1. [u sloves ústních projevů] nahlas, hlasitě, zřetelně: hospodář toho domu, pošeptav své ženě, i řekl: Otěž mne nadhlas, kterak sme toho zboží … nabyli GestaM 24b (nahlas ~B) alta voce; tehdy ten pán, ješto jest vydán póvodu, má nad hlas řieci: Slyšiž! ŘádZemA 45a omnibus audientibus; o tom nezpievají nadhlaš TkadlA 14b; ješto se nesluší nad hlas mluviti RokPostB 198; jeden biskup … sedě v lázni a svaté trojici se nadhlas porúhaje, boží rukú jest poražen BřezSvět 106b; kterúž napíše [písař ceduli], tu nadhlas hned z desk přečísti jmá TovačB 32a

2. veřejně, otevřeně: buď vás … každý slyšě, když já jmám řeč počieti k vám. Tehdyť nad hlas pravi vám LegKat 1693; když na syna z vraždy otcovské žalova [Herodes] nad hlas přěd Narem, vladařem Syrie ComestC 284a publice; o němž netoliko v české zemi, ale v několiko zemí bylo nadhlaš a zjevně slýcháno TkadlA 9b; tajně neb zjevně, nadhlas neb pokútně … zemí ani měst neb práv královských … nerozdadie ni prodadie MajCarA 12 publice vel occulte; že sú sě zjevně a netajně chlubili tiem a chlubie [paliči] na Kolíně, že to činie tvým [Oldřichovým] návodem a ponuknutím tvým, a to nad hlas po krčmách ListářRožmb 4,16 (1449); jest to [tj. výrok o Češích] nad hlas z úst prokletých toho krále slýcháno BřezKron 445; v. též nadhlasně

3. [při citování] výslovně, přímo, zjevně: v písmě nad hlas stojí, že Ezechiel přěnesen jest v duchu ComestC 236a in littera expressum est; když žalováše Saloma na Mariannu z cizoložstvie a vecě nad hlas, by svój obraz poslala Antoniovi ComestC 277a expresse; pravíť to nadhlaš mudřec Tulius, že nenie na světě nic škodlivějšieho…, nežli lidem … pochlebně mluviti TkadlA 40b