|
|
|
naprázdno, naprázdně adv., též naprázno, na prázdno, na prázno; k prázdný, prázný 1. [o projevech vůle n. citu] nadarmo, marně, zbytečně; [u výrazů usilování] bezvýsledně, bez úspěchu, bez vyhlídky na úspěch: ač hospodin ustaví dóm, na prázdno usilujú, již jej ustavujú ŽaltWittb 126,1(naprazdno ~Klem, ~Kap, BiblOl, na prazdno ŽaltPod, nadarmo BiblLit, ~Praž, darmoť ~Pad) in vanum; kterúž stranu peniez súdí, druhá sě napraſdno trudí AlxV 254; protož sě toho i vystřez [matko], aby ho [ženicha] darmo nezvala, ni naprázno pracovala LegKat 318; však jistě v uobrazě přěchodí člověk, ale naprazdno sě smucuje. Skrbí (-rr- ed.) a nevie, komu je skodlúčí ŽaltKap 38,7 (darmo ~Wittb, nadarmo ~Klem a ost.) frustra; neb ejiptská země nadarmé a naprázdno pomáhati bude Pror Is 30,7 (~Ol‚ ~Lit, ~Pad, nadarmo a marně ~Praž) frustra et vane; aby nikdy [chánova slova] na prázdno nebyla propověděna, ale aby vždy k skutku byla přivedena CestMandA 204a; supervacue nadarmo, naprazdnie, marně SlovOstřS 114 2. [o postoji k něčemu hodnotnému] nadarmo, naprázdno, zbůhdarma, bez užitku, naplano: napomínámy vás, abyste na prazdno milosti boží nebrali EvOl 108a (2 C 6,1: naprazdno BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, nadarmo ~Pad, ~Praž) in vacuum; ale aby nebyli naprazdno skutci tvé múdrosti (nemudroſty rkp) BiblDrážď Sap 14,5 (~Ol, ~Lit, aby nebyli prázdni ~Pad, ~Praž) ut non essent vacua; k děkování bohu to slušie…těch daróv jeho naprazdno nejmieti, ale viece užitka jimi dobývati ŠtítVyš 81a non otiose negligere; nedajme naprazdno minúti času, ne teprv chtějme spravedlný život počieti, když již bude z života jíti ŠtítSvátA 232b in vacuum 3. bezdůvodně, bez příčiny; [o křivdění, ubližování ap.] neoprávněně, neprávem; [o mluvení] zbytečně, jalově, bezúčelně: rozmnožili sú sě nad vlasy hlavy mé, jižto nenávidie mne naprazno ŽaltKlem 68,5 (darmo ~Wittb, ~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Pad, bez příčiny ~Praž) gratis; uhaněni buďte všichni nespravedlně činíce na prazno ŽaltPod 24,4 (naprazdno ~Kap, BiblLit, na prázdnost ŽaltWittb, nad ješutnosti ~Klem, v ješitenství BiblOl, nadarmo ~Pad, beze všeho užitku ~Praž) supervacue; neb múdrý nepustí hlasu Naprazdno, avšak při času KatoVít 62b; pakli sem dobře a právě promluvil, proč mě naprazdno tepeš KristA 96a; řkúc…: Proroci sú naprazdno mluvili a odpověd nebyla jest v nich Pror Jr 5,13 (BiblOl, u vietr sú mluvili ~Lit, ~Pad, ~Praž) fuerunt in ventum locuti do větru; ale nedieť [sv. Bernard] naprázdno: Ku pomoci boží když zřím ŠtítSvátA 17a; což jest koli trpěl Kristus, nic jest netrpěl naprazdno ŠtítBes 122 jen tak, bez hlubšího smyslu; protož na prazno jedné usty klapají [nemoudří lidé] a jméno boží nadarmo berú v slovích modlitby ChelčPost 131a ♦ naprázdno přijieti, přijímati relig. co [jméno boží] vzít nadarmo, zneužít, znevážit: nepřijmeš jména hospodina boha tvého naprazdno. Neboť nebude mieti jeho buoh nevinna, jenž by přijal jmě hospodina boha svého naprazdno BiblCard Ex 20,7 (~Lit, nadarmo… naprazdno ~Ol, nadarmo… nadarmo ~Pad, ~Praž) in vanum… frustra; nepřijímajte mena božieho na prazdno JeronM 21a in vanum Srov. nadarmo Ad 1: za lat. vane stč. též jěšutně Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
naprázdno, naprázdně adv. nadarmo, marně; naprázdno, zbůhdarma; bezdůvodně, bez příčiny, neoprávněně; (jména boží) naprázdno přijieti, přijímati vzít, brát nadarmo, znevážit, znevažovat Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|