II. sloveso abstraktního děje
1. (o majetku ap.) komu, na koho/co ap. připadnout někomu/něčemu, přejít do vlastnictví někoho/něčeho: od tebe [prodavače] chcu [Rubín] vzieti hirnec kysělicě a k tomu tři nové lžícě, móž li mi to od tebe přijíti MastMuz 13; obptal sem kuoň mladý … a ten by mi snad přišel za kop patnáct ArchČ 14,64 (1455); jur.: „přijíti spolkem“ připadnout jako podíl při dělení majetku spadajícího do majetkového společenství (sr. „nediel“ 1): věnné právo, kteréž … po nebožce Marketě … na mě [dědičku] spolkem přišlo, přijímám na pravý spolek na svuoj díl DeskyMorOl 35 (1481)
2. admin. (o právní záležitosti) na koho, přěd koho dostat se, být předložen k vyřízení někomu: ta pře přišla jest před nebožce pana Mikuláše Krchlebce, úředníka našeho, s obú stranú mocně ListářRožmb 3,164 (1446); měj TMt sobě poručenu při páně Kašparovu, ješto … jest tiem vesel, že ta pře na TMt přišla ListářRožmb 3,301 (1448)
3. (o božském) (k) komu, na koho dostat se (neos.) někomu, být poskytnut někomu: přiď na mě milosirdie tvé, hospodine ŽaltWittb 118,41 veniat super me; odkavad mi v téjto věci příde pomoc, abych sě utěšil JeronM 35v (sr. Ps 120,1) veniet
4. (o osobě) k čemu (majetku) získat (do vlastnictví) něco: blažený jsi, milý mój hospodáři Adriane, neb si přišel k tomu bohatství PasMuzA 478 invenisti divitias; král … skrze smlúvu k němu [zámku] přišel a v svú moc uvedl jest ArchČ 16,440 (1492)
5. admin. (o osobě) na koho o co (záležitost), čeho, s větou obsah. obrátit se na někoho s něčím: tu mě svedli [tj. druhá strana sporu] s práva, takže sme přišli toho na ubrmany a poslušenstvie [jejich rozhodnutí] zaručili Půh 2,264 (1412); nekonajte, však sme my na tě [konšela] o to [spor] nepřišli ArchČ 26,12 (1439)
6. jur. (o osobě) o co (majetkový spor, meton. spornou věc), čeho, aby… na koho (rozhodčího) postoupit něco někomu k vyřízení, vyrovnání, převést něco na někoho: vyznáváme …, že sme my všickni společně a mocně přišli i mocí lista téhož tohoto … přicházieme o trávník … i také o ty o vše věci aneb pře … na dva dobrá člověky, súsědy naše …, na naše … ubrmany ArchČ 6,23 (1412); když jsem … žalobu provedl, jakož mi slíbila dceři mé … 60 hř. gr., tu mě svedl Sezema s práva a řka: Přijď toho na mě, chciť zjednati, že ty mi i tvá dcera budete děkovati. Toho mi do dneška neučinil Půh 2,296 (1414)
7. (o osobě) o co (cenného) přijít o něco, ztratit něco, pozbýt něčeho: TMti, … rač věděti, že pro ty penieze, které si u nás tento čas vzal, my sme o svú čest přišli a v hněv jsme tvého otce vpadli ArchČ 14,2 (1411); tehdy aby o tu sumu, kteréž by půjčil, nepřišel ArchČ 10,327 (1500)
8. přijít, dostat se na řadu: jeho potupu vida, <Doech vz>mluvi potom přída LegSilv 54 producitur
9. (o ději, okamžiku ap.) přijít, nadejít, nastat: smiluj sě nad Sionem, nebo čas slitovánie jeho, nebo přišel čas ŽaltWittb 101,14 venit; přiď králevstvie tvé! ModlMil 85r (Otčenáš); neos. k čemu, na co, o co (děj, zvl. nežádoucí) dojít k něčemu, dostat se na něco: tu všickni, jakž k skutku [boji] přišlo jest …, zabili jsú dvadcěti ke stu tisícóv BiblDrážď 2 Mach 8,20 ad rem ventum est – s všeobec. podmětem a větou obsah.: svatý Ambrož … k niej [sestře] povědieše: Příde to k tomu, ež ty mi také ruku cělovati budeš PasMuzA 221
10. (o události ap.) komu, na koho přihodit se někomu, potkat někoho: běch sobě i já také tiem ohyzdil duchovnie práva, že sem mněl, by lež omlúvala pro bázen sešpíleti, ješto móž přijíti stálému muži, až jeden jurista přivedl mi to k rozumu právě ŠtítMuz 40r; (o nežádoucím) zasáhnout někoho, dopadnout na někoho: strach a třieska přišly na mě ŽaltWittb 54,6 venerunt super me – neos., dolož. jen s větou obsah.: čstný kmet, jakž znal člověka, potaknu jmu ve všiej řěči, jakž jest obyčej člověčí, jemužto juž příde k tomu, že nevie, kak řéci komu, věda dobřě, že řěč kříva AlxBM 251
(o provinění) přijíti na čí hlavu padnout na něčí hlavu, být přičten někomu: co děti oplzle mluví, lají, zabylství neslušné plodí, všeť to na vaši hlavu přijde RokPostB 64
11. (o božské osobě) na koho postihnout někoho: potenter et terribiliter, sicud dicimus přídeť mistr na tě neb muž na tě příde hrozně HusBetlM 306v
12. (o abstraktním) kam zjevit se, vyjevit se, projevit se někde; „přijíti najavo“ v. StčS najavo; „přijíti na mysl, pamět“ komu přijít na mysl, vytanout: pakli by komu na mysl přišlo něco takového, jemuž by neuměl rozuměti ŠtítKlem 10r
(o úmyslu) přijíti k vóli komu zachtít se někomu: potom přišlo jmu [sv. Markovi] tu k vóli, ž chtěl do Alexandrie jíti LegApŠ 97
13. (o myšlence) komu napadnout někoho: kak mu móže to přijíti, by mohl v takú čest kdy vníti, jakž by objal mé králevstvo? Vizte, kaké psal bláznovstvo! AlxV 1031
14. ot čeho, z čeho vzejít z něčeho, vzniknout jako důsledek n. následek něčeho: jínie, mráz i zima také, toť od země má přijíti, v studenosti vše vyníti VítAlan 8r; z čeho to [hříšné konání] přišlo a roste? KorMan 1v
15. (o osobě) odkud ap. pojít, vzít původ: by smyslili [hříšníci], odkud jsú přišli HusZrcN 108r; ot koho (rodiče ap.)/čeho (rodu) zrodit se z někoho/něčeho: já [Ježíš] jsem od boha přišel a pošel, ani sem sám od sebe přišel, ale on mě poslal EvVíd 4v (J 8,42) processi et veni, … veni
16. (o osobě) k čemu (události, časovému úseku), do čeho, v co dožít se, dočkat se něčeho: vy, ženy těhotné, před tiem časem, dokudž nepřijdete ku porození, abyšte jeho [lék] nepřijímaly pod věčným zatracením LékFrantA 132v; (k n. do věku, v věk ap.) dospět, zestárnout do něčeho: přišedši [sv. Markéta] k stařějším letuom, křest přijala PasMuzA 319 ad adultam aetatem veniens
přijíti k svým letóm dosáhnout plnoletosti, stát se plnoletým: Martin svrchupsaný uvázal se jest, … když ti sirotci k letóm přídú, aby jim té vinnice … postúpil ArchČ 15,519 (1441)
17. (o osobě) v co (stav), k čemu dostat se do něčeho, ocitnout se v něčem: kdy Jezus té řěči přěsta, zdráv nemocný každý z těch vsta, již pro jeho, věz, kázanie přišli byli v nemáhanie LegDětK 4b infirmabantur; já vám pravi, abyste nepřisáhali ovšem, tověs ne pro každú věc, nebo tiem činem mohl by člověk přijíti v uobyčěj MatHom 77; (k žádoucímu) dosáhnout něčeho: Pávička přišel ku poznání těch přátel ListářRožmb 3,17 (1445); (v nežádoucí) upadnout do něčeho: již sem nebožčík k téj sirobě přišel, jež nikdie nic nejmám PasMuzA 570; „přijíti k pravéj n. svatéj vieřě“ uvěřit v Boha: čsož tu pohanstva bylo, to vše přišlo k svatéj vieřě AlxVíd 24; „přijíti k miestu“ v. miesto 7
přijíti na jisto dosáhnout jistoty, ujistit se: bylo nám [králi] za jisté praveno, že by do roka s nepřátely příměřie jměl [Oldřich] …, a chtiece to úplně zvěděti a na jisto přijíti, i byli sme zatiem to … stavili ListářRožmb 1,77 (1425)
přijíti k škodě, v škodu utrpět škodu: k kteréjžkoli přídu škodě, to juž bude pozdě hodě AlxBM 141
přijíti k sobě přijít k sobě, procitnout, vzpamatovat se: by přídúc sami k sobě i znamenali …, pravdu li praví ŠtítKlem 73v
18. (o jevu, ději ap.) v co, k čemu (stavu) dojít, dospět k něčemu, vyústit do něčeho: viz, kak co gda příde k čemu, jehož sě člověk nedomní LegJidM 116; často chutnějšie přietelstvie bývá po nepřiezni, když v sjednánie příde PulkR 153; „přijíti k konci“ skončit: různice nemohly jsú od mnoha let k konci a k srovnání přijíti ArchČ 16,312 (1487), pod. „přijíti k miestu“ v. miesto 7
19. admin. (o majetku) k čemu (úřednímu aktu) stát se předmětem něčeho: nežli by ten zámek k postupování přišel, tehda… ArchČ 18,52 (1498)
20. v co (vlastnost) nabýt něčeho, získat něco: jestliže by za mého zdravého života dsky zemské v svuoj řád a moc přišly a vznikly DeskyDvor 4,587 (1458); „přijíti v známost“ vejít ve známost, stát se známým: tu mnohým dobrým v známost přišedši [sv. Pelagia], bratr Pelagius jiej všickni řiekáchu PasMuzA 544 maximae … famae ab omnibus habebatur
21. (o přání) komu vyplnit se: vězta to, Petře a Pavle, nepřídeť to váma, jakžto žádáta, bysta byla skrzě umučenie mučedlníkovú koronú koronována PasMuzA 297 non vobis continget, quod cupitis; že tělesný lid tak žádá moci a někdy jim přijde jich žádost, aby v tuku rozkoší ležali, za mocí ChelčSíť 65r
22. (o ději ap.) komu k čemu způsobit někomu něco, zapříčinit něco v něčí (ne)prospěch; (k žádoucímu) posloužit někomu k něčemu: vědě [sv. Pavel], že mi to příde k spasení skrzě vaši modlitvu BiblDrážď Ph 1,19 hoc mihi proveniet ad salutem; (k nežádoucímu) uškodit někomu něčím: prosíme, aby to tak zjednal, aby nám ty ruoznice nepřišly k zlému a k překážce v našich a obecných věcech ListářRožmb 1,203 (1436); „přijíti k užitku n. požitku“ komu posloužit k užitku: múdrá slova … přijdú k úžitku tobě FlašRadaA 1747
23. admin. (o částce) na co (pohledávku) vystačit na uhrazení něčeho, pokrýt něco: postupuji nadepsané paní Katruši poplužie svého v úrociech, kteréž by měly na ty penieze přijíti, aby toho poplužie také požívala v úrociech tak dlúho, dokudž by těch dvaceti kop sobě nevybrala DeskyDvor 4,568 (1438)