na Petra) praviti Hrad. 84b; to na knězě Vitošě mluvicím t. 84b; již zlobivě mluvie na my’e adversus me ŽWittb. 34, 26, jižto zlosti mluvie na mye ŽKlem. tamt.; (abatyšě) prostořěcě sě nan (na ň, na knížete) prosu DalC. 45; zle pomlúvajiúc nan z toho AlxH. 10, 3; licoměrník na ni (na Marii) žehráše Kruml. 244a; Marta na ni (na sestru) vrtrala tamt.; tolik Kochan na bratrzyu soči DalC. 36; král… jě sě na czyeſarzye Žalovati t. 24; Polené z násilé na Čechy žalovachu t. 44; vystupte na mie, žalobcě AlxBM. 8, 29; nebud křivý svědek na družcě na svého Hrad. 116a. — Panošě počě na ňeho volati Hrad. 84b, volati na koho atp.; jě sě na ľudi volati DalH. 30; mají povolati na jiné pány ODub. 106; povolaju na tie invocabo te ŽWittb. 55, 10; bože, vzmluv na mye! Modl. 19a; (podávená) má úpěti na súsědy Řád pz. 88. — Chtě na to sám hlédati ApD. a, hlédati, patřiti, zřieti… na koho, nα-č; hlezi na jeho rány Modl. 170a; na ten boj sem jáz z města hledal DalJ. 104; vědě, že na mye patříš Modl. 25a; vezřiec na mé zamúcenie Hrad. 52b; jako s’ ráčil vzezřieti na lotra Modl. 64a. — Pomyslte na to AlxV. 1324, mysliti…, mnieti, pomanúti, pomněti…, tbáti…, péču jmieti… na koho, na-č…; na ňešto budeš mieně PilD.; pomni na to, ež… ML. 23b; abych nepomněl na tu křivdu Modl. 45b; nemohu mieti toho domněnie na svatého Petra ChelčPař. 150a; vzpoměň na mye hřiešného Hrad. 91a; vzpoměň na mye memento mei ŽWittb. 24, 7; na tu chvíliu vzpomínaApŠ. 145; Oldřich rozpomanuv na ſmrt bratra svého DalC. 40; netbajě na své hřiechy Modl. 57a; jenž sú na slovo božie netbalivi HusPost. 10a; na to najvětší péči jmějte Otc. 63a; doňadž (já) koně nepokuši, péči vždy na ň jmieti rouši AlxV. 848; nejmá na to péčě Hrad. 128b; větší péči na smrt měli Baw. 245. — To ť bydlo slušie na krále NRada 570, slušěti na koho; to, králi! slušie nat. 863; což na ň slušie Štít. ř. 9a; to rúcho slušie na muže silného Šach. 303a; slušie na královskú čest, aby atd. Kruml. 48b; kolikýž diel na ň (na dědice) slušie VšehK. 46b. — Neklan na knězě Vlastislava vztáza…, vztáza na člověka toho atd. DalC. 21, tázati, ptáti na koho; na to všdy ptaj Mast. 17; Prokop počě… na přievozníka ptáti Hrad. 9b. — Nemluv mi na hanbu mnoho Mast. 107, mluviti komu na hanbu atp…, s účelem, aby byla hanba; on tě oblékl u bielé rúcho na smiech a na odivu Kruml. 99b; počěchu j’mu na hanbu mluviti Hrad. 90b; na vše dobré vzplozen t. 55a; všecko jednomu na chwalu AlxV. 2361; offěrovati tobě na pamyet i nám na ſpaſenye Modl. 23a; mně na radost Vít. 25b; (ovoce) všěm na užitek i na cný požitek t. 29b; na mé ste hoře pověděli jemu, že atd. Ol. Gen. 43, 6; ten bude vzat na veliký příklad in exemplum t. Sir. 19, 3; učiním jej na příklad a na potupu in exemplum et in proverbium t. Ezech. 14, 8; tohoto nravu na příklad jest Kristus Kruml. 135a; (Aman) mluvil jest na naše bezživotie Ol. Esth. 15, 2; všěm lidem na oblepšenie Hrad. 93a, lepšiej věci na stvrzenie t. 39a; (Darius) sotně móž ruky podati přiezni na stvirzenie i všie řěči na znamenie AlxM. 8, 10 sl.; komorníka vzieti na uptánie Řád pz. 61; ti (pěšci) běchu na to pojěti, aby atd. AlxV. 1268; tento rozum (výklad) šel by na to, že by Kristus všecko čtenie na to vedl, aby atd. HusPost. 33b. —Třěba bieše (Filipovi) ostaviti hlavu svéj dědině na oprawu AlxV. 93, na opravu, aby byla opravou, oprávcem… Darius sebra vojě na ſwe bezpokojie AlxV. 1190; (Darius) vzal sobě na většie úsilé máteř i svú sestru ženu, na ztrátu sobě súzenú AlxH. 4, 12 sl.; všecko jednomu na chválu AlxH. 10, 6; až ho (Jidáš bratra) utopi na své hoře JidDrk. 92; (Eva) jala sě jiesti na naše i na své neštěstie Kruml. 1b. — Hospodin bude na pomocz Otc. 211a, býti na pomoc; majíc sobě boha na pomocz t. 15a. Že sě pro tě na smirt dámy AlxBM. 6, 24, dáti na smrt atp.; žena pak na to dá se, že slúti bude helmbrechtice ŠtítOp, 369a; Anastasia starostě na vězenie dána ML. 81a; (Ježíš) dal nám své tělo na pokrmenie Kruml. 167b; ten otda sě na běh Otc. 10b; když sě již byla ṅa to dala t. 487a; Ľubušě sě na své věštby vzpusti DalC. 4. — Neplačte na mye, ale plačte samy na ſſye a na ſſwe dieti Hrad. 89a, plakati, úpiti, kvieliti, stonati, pykati atd. na koho, na-č; neplačte na mě, ale plačte na se Otc. 491b; neroďte plakati na mie, ale na-ſſye a ſſwe dieti mohli byste zaúpiti Hrad. 35b; aby plakali na své hřiechy Štít. uč. 94b; jě sě na své hřiechy kvieliti Otc. 94b; abych já stonal na své hřiechy Modl. 53b; Mezka… Oldřicha u ciesařě kúpi, proto na ciesaře vešken liud vzúpi DalC. 33; tu sě jich dosti rozpači, jimž koní snide mnoho, pyčúc na krále z toho AlxV. 2333. — Osm šlépějí tak na del jako na ſſirz Zrc. 8a, na déľu, na šířu atp.; na del zaměstkná přístřěšie loktóv sto in longitudine Ol. Ex. 27, 18; na del i na ſýrz Pulk. 4b, na ſſirz i na del Lobk. 6b; na dél i na ſſjř Br. Ezech. 40, 20; jmajíce na ſſirz a wyſs puoldruhého lokte in longitudine.. in latitudine Ol. Ex. 37, 1; změřil jest ten dóm na ſyrz i na wyſoſt Alb. 88a; puol druhého lokte na tlauſſt Lobk. 98a; (mieč) okrúhlý na wſye krajě AlxV. 996. — Den sv. Gotharda v poledne na mnoho myeſt země sě třásla Pulk. 132a, na mnoho miest, na mnoha místech (položeno pojetí kam? za kde?, v adverbiálních výrazích místních); oráči mají na ſye hroznú vinu Hrad. 114b; (ty) jměl by na ſie těžké viny OpMus. 152a; město Gaza tu hrdost na ſye pokáza AlxV. 2097; (Ruth) zbieráše na-zad klasy po žencích post terga Ol. Ruth 2, 3, na-zad, na-přěd; aniž tu co pán před vládykú na-przed, aniž vládyka za pánem na-zad má VšehK. 145b. — Třie králi… na wſchod sluncě bydlem jsúce Hrad. 68a, na vzchod sluncě atp.; bydlo jeho na wzchod slunce ChirB. 21a; v krajinách na wzchod slunce LékA. 143a; po všěch zemiech na wzchod slunce Otc. 316b; ty, ješto s’ viděl na západ slunce, a ty, ješto na wſchod slunce t. 165a. — Anděl na czzals modléše sě a na czzaſs děláše Kruml. 150b, na čas, na chvíli atp., v určení časovém (kdy?); markrabie slíbil na uřčený čas vrátiti královicě Pulk. 115a, na určený čas, v určeném čase; (kupující) někdy peněz při sobě na ten čas nemá VšehJ. 182, na ten čas, toho času; na kratki czas živ sa brevi vivens tempore ŽKlem. 143a; (prodavači) na wſſak čas prodávají, což jest třeba Štít. uč. 96b, na však čas, na všaký čas, každý čas, každého času; abych byl obět živá na wſſaky čas Modl. 32b; na wſaku chvíli Štít. ř. 132a, na všakú chvíli; jměj sě hotově na každú chvíli Kruml. 436a; sám také na ten den u desk buď VšehJ. 136, na ten den, toho dne; když by dlužník na den určený nezaplatil HusE. 1, 218, na den určený; na každý den šturmováchu AlxV. 2054, na každý den, každého dne; abychom na wſſak den Šli blížiece se do královstvie nebeského Štít. uč. 32b, na však den, na všaký den, každého dne; ke dni súdnému na však den ústavně běžíme Štít. ř. 111b; dnes a na waky den mého života Modl. 52a; musí prokní krestian na uſakaki (sic) den prositi quotidie HomOp. 152a; na uſaki den prositi musimy quotidie t. 153a; na wſaky den sem chodě mezi vámi kázal Hrad. 82a; vařiechu na wſſaky den cělý vól Ol. 2. Esdr. 5, 18; (mužové zpíjějú) sě vždy na kazdu nocz DalC. 8, na každú noc, každé noci; (Čechové) na wſſak weczer nového manželstva hledáchu DalC. 8, na však večer, každého večera; tu vieru (Credo) na wſſaku neděli zpievají na mši Štít. uč. 10b, na všakú neděli, každou neděli; (mnich) vracováše sě na wſſaku neděli do své pelešě Otc. 101b; (rychtář) jmá na kazdy tyden dvakrát súd jmieti Pr. Pr. 248, na každý týden, v každém týdnu; na wẛake leto ŠtítOp. 146, na všaké léto; na wſake leto per singulos annos Pernšt. 1. Mach. 8, 16; druzí (někteří) sě na každé léto vztiekajú DalH. 30, na každé léto, každého léta; David na každé léto vrchovišṫe toho dřievie obručeni spojováše Nikod. 95b; jenž na hromnycze pokřšťena jest Pulk. 115a; (člověk) móž boha získati i zjitra i u večer…, i na ſtaroſt, i na mladoſt Kruml. 184b, na starost, na mladost, v době starosti, mladosti; děti… což ť obyknú z mládi, to ť činie na ſtaroſt rádi NRada 1848; že ti ľudie neumierajú, že jsú na-wieky živi AlxH. 2, 20, na věky, věčně; sta sě to na krátké roky AlxV. 1172, na krátké roky, v krátkosti. — Ktož na pokoj netbá na ten czzin, aby atd. Kruml. 154a, na ten čin, na ten způsob, v adverb. výrazích způsobu; (Hovora) mčal sě do Prahy na ruczyeſt Pulk. 37b, na ručest, rychle; poběhlí sú na ruczyeſt fugerunt conciti Pror. Jer. 46, 5, na ruczyeſt t. Isa. 29, 6; na ruczyeſt zavola celeriter Otc. 40b; na ruczyeſt přijide t. 136b; na richloſt repente Pror. Ol. Jer. 18, 22, na rychlost, rychle; kněžie… toho (mše zádušní) odbudú leckaks na poſpyech brebcíc Štít. uč. 157a, na pospěch; na poſpyech repente Pror. Isa. 27, 3, na poſpiech celeriter Ol. 1. Reg. 20, 6; druh před druhem na poſpiech běžíše OpMus. 141a; žába na kṙepkoſt se dúti poče Baw. 46a, na křěpkost, křepce; (smilstvo) zetře srdce nestatečné na przekot Štít. Pař. 120a, na přěkot; neb se pře pořád vedlé vyjitie listuov a ne na przeſkácżku slyšie VšehK. 11a, na přěskáčku; po púšči na rozno sv. otci přěbýváchu Otc. 149a, na rózno; (syn) povinen jest se s otcem na rowny dijel rozděliti VšehK. 170a, na rovný diel, rovným dílem; chceš-li sě (koho) báti, razi ť na wſſye, boj sě človeka (sic) nade vše Vít. 78a, na vše, na všaké, jedenfalls; syn tvuoj (Ježíš) příde také (t. na pohřeb tvůj, Mariin), jehož ty žádáš na wſſake t. 35b; — Neguzar… k tomu všemu (co k boji patří) byl dospělý i nadyw ovšem umělý AlxV. 1675, na div, ku podivu; (Vratislav) na diwy počě ten klášter milovati Hrad. 27bna divy; srov.: na dyw byly (sic) slova tato in stuporem Οl. 4. Reg. 22, 19; oni tak zjevně a na oko hřešie Hrub. 510a, na oko, zřejmě; ktož almužny zěvně dávají na oko OtcB. 5b. — Zajatý dobytek vyručiti na hotowee penieze VšehK. 218a, na hotové peniezě, na hotové; (opilec) na dluh pie HusPost. 50a, na dluh; švec chtieše na zaklad jhráti Hrad. 126a, na základ, na zástavu; (úředníci kupujícímu) na slovo jeho věřie a na jeho rčenie ve dsky kladú VšehJ. 178, na slovo, na rčenie. — Ten každý sám na ſwu ruku člověkóv bliz do sta zabi AlxV. 1639, na svú ruku, svou rukou. — (Král) ustavil, aby slepý sto šilinkóv měl a na to sě živil GestBř. 80a, na čso sě živiti atp.; (kněžie) aby neměli nacz hřešiti HusPost. 28b. — Jakub klécieše na nohu claudicabat pede Ol. Gen. 32, 31, klécěti na nohu atp.; lakomstvie netolik jest na penieze, ale na povýšenie HusPost. 42b; na své nohy byl velmi črstev Otc. 64a; syn mdlý na nohy Lit. 2. Reg. 9, 3; rovnému buď na vše roven OpMus. 149a. — Rozdělí jej (štros črva) na dwe Kruml. 63b, děliti… na dvé, na kusy atp.; hned sě býk na dwe rozvali JiřBrn. 169; (Vlasta dievky) na tre rozděli DalHr. 9; opona rozedřěla sě na dwie ſtranie Koř Mat. 27, 51; ješto (země) na pět králíkóv dělí sě in quinque regulos dividitur Ol. Jos. 13, 3 v zrcadle na kuſſy rozbitém Kruml. 447a; by ptáče (letíc skrze mučidlo) na drobty sě nezřezalo Kat. 2802; ty (skořepiny) ztluc na prach Chir. 39a; tělo na prach spálené Har. 2, 126. — Dci otci na život otpovědě DalHr. 9, na život…; na život ti otpoviedaju DalH. 39; jemužto (vězni) na život jdieše Hrad. 87b; na ſmrt otsúzen budeš Krist. 86b, na smrt; hrom… toho pohanského ľuda čtyři tiśúce na ſmrt zabi Kat. v. 2894, na smrt, na do-smrti; vypímy tu čiešiu na czeſt Michalu svatému DalC. 30, na čest; ciesařovi jědú lidé na pomocz t. 47; že sě běsta na czyeſarzowu myloſt dala t. 39, na milost. — Beru to na mú vieru Hrad. 84b, na vieru, na mú vieru atp.; poslal s’ mi máku mieru, pravě to na vši vieru, že tolikéž máš svých lidí AlxV. 1087; oba poprávci beřta to na své kmetstvo Rožmb. 142; na mú pravdu to beru Otc. 80b. — Tisíc na jednoho tvého jmám rytieřstva AlxV. 1047, tisíc na jednoho atp. (poměr číselný). — Mnoho sě dievek k Vlastě obra, na šest set jich sě do Děvína sebra DalC. 8, na šest set atp. (počet udán přibližně); (kříž) bieše…na patnacziet nuoh vzdéli ML. 104a; vzdéli na patnádste loket Otc. 125a; na sto let stár Růž. 5; táž insule má na dva tisíce vsí Lobk. 27b. — (Bůh) slunci svému vzchoditi káže nad dobre i na zle (sic) super bonos et malos Koř. Mat. 5, 45, na zlé = nad zlé, na = nad, super; některé ustavím nad ſto, některé na padeſſat, některé na deſet Comest. 104b; (Šalomoun) smyslem všel na všě lidi AlxV. 26 (všel m. vzšel); jenž vzchodí na zaſſtie super occasum ŽWittb. 67, 5; posilňeni jsú na mye super me ŽWittb. 37, 20; (Jordan) obykl sě rozvodniti na své břěhy super Ol. 1. Par. 12, 15; važ duchovnie na tyeleſne Brig. 125; ustanovil si jej na dyela rukú tvú super opera ŽKlem. 8, 7. Srov. na- v naprázdno supervacue ŽWittb. 30, 7, nadosti EvOl. 85b, naveselovati sě supergaudere t. 34, 24, nahlas v. nadhlas. — Purgrabie…přivede ľud až v zástavu, své pohuby ne-na-zbawu, si zhynuchu boj vzemše, jemu hlavu stěchu jemše AlxH. 7, 15, na na pohled vloženo do spřeženiny ne-zbava (v skutku je to ve shodě se stč. pravidlem o negaci, podle něhož příslovce záporové ne se klade co nejblíže k výrazu tomu, jehož se týká především); někdy cizoložňata budú mieti diel s pravými dětmi, že bude nejeden (manžel) ne-na-ſwe děti pracovati ŠtítMus. 19a; déšč jde na pravedlné i ne-na-prawedlne Krist. 39b. — Nebuď křivý svědek na druzczye na ſweho Hrad. 116a, na bývá opakováno, když příslušný výraz akkusativní se skládá ze slov dvou nebo více; (Jezobabel) na ſwu na wlaſtny krew, na svého syna králevicě vřěla Pulk. 24a; kněz jide na byelu na krale uherſkeho, na ſweho nepřietele dávného DalC. 91; ani na ſtaroſt na ſwu tbajě Otc. 410a; na hrad na ten Pulk. 89a; na horu na wyſoku Otc. 23b; zpomínali na ſtezky na gegie Ol. Bar. 3, 23; aby své tělo vzdvihl na nebe na trzetie Otc. 32b; (biskup) na leto na druhe umřel jest Pulk. 138a; na naši na všěch škodu ListVrat. 1377 a ListOleš. 1416; na ty na každé knihy Hlah. str. 1b; by srdce na nycz na gyne nespadlo než naRúd. 25a, na nic na jiné; zda je na to na wſſe navedl Joab Ol. 2. Reg. 14, 19, na to na vše; na wſſeczko na to nic nedbám GestBř. 61b; na wſſyeczky na ſwe údy Pulk. 27a, na všěcky na své; rač pomněti na wſſye na ny Vít. 34b, na všě na ny; bud krev jeho na wſſye na ny t. 39b; na ny na hrzyeſſne PassKap. B. 2b, na ny na hřiešné. — II. Na spojené s lokálem. By Čech sám sedmý na téj horzie DalC. 2, býti na hořě atp. (kde?); na ſkalach in collibus ŽGloss. 77, 58, na skalách; (noha sviecnová) ješče stojí na hradye u svatého Víta DalC. 47, na hradě; kněz sě jě kostela na prazye činiti t. 29, na Praze; na turſtye sě nestyď během t. 19, na Turště; na myſny Beneda bieše t. 50, na Míšni; svázánu ostavichu ji (dívky Šárku) na leſye t. 13, na lesě (srov. nahoře: na les, kam?); chtějí sě skrýti na leſe Otc. 103b; přijide na to miesto na leſie t. 284b; počě na hluchém hwozdie přěbývati t. 417a, na hvozdě; (učini sobě odpočívanie) na ginem pokogiku t. 161b, na pokojíku (srv. nahoře: na pokoj, kam?). — Čteme na knihách Kruml. 183b, na knihách; budeš-li ústavně na knyhach čísti…, oči sobě zkazíš ŠtítVyš. 7b; knihy, na nichž bieše psáno svaté čtenie Otc. 216b; budeš-li pražskú neb břevnovskú kroniku čísti, tiemto sě právě ujisti, že na nyey jest méňe postaveno DalC. úv. 3, na niej (na kronice). — Ti všicci biechu na prziedku, sám král jdieše na prozriedku (sic) AlxH. 2, 33 sl., na přědku, na prosrědku. — Dievka na potoczie stáše DalH. 41, na potocě, am Bache; město leží na veliké vodě Mand. 66a, na vodě; ν městě našem Kolíně na labij KolAO. 10b (z poč. XVI stol.), Kolín na Labi (zvláštnost některých listin v Kol.); města Nymburka na labij t. 10a. — Biskup na ſrdezy sě zamútil ROl. 135b, na srdci; Filémon na ſwem ſrdczy přije skrúšenie Otc. 146a; to máme pamatovati na našem ſrdczy t. 17b; abychom ta slova na pamyety měli Modl. 49b, na paměti; uložil na ſwe myſly, nečiniti viec ižádného hřiechu t. 269b, na mysli; uložil jsem to na svém vmye in animo Ol. Ekkles. 1, 13, na umě; přeběhl sem všecko na svém rozumie t. Ekkles. 7, 26. — (Maria) radostí bez čísla jměla na jeho porodye Vít. 21b, na porodě; (Kristus) byl jest chud na svém narození Kruml. 316b; i na ſmrty jeho pojmenoval (Petr Krista) Pass. 301, na smrti; ktož na ſmrti leží Kruml. 434b; na ſmrti milostí svú k ňemu (Ježíš k člověku) přichodí HusPost. 4a; na ſkonani Kruml. 5a, na skonání; co sě tu divóv na jeho pochowani stalo Pass. 332, na pochování. — Stáchu všickni na modlytwie Otc. 241a, na modlitvě atp.; to smy viděli na božiem slově t. 144b; býti na ſuudye Pass. 9, na súdě; na ſuudie Pr. pr. 248; ciesař s kniežaty na radye sedieše DalC. 29, na radě; čest, ješto sě na teyto mſſy tvému synu děje i na wſſyech mſſyech Modl. 18a, na mši. — Mnoho na tom jest, aby atd. VšehK. 36a, jest na čem; na tom nic nenie t. 74b; na svém stuoj t. 29a, státi na svém. — Nemají-li na zemi VšehK. 53b, jmieti na zemi, statek pozemkový. — Všecko, což by měl na dědinách nebo na nábytciech Řád pz. 72, jmieti čso na dědinách, na nábytciech, bestehend in…; kterýž (diel) jest na hotowych peniezich VšehK. 167a, na hotových penězích. — Toho na ňem žádachu Hrad. 145b, Žádati, prositi, potřěbovati, lúditi, tázati, ptáti, vzvěditi, obdržěti, dobyti, vyjhrati, získati… čeho, čso na kom; čso sem na tobě žádala KatBrn. 270; toho na ňem žádachu Hrad. 145b; což na nich žádáte t. 107a; (sirotci) na úředníciech žádají VšehK. 155b; jednoho ť na tobě prosímy DalC. 3; vše, což na mně poprosíš Ol. 2. Reg. 19, 38; král počě na ňem toho potřěbovati Pass. 72; potřěboval na nich, aby atd. Lit. 2. Mach. 14, 31; kteří na lidech lúdie Hrad. 16b; což na lidech vylúdíš t. 112a; póvod vztázal na pohnaném Rožmb. 44; Vlasta na dievkách práva potáza DalC. 14; když na babě kúzla ptají Hrad. 94a; páni na chlapě vzvěděchu DalC. 5; aby mi obdrižala na svém milém synu utěšenie ML. 5a; obdrží na bozě uzdravenie Krist. 44a; zač koli boha prosieše, na bozě to obdržieše Otc. 114a; bych na tobě mohl dobyti Hrad. 139b; na Čechách Polené všěch tvrzí dobychu DalC. 33; na jiných svého dobývati VšehK. 4a; pak-li kto na kom právo ustojí t. 11a; (švec) chtě na krčmáři vyjhrati Hrad. 125a; (svódnicě) získa koláč na jinoši Hrad. 105b. — Na tom neroď nic meškati Vít. 77b, meškati, chybiti, hynuti, probyti, život dáti, umřieti, přisieci… na čem; chybil-li sem na čem Pass 371, vezmeta škodu i hanbu na své duši Otc 281a; ti lidé hynú na cti, na sboží a také na slově OpMus. 151a; protož-li (pústevníci) na všem zahynuli Pass. 330; by (pyšný) sě jiným slíbil na svém životě i na svých činech Kruml. 132b; těto dvě přikázaní na ničemž se neměnila t. 23b; musíte na tom své životy dáti Pass. 364; jehož s’ tak žádal, že jsi na tom umřieti ráčil Brig. 100; chceš-(l)i umřieti na tom, co tuto vypravuješ, či raději chceš umřieti na čteni svatém? HomMak. 85b; (já) na tom svój život pováži KatBrn. 257; musíte na tom své životy dáti Pass. 364; na tom život dajte t. 284; (ciesař) jě sě na tom přisahati, že jeho stolec musí u Boleslavi státi DalC. 42; na tom chci přisieci tobě KatBrn. 379; bieše jemu ruku na tom dala Otc. 492a. — Slyš mě na tom Krist. 86b, slyšěti, chváliti, želeti, klamati… koho na čem; když mě na tom uslyšěti nechceš t. 87a; na tom ho buoh uslyšal Pass. 361; na niejžto prosbě hospodin jej uslyšal t. 465; dřiev tě chválil na téj věci Hrad. 32b; svatí zatracených na ničemž nebudú želeti Kruml. 92a; když koho na mieřě, na počtu oklamá t. 246b; jestli kto jeho výší na některém dobrém skutku t. 241a; a’ni jeho (Ježíše) na všem znamenáchu, zda by ho na čem polapili Krist. 65a. — Ktož na dobrých skutciech probývá Alb. 41a, probývati na čem; aby člověk vždy probýval na dobrých obyčejích, na dieléch a na skutciech t. 134a. — Chce-li (kto) dojíti spasenie, učiň to, co jest na niem ŠtítBud. 143, co jest na kom atp., was an ihm liegt; aby člověk odčinil bližniemu, když podobně móž, aby na niem nesešlo HusPost. 133a; zdali ť bych mohl na tobie rytieře dočekati z svého plemene OpMus. 146a. — Na tom mi zle činíš Hrad. 140a, zle činiti atp. komu na čem, an etwas, in Bezug auf etwas; jáz sem… nikdy na ničemž neškodil t. 141a; aby sě nepohoršil na jejie krásě Alb. 11a; na tom blúdíš Hrad. 42b; pak-li se mne na czem stydíš tamt.; (páni) mají hřiech z krále, pravdy jemu na berni nepovědúc Štít uč. 86a; an mu na tom věří Hrad. 133a; (syn) jest otci roven na všem Alb. 48b; ktož má mieru na jedení na pití t. 15b. — Země bohatá na ovoci Mand. 83a, bohatý na čem atp., na s lok. při adjektivech; země plodná na všem ovoci t. 50b; postav řiedký na nitech Rychn.; spravedlný na všěch svých skutciech Ol. Bar. 2, 9, (žena) uzřiec jinú krásnú na vlasech, na tváři, závidí jí HusE. 1, 124; pyšný je přielišný na rúše, zpupný na chodě Kruml. 315b; vysoký na těle Lact. 78b; ktož by na vzróstu délí byl nežli meč Pulk. 13b; kak jest (ženich) vzrostlý na životě Kat. v. 287; bieše churav na životě Otc. 424a; člověk na těle nezdravý Hrad. 19a; když jazyk skrovný jest na lání, na kletvě a na lži Kruml. 160a; (sv. Štěpán a Pavel) byla sta ustavična na božiem milování t. 134a; — netoliko jest lakomstvie na penězích, ale (také) na kravách neb kobylách HusPost. 35a, lakomstvie na čem atp., na s lok. při substantivech; na pití a na jedení dostatek jmějiechu Pulk. 103b; lenost na božie službě Kruml. 239b; přěbývajě v uopatrnosti tak i na diele jako na rúše Otc. 218b; kto na jědení, na pití, na spaní pořad (pořádek) drží Kruml. 239b; vožralci na víně Lact. 172b, dosti ť mám na tom Modl. 39a, dosti na tom; jměj dosti na jich (andělů) vidění Hrad. 35a; na svém hoři dosti jmějieše t. 145b. — Světel… ochoten jsi na počátce AlxV. 1943, na počátcě, na ostatcě, na skončení, na smrti, na téj době atp., u významu časovém (kdy?); všěch božích muk na ostatcě Modl. 57a; rač ny obrániti na našem skončění t. 35b; to dobré zdejšie převrtne se as a na smrti Štít. uč. 14b; děti, ješto sú na sedmi letech Otc. 23b; na prvém sluncě vzeští oboji buoj podjěli primo diluculo Lit. 2. Mach. 10, 28; na nešporniej hodině přijidú posli Krist. 103a; (Filip) by juž na téj době, jakož mu třěba po sobě bieše ostaviti hlavu svéj dědině na opravu AlxV. 90; když již by na té době, ež bieše čas, aby ji chot její přijal Otc. 457a. — Jakož bieše Ježíš na weczerzy pověděl Hod. 40a, na večeři. — Dcera má na skončění jest in extremis Koř. Mark. 5, 23, býti na skončění, na smrti, na ztracení, na porození atp.; (biskup) již na smrti bieše Pulk. 131a; hrad na ztraceňú bieše DalH. 39; my s tak malým lidem biechom na ztracení města i životóv svých Kar. 22; sprostný lid mní, by hvězdy se čistily neb na spadení byly Vít. 12a; nad námi hory na spadnutí visely Har. 2, 66; žena když jest na porození cum parit EvSeitst. Jan. 16, 21; (žena) na porodu umřela jest GestBř. 15a. — Kak opět chváliti svědečstvo, ješto (lidé) svědčie na penyezych a nevědúc, co svědčie? Štít. uč. 82a, svědčiti na penězích, za peníze; páni mordéře propúštějí na peniezích (sic) HusPost. 131b; ješto vší obci k škodě bratrstva (spolky) přehlédají na kolaczy Štít. uč. 88b, na koláči, za koláč (úplatek)… — By ť nebyl tak udatný muž (Tandariáš), na čem by jej sem kdy poslal? Baw. 163b, na čem, k čemu, proč. — (Muž) polož meč na bedrzie svém ponat gladium super femur suum Ol. Ex. 32, 27, položiti na bedřě svém, na bedro své (zvoleno pojetí kde? za kam? v adverbiálních výrazích místních a přeneseně i v jiných); na parach položiece (mrtvoly) Otc. 61b, položiti na parách, na páry; na noſydlach tělo položivše Pass. 327, položiti na nosidlách, na nosidla; na modlitwie sě položi ApŠ. 19, položiti si na modlitvě, na modlitvu; postavi (světlo) na ſwiecznu Otc. 172a, postaviti na sviecnu, na sviecen; na wozie oděnce postaviece t. 425b, postaviti na vozě, na vóz; jediné pláště na fobie pověsivše Otc. 393a, pověsiti na sobě, na sebe; (choť) na jeho (Alexiovu) ſwatem tyelu padši Pass. 327, padnuti na tělu, na tělo; Prokop… na kolenczy klekajě a na svých prrſech padajě Hrad. 11b, klekati na kolencí, na kolenci, padati na prsech, na prsi (na prsa); kolikokrát jemu o tom myšlenie na ſrdczi padne Kruml. 251b, padnúti na srdci, na srdce; (Kateřina) padši na podlazie i usnu Kat. v. 704, padnúti na podlazě, na podlahu; tehdy ciesař na svéj sieni sě odtad vrátí Pass. 77, vrátiti sě na svéj sieni, na svú sien; aby nebyl na knyezſkem ſtawu svěcen t. 231, světiti na kněžském stavu, na kněžský stav; Poděbrazští řebří na ſtytye přijěli DalC. 47, přijieti řebří na štítě, na štít; ješče dva voly mám, oba na offierzie prodám, na woſku a na przikrowie Hrad. 108b, prodati voly na offěře, na vosku, na příkrově (totiž při pohřbu), na offěru, na vosk, na příkrov. — Sic nebudete moci na dléch trvati Troj. 210a, na-dléch atp. (srov. dle fem., z dьlja), na s lok. v jistých výrazích adverbiálních; takové věci na dléch sú na dobré nevycházely KorMan. 175b; nemóžeš na dluzye trvati AlxV. 1958, na-dlúzě, dlouho; ten boj postá na dluzye t. 1642; nesnadno čistota s tiem móž tráti na dluze Štít. uč. 44a; jáz vám povědě na kratczie UmR. 12, na-krátcě, krátce; řkúc na kratcze OpMus. 200a; o tom sě tu píše na kratcie Pass. 286; kak jest na male postála čáka vlasti Jid. 8, na-mále, málo; (Alexander) panoval dosti na male Štít. uč. 8b; o relaciech na biehu připomenu VšehK. 235b, na běhu, zběžně; o trhu co se píše, toho na ſtranie nechaje t. 100a, na straně, stranou; (dluh) by nemohl odbyt býti než zlatými na zlatie t. 150a, na zlatě. — Bych nic nemohl učiniti… jedno svému tvorci k chvále i všěm svatým nenamale Hrad. 123b, ne-na-mále, na na pohled vloženo do spřeženiny nemálo (vskutku je to ve shodě se stč. pravidlem o negaci); — čije tě k sobě nyenaczem t. 35a, ně-načem. — (Maria) na modlitwie na ſſwey bieše Hrad. 61b, na modlitvě na svéj, na bývá opakováno, když příslušný výraz lokálový se skládá ze členů dvou nebo více; na geho (Ježíšově) na wſſem tyele Plankt. 169a, na jeho na všem těle; na ginem na wſſem Comest. 36b, na jiném na všem; léhanie na zemi na holeyg Otc. 3a, na zemi na holéj; na hořě na vysoké Ol. Ezech. 17, 22; položím tvář svú na člověku na tom tamt. 14, 8; jakž obyčej jest na byſkupowem ſwyeczeny na takowem Pulk. 33b; na gednom ſamem z toho na niekteremž spasenie plné nezáleží ŠtítBud. 128.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


na, interj., významu: tu máš a vezmi! da hast du und nimm! — Chlape, na, jez! Trist. 342. Když nechceš beze mne jíti, na ť prsten mój! Baw. 9b. Vece: Na ť Penieze! ecce, accipe pretium! Otc. 187b; na a vezma dajž chudým! accipe et da! t. 424b. — na eu! Prešp. 975.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


na předl. na: (s akuz.) Čechové na Prahu vyběhú vyběhli, zaútočili na pražský Hrad; na které chcemy lesy jíti? do kterých lesů; jěti na koho jet, podnikat výpravu proti komu; mluviti na hanbu komu aby měl hanbu; plakati na své hřiechy nad svými hříchy; na však den každého dne; na div v. nadiv; (s instr.) na Prazě na pražském Hradě; na lesě v lese; čísti na knihách v knihách; biskup již na smrti bieše umíral; na smrti leží je smrtelně nemocen; na čem proč; na tom mi zle činíš v tom; chybiti na čem v čem; děti sú na sedmi letech je jim sedm let; svědečstvo, ješto lidé svědčie na penězích za peníze, za úplatek; na dluzě v. nadlúzě; na krátcě v. nakrátcě; na mále v. namále
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


na, nainterj. na (tu máš a vezmi): nať peniezě; na kniehy!; hle, pohleď(te)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 7 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).