„Poňovadž toho, což židé lichvú dobudú, nemohú s právem sobě zachovati, vezmeš li ty od nich to, ani ty móžeš toho sobě zachovati, leč by to bylo, ješto by na tobě neb na tvých předciech bylo vylichveno. Ale mají li to, ješto jsú na jiných vylichvili, a tys to vzala, máš vrátiti těm, jimž jsú židé vrátiti jměli, ač je móžeš nalézti, pakli nemóžeš, ale podlé tvého biskupa rady a jiných dobrých v milosrdné skutky obrať aneb k obecnému užitku zemskému.“ A tak i vinu móž s žida lichevného snieti penězi, ale ne schovati jich sobě, než vrátiti, vie li pán, na kom jest žid vylichvil, aneb, jakož jest řečeno, chudým neb k obecnému dobrému obrátiti. A protož vždy slušie, aby pro vinu ne tolik penieze vylichvené žid ztratil, neb v pravdě jeho nejsú, ale aby také trpěl něco jiného k tomu. Hlédajtež, páni, tak li židy jmáte, čili jinak? Rádi li jste, když vaši židé vylichvie mnoho, zdali by vy mohli na nich mnoho vzieti. Stydíte sě lichevníci slúti, ale lichvu béřete rádi, ne proto, by vrátili ji, ale aby schovali sobě. A biešež to někdy, že když zjémali židy a listy neb základy pobrali jim, že jsú asa jistinu jen brali od jich dlužníkóv, ale již od svých rádcí a náhončích té lsti jsú se naučili, že pod lestnú omluvú i lichvu vydrú. A protož vidíme to, že den ode dne hóřež hóřež; neb každý chce dobrým slúti, a řiedko kto by chutně chtěl býti dobrým. Lotři, zloději i lichevníci nechtie zlí slúti a páni radše chtie slúti dobrými nežli býti. A tak, že se j’ tak rozmohla lestná nepravost, mezi mnohými lidmi potuchla milost.
O odumrléch máme psáno v knihách Mojžiešových, že řekl bóh Mojžiešovi: „Mluv toto k lidu izrahelskému: Když umře člověk, nejmaje syna, jeho dědina na dceru spadne; nemá li dcery, tehdy jeho bratřie budú po něm ji jmieti; pakli by i bratří nejměl, dáte bratróm otce jeho; a pakli by i strýcóv nejměl, tehdy ktož jsú najbližší jemu, těm jmá dáno býti to, což jest on jměl. A to věč synové izrahelští mají jmieti u věčném právě.“ Jest li to, že omlúvá obyčej jiný, však by měl s právem, to pomně, ktož béře odúmrli, za ty duše
